37 C 66/2021-109 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 288 074,34 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně (dále též„ KS“) pod sp. zn. 18 Cm 27/2010 (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobkyně, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobkyni mělo náležet, a to podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 3. Žalobkyně ve své žalobě uváděla, že původní řízení bylo zahájeno dne 20. 1. 2010 a skončeno dne 27. 8. 2020. Původní řízení tedy dle žalobkyně trvalo 10 let, 7 měsíců a 7 dní. 4. Žalobkyně zdůrazňovala, že původní řízení se týkalo žaloby na určení povinnosti družstva přijmout žalobkyni za členku družstva a na povinnost družstva uzavřít s žalobkyní nájemní smlouvu. Zároveň identifikovala období nečinnosti soudů v původním řízení, a to sice období od dne 30. 5. 2012, kdy bylo odvolacím soudem rozhodnuto o opravném prostředku, do dne 9. 6. 2015, kdy došlo k přerušení řízení. Dále žalobkyně upozornila na to, že v původním řízení bylo opakovaně rozhodováno o přerušení řízení; rovněž uvedla, že v letech 2017 a 2018 byla nařízená jednání opakovaně odročována. Podle žalobkyně tak po zahájení v roce 2010 došlo k vydání prvního rozhodnutí až v roce 2012, následně během let 2012 až 2015 bylo původní řízení zatíženo obdobím nečinnosti soudů. Dle žalobkyně tak Krajský soud v Brně až do roku 2018 nevyvíjel téměř žádnou činnost kromě opakovaných rušení nařízených jednání. 5. Žalobkyně tvrdila, že přiměřenou délku řízení překročilo i další související řízení vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 9 Cm 46/2003. V tomto ohledu namítala, že různá stanoviska soudů zapříčinila, že se žalobkyně mohla oprávněně domnívat, že jí členská práva k dotčenému družstvu náleží. Dále zdůraznila, že původní řízení pro ni mělo velký význam, neboť celou záležitost řešila za svoji zesnulou matku. Pro žalobkyni měla skutečnost, zda jí náleží družstevní podíl v bytovém družstvu (či nikoliv), zásadní význam, protože pro ni představovala jedinou majetkovou hodnotu; vyjma tohoto podílu nic hodnotného nevlastní, žije pouze ze starobního důchodu a pečuje o nemocného manžela. V důsledku své životní a finanční situaci se nemohla dovolit stálé zastoupení advokátem a větší část úkonů činila sama jako laik. V očekávání získání rodinného dědictví (členského podílu v bytovém družstvu) vynaložila nemalé náklady na soudní řízení a podstoupila riziko úhrady nákladů soudního řízení v případě neúspěchu. V důsledku dlouhotrvajícího soudního řízení se zadlužila a v současnosti má dluhy z důvodu nutnosti hradit náklady řízení bytovému družstvu. 6. Žalobkyně uvedla, že svůj nárok uplatila žádostí ze dne 3. 12. 2020 O této žádosti rozhodla žalovaná svým stanoviskem ze dne 27. 5. 2021, když vyhodnotila žádost žalobkyně jako nedůvodnou. Nato reagovala žalobkyně svým vyjádřením ze dne 1. 6. 2021, kterým svoji původní žádost upřesnila. Žalovaná se nicméně již nijak nevyjádřila. 7. Pokud jde o žalovanou částku, žalobkyně uvedla, že k ní dospěla tak, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu požadovala za první dva roky vedení původního řízení částku 20 000 Kč a dále pak za každý další rok vedení řízení rovněž částku 20 000 Kč. Celkovou částku 192 049,56 Kč bylo přitom podle žalobkyně namístě s ohledem na význam původního řízení pro žalobkyni zvýšit o 50 %. 8. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 288 074,34 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 4. 6. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 9. Podáním ze dne 25. 8. 2021, pak vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do částky 68 438 Kč, neboť tuto částku jí žalovaná přiznala svým stanoviskem ze dne 9. 8. 2021 (vyplacena byla dne 10. 8. 2021). O tomto podání rozhodl soud usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. 37 C 33/2021-67, když řízení co do částky 68 438 Kč zastavil. 10. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 17. 1. 2022 uvedla, že žalobkyně u žalované uplatnila dne 1. 6. 