27 C 30/2020-395 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal původně na žalované zaplacení částky 1 500 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ze dne 29. 3. 2018, č.j. [jednací číslo MSP], kterým bylo rozhodnuto o vydání žalobce k tr. stíhání do USA. Toto rozhodnutí [anonymizována dvě slova] bylo na základě ústavní stížnosti podané žalobcem nálezem Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] zrušeno a Ústavní soud konstatoval, že jeho vydáním došlo k porušení základního práva žalobce na soudní ochranu zakotvenou v článku 36 odst. 1 a 2 listiny. Ústavní soud uvedl, že probíhá-li řízení o žádosti žaloby o udělení mezinárodní ochrany, vč. navazujícího soudního přezkumu, [anonymizováno] nesmí povolit její vydání do cizího státu dle § 97 odst. 1 zák. č. 104/2013 Sb., ledaže by šlo již o opakovanou žádost. Žalobce požaduje v souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím, nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vzetím do vydávací vazby s okamžitým předáním do moci orgánů USA byl žalobce zbaven možnosti rozloučit se s jeho rodinou, zejména s jeho vážně nemocnou matkou a nezl. synem a především poradit se se svým obhájcem o dalších možnostech právní obrany a ochrany jeho zákonných a obranných práv nejen v soudním řízení v České republice, ale též v tr. řízení v USA, ke kterému byl nezákonně vydán. V této souvislosti je třeba zdůraznit skutečnost, že žalobce byl omezen na svobodě a splňoval podmínky nutné obhajoby, neboť ochrana realizace jeho práv byla předběžnou, resp. následně vydávací vazbou kvalitativně vyloučena. Bezmoc a nemožnost žalobce rozloučit se s jeho rodinou a blízkými měla silný dopad na jeho psychickou stránku. Žalobce tento předčasný přesun vnímal jako faktický únos vlastní osoby, rezignaci jeho blízkých a obhájců, což mělo zásadní negativní vliv na jeho psychický stav, který přetrvává dodnes. Následky zásahu do psychické sféry žalobce vykazují znaky těžké újmy na zdraví vyznačující se dlouhotrvajícím, dnes již chorobným stavem v důsledku posttraumatického stresového syndromu. Důvod této poruchy je spatřován v nezákonném postupu [anonymizováno] v důsledku čehož došlo k vzetí žalobce do vydávací vazby a okamžitému předání do moci orgánů USA a následné absolutní ztrátě důvěry v justiční systém ČR i USA. Žalobce byl svým obhájcem instruován o postupu v jeho řízení, tedy o probíhající kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu a následné možnosti podání stížnosti k Ústavnímu soudu s možností přiznání odkladného účinku rozhodnutí o azylu, jeho převzetí do vydávací vazby a následného okamžitého předání do moci orgánů USA bylo pro žalobce šokem a velmi stresujícím zážitkem, který se silně podepsal na jeho psychice. V důsledku nyní uvedeného není žalobce schopen komunikovat nejen s orgány činnými v tr. řízení v USA, ale ani se svými obhájci a trpí i typickými projevy posttraumatického stresového syndromu. Tato posttraumatická stresová porucha žalobce vznikla jako reakce na traumatickou událost, tj. nečekané vydání žalobce do USA. Žalobci bylo v důsledku nezákonného trestního rozhodnutí [anonymizováno] odepřeno jeho právo na obhajobu, konkrétně odbornou poradu se svým obhájcem. Důsledky tohoto jednání jsou extrémně závažné a neodčinitelné, kdy se jedná o změnu a ztrátu důvěry žalobce ve spravedlivost, v právní systém v ČR, její soudní a správní orgány, jako i ve svého obhájce, jenž silně ovlivňuje současný proces v USA, kdy žalobce ze strachu z dalšího nezákonného excesu není schopen s nikým komunikovat. Žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 4. 10. 2019 a to elektronickou poštou, toto podání následně doplnil písemným podáním doručeným žalované dne 7. 10. 2019. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 8. 10. 2019 (žádostí ze dne 7. 10. 2019) uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku konstatovala, že ohledně žadatele došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk. a přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 250 000 Kč. Žalovaná konstatovala, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za která lze považovat rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ze dne 29. 3. 2018, za vydání tohoto rozhodnutí se žalovaná omluvila, částku ve výši 250 000 Kč považuje za dostatečné zadostiučinění. 3. Podáním ze dne 20. 10. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 250 000 Kč. Usnesením soudu ze dne 11. 