22 C 255/2007-1222 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], ve znění jejího doplnění z [datum], domáhá žalobou pro zmatečnost zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2020, č. j. 19 Co 388/2017-1006. Žalobkyně v obecné rovině poukazuje na zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. a namítá, že senát odvolacího soudu nebyl obsazen v souladu s rozvrhem práce rozhodným ke dni [datum], což je datum podání žaloby, ani ke dni [datum], což je den podání prvého odvolání žalobkyně ve věci, ani ke dni [datum], kdy žalobkyně podala poslední odvolání k odvolacímu soudu. Žalobkyně namítá, že tak rozhodl jiný odvolací senát, než který byl určen rozvrhem práce. Namítá, že rozvrhem práce je určen senát k rozhodování obchodního sporu mezi českými podnikateli, ale na místo toho rozhodoval senát specializovaný na věc s cizím prvkem, tedy soud byl nesprávně obsazen. Dále namítá, že žalobkyně nebyla označena jakožto podnikatelka a navrhuje proto odvolací rozsudek zrušit pro zmatečnost. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Žalovaná namítla marné uplynutí tří měsíční prekluzivní lhůty, a dále to, že žalobkyně neunáší důkazní břemeno ke svým tvrzením, že věc projednal či rozhodl jiný senát, než stanoví rozvrh práce. 3. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, pak soud uvádí, že ve věci nebylo prováděno dokazování, neboť žalobkyně sice označila k důkazu celkem 4 listiny, tyto však do spisu nezaložila, a jelikož se na jednání nařízené na [datum] nedostavila, soud nemohl dokazování pro absenci těchto listin provádět. 4. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení: Dle § 229 odst. 1 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže: a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen, d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího, h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Dle § 235a odst. 1 o.s.ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2). Dle § 234 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. 5. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zmatečnostního důvodu nesprávného obsazení senátu, tedy dle § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., přičemž k projednání a rozhodnutí této žaloby je dle § 235a odst. 1 o. s. ř. věcně příslušný zdejší soud, neboť rozhodoval ve věci v prvém stupni. 6. Dle § 234 odst. 1 o. s. ř. musí být žaloba podána do 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí přitom bylo žalobkyni doručeno fikcí dne [datum] a žaloba pro zmatečnost byla podána k poštovní přepravě [datum], tedy v rámci zákonem stanovené lhůty. 7. Posouzením skutkových tvrzení žalobkyně soud po právní stránce uzavírá, že žalobkyně namítá zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. f) o.s.ř. Tento důvod zmatečnosti se uplatní za situace, kdy o věci rozhodl samosoudce namísto senátu, případně jiný samosoudce nebo senát, než ten, který byl určen rozvrhem práce soudu. 8. [ulice] organizaci soudů a rozvrh práce upravuje § 40 až § 45 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dle § 41 odst. 1 tohoto zákona rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce, dle odst. 2 rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku; v průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu; dle odst. 3 vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy; je-li rozvrh práce dotčen změnou, zveřejní se bez zbytečného odkladu změna i úplné znění rozvrhu práce po zapracování této změny. Dle § 42 odst. 1 tohoto zákona v rozvrhu práce soudu se zejména: a) jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních; c) určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu; d) stanovují pravidla přidělování věcí soudním oddělením; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby: 1. byla zajištěna specializace soudních oddělení podle jiných právních předpisů; 2. věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, a 3. pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné; dle odst. 2 rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí, a pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností; to neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení; dle odst. 3 změna rozvrhu práce je účinná ode dne následujícího po jejím vydání, nebyl-li určen den pozdější. 9. Pokud jde o konkrétní tvrzení ohledně naplnění tohoto zmatečnostního důvodu spočívajícího v nesprávném obsazení senátu, pak se však žalobkyně k žalobě pouze obecně omezila na tvrzení, že senát odvolacího soudu nebyl obsazen v souladu s rozvrhem práce platným ke dni [datum], což je den podání žaloby, nebo ke dni [datum], což je den prvého podání odvolání ve věci žalobkyní, nebo ke dni [datum], což je den, kdy žalobkyně podává v této věci odvolání poslední. Toto nesprávné obsazení senátu odvolacího soudu pak žalobkyně dovozuje z toho, že se jednalo dle jejích závěrů o obchodní spor a že byla chybně označena nikoli jako podnikatelka, ale jako nepodnikající osoba, a že věc rozhodoval na místo senátu určeného k rozhodování obchodních sporů senát specializovaný na věc s cizím prvkem, což je chybné. 10. Takto tvrzené důvody zmatečnosti však nejsou dostatečně určitými a soud proto měl v úmyslu žalobkyni na nařízeném jednání dne [datum] ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. poučit o nutnosti doplnit relevantní skutková tvrzení v tom směru, jak konkrétně byly naplněny zmatečnostní důvody, které žalobkyně namítá, ke dni [datum], neboť žaloba žalobkyně směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze právě ze dne [datum], a k tomuto dni žalobkyně žádné zmatečnostní důvody netvrdí. 11. Žalobkyně se však jednání nařízeného na [datum] nezúčastnila, ačkoli byla k tomuto jednání řádně předvolána. Žalobkyně soudu doručila dne [datum] žádost o odročení jednání, ve které žádá o odročení jednání z důvodu, že má za to, že je věc řešena Obvodním soudem pro Prahu 2 vadně, zejm. pod špatnou spisovou značkou, s chybně označenými účastníky a že nejsou obecně splněny podmínky tohoto řízení o žalobě pro zmatečnost. Z této žádosti o odročení, doručené bezprostředně před jednáním, se nepodával ve smyslu § 119 o.s.ř. žádný důležitý důvod pro jeho odročení, všechny tyto námitky mohla žalobkyně na jednání soudu sdělit a těmito argumentovat, nejedná se o překážku, pro kterou by soud nemohl jednání konat. Soud proto jednání neodročoval. 12. Soud tak uzavírá, že žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení, a to pokud jde o tvrzení konkrétního naplnění zmatečnostních důvodů ke dni [datum], což je datum pro toto řízení relevantní, neboť právě v tento den odvolací soud vydal žalobou pro zmatečnost napadený rozsudek. Bez takto doplněných skutkových tvrzení nebylo možno v řízení dále pokračovat, nebyl dotvrzen úplný základ zmatečnostních námitek. 13. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně v obecné rovině sice tvrdí, že zmatečnostní důvody byly dány, pokud jde o nesprávné obsazení senátu, již ke dni podání žaloby či ke dni prvému podání odvolání žalobkyně či ke dni podání posledního odvolání žalobkyně ve věci, nicméně ani v této obecné rovině žalobkyně svá tvrzení neprokazuje, když sice označila v podání ze dne [datum] celkem 4 listinné důkazy, žádný z těchto důkazů však k tomuto podání nepřiložila. A jelikož se jednání nařízeného na [datum] nezúčastnila, nebylo čím v řízení dokazovat. Soud rovně