2021. V této souvislosti vznesla žalovaná námitku promlčení. Zdůraznila přitom, že odmítá, že by ohledně spisové značky řízení došlo ze strany žalobkyně k pouhému překlepu. Shodná spisová značka řízení byla uváděna jak v samotné žádosti, tak i v obsahu plné moci, kterou žalobkyně svému právnímu zástupci udělila. V průběhu celého mimosoudního projednání nebyla ze strany žalobkyně uvedena žádná změna. Stalo se tak až na základě doručeného stanoviska žalované ze dne 27. 5. 2021, když z obsahu zapůjčeného spisu bylo zřejmé, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení. Druhá plná moc byla podle žalované zjevně antidatovaná. 11. Dále uvedla, že původní řízení trvalo od ledna 2010 do srpna 2020. Celková doba řízení činila 10 let a 7 měsíců. Délka původního řízení byla přitom dle žalované přiměřená a žalobkyni tak nevznikla žádná nemajetková újma. Poukázala přitom na skutečnost, že řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů v celkové délce 10 let a 7 měsíců. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát, soud II. stupně rovněž jedenkrát a Nejvyšší soud také jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako nízký. Podle žalované se žalobkyně v prvotní fázi o řízení vůbec nezajímala. Řízení bylo přerušeno. Následně se navrhovatelka na délce řízení svým jednáním opakovanými procesními neúspěšnými návrhy na délce řízení zcela určujícím způsobem podílela. Třikrát neúspěšně žádala o osvobození od soudních poplatků, její tři odvolání do usnesení o neosvobození od soudních poplatků byla neúspěšná, neúspěšně podávala řádné a mimořádné opravné prostředky do usnesení o přerušení řízení, či do usnesení o nestanovení právního zástupce) a soudům tak zcela znemožnila, aby mohly v řízení věcně jednat. Navíc žalobkyně zaslala v původním řízení potvrzení do lékaře s tím, že se má jednat o omluvenku k soudnímu jednání, která platí dlouhodobě. Žalobkyně ale odmítala, aby jednání probíhala v její nepřítomnosti. Nadto žalobkyně často měnila právní zástupce. Tyto skutečnosti jdou podle žalované výlučně k tíži žalobkyně. 12. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 13. Dne 19. 5. 2022 se ve věci konalo jednání, na kterém strany setrvaly na svých dosavadních vyjádřeních a na kterém byly rovněž provedeny navržené důkazy. Nad rámec dříve vznesené argumentace žalobkyně uvedla, že pokud jde o námitku promlčení, považuje ji zcela za nedůvodnou. Žádost o odškodnění totiž byla podána řádně a včas, když již z obsahu dotčené žádosti bylo zřejmé, o jaké řízení se jedná. Právní názor žalované proto považovala žalobkyně za zcela předpjatě formalistický a účelový. Navíc žalobkyně namítala uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Rozsudek pak byl vyhlášen dne 24. 1. 2022. III. Skutková zjištění 14. Z nesporných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů (ze žádosti žalobkyně o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody a ze stanoviska žalované ze dne 27. 5. 2021 a z vyjádření žalobkyně ke stanovisku ze dne 1. 6. 2021) soud zjistil, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne 3. 12. 2020 uplatnila nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 288 074,34 Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 27/2010. Žalovaná o této žádosti rozhodla dne 27. 5. 2021, když jí jako nedůvodnou zamítla. 15. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 16. Ze spisu vedeného u KS pod sp. zn. 18 Cm 27/2010 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Dne 20. 1. 2010 podala navrhovatelka [celé jméno žalobkyně] návrh, kterým se domáhala, aby se uložila povinnost [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] (dále jen„ účastník“) přijmout navrhovatelku za člena družstva a uzavřít s navrhovatelkou nájemní smlouvu k bytu. Navrhovatelka současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. -) Dne 9. 5. 2012 soud rozhodl, že se navrhovatelce osvobození od soudních poplatků nepřiznává a žádost o ustanovení právního zástupce se zamítá. -) Dne 30. 5. 2012 podala navrhovatelka odvolání. -) Dne 14. 6. 2012 byl spis předložen odvolacímu soudu. -) Dne 31. 7. 2012 odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. -) Dne 30. 10. 2012 vyzval soud navrhovatelku k zap