28 C 38/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 000 Kč představující nedoplatek žalovaného na pojistném ve výši 1 200 Kč a poplatek ve výši 800 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt [anonymizována dvě slova], uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným, na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit žalobci pojistné ve výši 300 Kč s měsíční splatností a žalobce se zavázal v případě pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění. Dále se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení z částky 2 000 Kč v zákonné výši za období ode dne následujícího po dni ukončení smlouvy, tj. od [datum] do [datum], který žalobce kapitalizuje na částku 131 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobcem. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud zjistil z důkazů předložených žalobcem následující skutečnosti: účastníci řízení mezi sebou uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvou [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění pro případ smrti a úrazové pojištění, s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 300 Kč měsíčně, splatného měsíčně. Žalovaný neplatil v období od [datum] do [datum] řádně pojistné a za uvedené období dluží na pojistném žalobci částku 1 200 Kč Smlouva byla ukončena ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce upomínal žalovaného o úhradu dluhu před podáním žaloby upomínkou ze dne [datum]. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu, posoudil soud věc po právní stránce následovně: v této věci bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 o. z. a žalovaný měl podle této smlouvy povinnost hradit žalobci pojistné, které bylo stanoveno částkou 300 Kč měsíčně. Počátek pojištění byl sjednán ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas pojistné přistoupil žalobce k ukončení pojistné smlouvy ke dni [datum]. Jelikož žalovaný porušil povinnosti z daného závazkového vztahu, má žalobce v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. nárok na úhradu dlužného pojistného za dobu trvání pojistného vztahu od [datum] do [datum]. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 7. Soud dále vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 300 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky. Žalobce sice soudu nedoložil ceník poplatků, doložil však předmětné upomínky a soudu je z úřední činnosti známo, že stejnou částku představující náklady na vymáhání pohledávky nárokují v obdobných věcech i další pojišťovny. Soud také uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky 1 500 Kč za období ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od [datum] do [datum] podle ustanovení § 1970 o. z.. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Soud naopak neshledal jako opodstatněnou žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 500 Kč představující storno poplatek, neboť žalobce nedoložil žádný důkaz, ze kterého by nárok na tuto částku vyplýval. Rovněž žalobce nedoložil ceník poplatků, ze kterého odvíjí požadovanou výši této částky. Nárok na úhradu této částky proto žalobce neprokázal a vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, nemohl mu soud dát poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., které se poskytuje zásadně při jednání. 9. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu částky 1 500 Kč, tj. 75 %, naopak neúspěšný byl co do částky 500 Kč, tj. 25 %. Soud tak přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % (odečtení neúspěchu od úspěchu žalobce). Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 200 Kč (50%) a náklady za právní zastoupení ve výši 450 Kč (50%). Odměna advokát byla určena podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), za 3 úkony právní služby á 200 Kč (převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) s přináležející náhradou hotových výdajů á 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradou DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 94,50 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 744,50 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.