25 C 56/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 21. 3. 2022 domáhal náhrady škody ve výši 12 441 Kč spočívající ve vynaloženém obhajném. Usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu porušování domovní svobody dle ust. § 178 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství dle ust. § 23 trestního zákoníku. Žalobce prostřednictvím svého obhájce podal dne 5.10.2018 proti předmětnému usnesení stížnost. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], pak bylo napadené usnesení o zahájení trestního stíhání dle ust. § 149 odst. 1 trestního řádu zrušeno a dle ust. § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu bylo policejnímu orgánu uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Následně byl žalobce vyrozuměn [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] o tom, že předmětná trestní věc byla ke dni [datum] usnesením policejního orgánu dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu odložena, tj. ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak; předmětné usnesení pak nabylo právní moci dne 7. 12. 2018. Žalobce byl na základě plné moci zastoupen v trestním řízení obhájcem Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem v [anonymizováno]. Žalobce specifikoval náklady obhájce převzetí obhajoby (3. 10. 2018) 1 500 Kč, porada s žalobcem 1 500 Kč, účast při výslechu žalobce (4. 10. 2018) 1 500 Kč, stížnost proti zahájení trestního stíhání (5. 10. 2018) 750 Kč, písemné podání policejnímu orgánu 1 500 Kč, režijní paušál za celkem 5 úkonů právní pomoci 1 500 Kč, náhrada za promeškaný čas za celkem 8 x 0,5 hod. na cestách 800 Kč, náhrada cestovních nákladů za celkem 160 ujetých km na cestách: 1 232 Kč, cesta [obec] – [obec a číslo], [ulice] ul. á 80 km (3. 10. 2018, 4. 10. 2018), k cestě použit os. [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činí sazba základní náhrady za 1 km jízdy os. automobilů 4,00 Kč, Ø cena benzínu činí 30,50 Kč, 21 % DPH. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 9. 4. 2019 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení. K projednání žádosti žalobce došlo dne 27. 1. 2022, žalovaná nárok odmítla z důvodu nepředložení dokladu o zaplacení či faktury s vyúčtováním právních úkonů vůči žalobci. Žalobce nedoložil vznik dluhu. 3. Usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo jednací] [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu porušování domovní svobody dle ust. § 178 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství dle ust. § 23 trestního zákoníku. Žalobce prostřednictvím svého obhájce podal dne [datum] proti předmětnému usnesení stížnost. Usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], pak bylo napadené usnesení o zahájení trestního stíhání dle ust. § 149 odst. 1 trestního řádu zrušeno a dle ust. § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu bylo policejnímu orgánu uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Následně byl žalobce vyrozuměn [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] o tom, že předmětná trestní věc byla ke dni 27.11.2018 usnesením policejního orgánu dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu odložena, tj. ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak; předmětné usnesení pak nabylo právní moci dne 7. 12. 2018 (vyrozumění na žádost [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) 4. Žalobce dne 9. 4. 2019 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení u žalované (žádost ze dne 4. 4. [číslo]). K projednání žádosti žalobce došlo dne 27. 1. 2022, žalovaná nárok odmítla z důvodu nepředložení dokladu o zaplacení či faktury s vyúčtováním právních úkonů vůči žalobci. Žalobce nedoložil vznik dluhu (stanovisko ze dne 27. 1.2022). 5. Dohodou o úhradě nákladů zastoupení ze dne 3. 10. 2018 uzavřenou mezi žalobcem a Mgr. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že žalobce se svým právním zástupcem dohodl, že náklady zastoupení v předmětném řízení budou zaplaceny z případného plnění, které se žalobci dostane od žalované. 6. Při jednání dne [datum] byl žalobce soudem v souladu s ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. vyzván, aby k prokázání svých sporných tvrzení v žalobě o vzniku a výši dluhu vůči svému obhájci v předmětném trestním řízení označil důkazy. Dáno žalobci poučení o nepřípustnosti odvolání proti vyhlášenému usnesení a následcích nesplnění uložené povinnosti, jímž je možno zamítnutí žaloby pro neunesení břemene důkazního, a to s ohledem na to, že soud nemá prokázáno, v jaké výši a že vznikl dluh žalobci vůči jeho obhájci v předmětném trestním řízení. Žalobce na to reagoval, že je přesvědčen, že ty důkazy, které jsou založeny ve spise, jsou k prokázání toho nároku dostatečné. 7. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 8. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim škoda vznikla. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. věty první lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. 9. Náhrada škody ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady právního zastoupení pak dle ust. § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejíž výše se určí podle ustanovení advokátního tarifu upravujícího mimosmluvní odměnu. 10. Podle § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 11. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům: V souladu s konstantní judikaturou [název soudu] konstatoval, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na předběžnou vykonatelnost zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. 12. Žalobce požaduje náhradu škody ve vynaložených nákladech právního zastoupení ve výši 12 441 Kč vč. DPH s tím, že uvádí, že předmětná částka nebyla ještě žalobci fakturována a odkazuje na ust. § 2952 z. č. 89/2012 Sb., kdy má stát plnit dluh za poškozeného. K tomu doložil dohodu mezi žalobcem a jeho obhájcem. Dluh vzniká na základě nějakého právního titulu: např. půjčkou (úvěrem), nákupem s odloženou platbou. Dluh v případě žalobce vůči jeho obhájci nevznikl. Právní zástupce žalobce neučinil žádný úkon, který by směřoval vůči žalobci k zaplacení nákladů obhajoby. Dohoda o to, že budou zaplaceny náklady obhajoby až z případného plnění žalované, tento úkon je vzniku dluhu na straně žalobce není. Náklady obhajoby nejsou vůči žalobci nijak specifikovány a vyčísleny. Žalobce byl dokonce vyzván soudem k prokázání vzniku dluhu, který by byl uplatněn vůči němu jako dlužníku. Žalobce i přes uvedené poučení neprokázal, že byl učiněn dispoziční úkon právního zástupce vůči žalobci, kterým by dal najevo, že vznikl dluh na žalobce a v jaké výši, nemohlo proto dojít ke vzniku škody jako takové dle § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce vznik dluhu nijak nedoložil i přes poučení soudu. Nebyly splněny kumulativně všechny podmínky odpovědnosti státu za škodu, a to vznik škody, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, aniž se zabýval samotnou výší škody. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o