11. 2020 bylo řízení co do částky 250 000 Kč zastaveno. 4. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním ze dne 7. 10. 2019, které bylo žalované doručeno dne 8. 10. 2019. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalovaná v rámci předběžného projednání nároku vyplatila žalobci částku 250 000 Kč a to dne 20. 10. 2020. Mezi účastníky je dále nesporné, že rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č.j. [spisová značka] ze dne 29. 3. 2018 je nezákonným rozhodnutím, když bylo zrušeno na základě podané ústavní stížnosti nálezem Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 5. Při jednání soudu dne 13. 5. 2021 byl žalobce vyzván k doplnění skutkového tvrzení o tom, že tvrzené zásahy do osobnostní sféry žalobce jsou v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím [anonymizována dvě slova]. K tomu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uvedl (podáním ze dne 9 června 2021), že zásahy do osobnostní sféry žalobce spočívaly zejména ve zbavení možnosti citové a morální podpory rodiny žalobce, ve ztrátě důvěry v justiční systém a spravedlnost obecně a ve zbavení možnosti odborně se poradit a připravit se svým obhájcem. Žalobce neměl možnost rozloučit se s rodinou při hrozbě trestu odnětí svobody na 54 let. Dále uvedl, že žalobce byl stresu, který byl spouštěčem posttraumatického a stresového syndromu, vystaven v okamžiku, kdy byl policejním orgánem vzat z vazby a exportován do USA, aniž by mu byl předložen jakýkoliv dokument a sděleno jakékoliv odůvodnění nadcházející postupu v ruském jazyce, kterému žalobce rozumí. Žalobce tedy vnímal toto jednání jako únos vlastní osoby. Zároveň bylo žalobci zcela znemožněno uplatnění jeho práv, zejména poradit se s jeho právním zástupcem. Počínaje tímto okamžikem se začaly projevovat znaky posttraumatického stresového syndromu. Žalobce se tedy domnívám, že posttraumatický stresový syndrom je bez pochyby v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí [anonymizována dvě slova]. Žalobce dále navrhl důkazy k prokázání tvrzených dopadů do osobnostní sféry žalobce. 6. Z předložených listinných důkazů (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2017, č.j. [spisová značka], usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2016, č.j. [spisová značka], usnesení ze dne 29. 3. 2018 sp. [anonymizováno] [číslo], usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2017 sp. zn. [spisová značka]) vzal soud za prokázané, že usnesením ze dne 20. 10. 2016 byl žalobce vzat do předběžné vazby, přičemž vazba byla započítána od 5. 10. 2016 od zadržení žalobce. Již v rámci své výpovědi před předsedou senátu, při rozhodování o vzetí do předběžné vazby, žalobce uvedl, že se dlouhodobě léčí s [anonymizována dvě slova] a taktéž na [anonymizováno] s ohledem na diagnózu [anonymizována dvě slova]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2017 bylo rozhodnuto o tom, že dle § 95 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. o mezinárodní justiční spolupráci je vydání žalobce k tr. stíhání do USA přípustné, když žalobce měl být vydán k tr. stíhání do USA pro porušení hlavy 18 Sb. zákonů Spojených států amerických § 371 – spiknutí – porušení hlavy 18 Sb. zákonů Spojených států amerických § 1028a) 1) – závažné krádeže totožnosti, porušení hlavy 18 Sb. zákonů Spojených států amerických § 1029a) (2), (c). (1), (A), (i) obchodování s prostředky pro neoprávněný přístup – porušení hlavy 18 Sb. zákonů Spojených států amerických § 1030 (a) (2) (C) a (c) (2), (B), (i), (III) – počítačové vniknutí – porušení hlavy 15 Sbírky zákonů Spojených států amerických § 1030 (a), (5) (a), (c), (4), (B), (i) úmyslný přenos za účelem poškození chráněného počítače. Trestná činnost žalobce měla spočívat v tom, že žalobce využil internet pro přístup do počítačů vlastněných spol. [anonymizováno] a k získání informací a dále přenosu programů, informací kódů a příkazů, dále za získání neoprávněného přístupu do chráněného počítače používaného při mezistátním a mezinárodním obchodu, kdy žalobce využil internet pro přístup do počítačů vlastněných spol. [anonymizována dvě slova] a získal informace a dále za podílení se na spiknutí za účelem zpronevěry při obchodu s neoprávněnými přístupovými prostředky, tj. uživatelskými jmény, e-mailovými adresami a hesly náležejícím zákazníkům spol. [anonymizována dvě slova] a d