45 C 122/2021-95 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí soudu, kterým by byla uložena žalovaným povinnost vyklidit byt 5+ kk umístěný v 6. nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], [územní celek], který se sestává ze 4 pokojů, chodby, pokoje s kuchyňským koutem, 2 koupelen s WC, spíže, prádelny a šatny, a je o celkové podlahové ploše 176,52 m2. Žalobce [celé jméno žalobce] uzavřel dne 17.4.2015 s žalovaným [celé jméno žalovaného] (svým synem) darovací smlouvu s příkazem, a to ve vztahu k nemovitosti par. [číslo] jehož součástí je stavba (budova) [adresa], to vše v k.ú. [část obce], v níž bylo zároveň ujednáno zřízení služebnosti požívacího práva dle § 1285 občanského zákoníku ve prospěch obou Žalobců, když na základě této služebnosti požívacího práva mají oba žalobci právo užívat nemovitost, brát z ní plody a užitky, zejména výnos z nájmů, právo na mimořádný výnos. Právo požívací k Nemovitosti bylo žalobcům zřízeno až do jejich smrti. Na základě Darovací smlouvy tak na žalovaného [celé jméno žalovaného] přešlo pouze takzvané holé vlastnictví k Nemovitosti. Po podpisu Darovací smlouvy se vztahy mezi žalobci a žalovanými velmi rychle vyhrotily. Žalovaní se vůči žalobcům začali dost nevybíravým způsobem dožadovat poskytnutí více práv z Darovací smlouvy, než jaké jim náležely. Ze strany žalovaných docházelo vůči žalobcům k atakům, které žalobci považují za rozporné s dobrými mravy. Žalobce [celé jméno žalobce] nadto onemocněl rakovinou a fakticky nebyl v určitém období naprosto schopen bránit svá práva. Žalovaní užívají v Nemovitosti byt 5+ kk umístěný v 6. nadzemním podlaží Domu. Byt se sestává ze 4 pokojů, chodby, pokoje s kuchyňským koutem, 2 koupelnami s WC, spíže, prádelny a šatny, a je o celkové podlahové ploše 176,52 m2. Průměrná cena obvyklého nájemného v dané lokalitě za m2 se pohybuje kolem částky 300/ m2. Byt žalovaní užívali na základě svého příbuzenského vztahu ještě předtím, než byla podepsána darovací smlouva. Byt byl zkolaudován na základě kolaudačního souhlasu ze dne 29.1.2015 Odborem výstavby [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], čj. [spisová značka]. Byt žalovaní vždy užívali bezplatně, a to z titulu jejich vztahu k žalobcům (rodiče – tchán a tchyně). Za užívání bytu v minulosti dokonce odmítali hradit žalovaní i náklady za služby, ačkoliv je o to žalobci vždy žádali. Žalobci mají celkově tři děti a chtěli zabezpečit svým jednáním všechny tři děti a žalovaní po nich nemohou žádat, že budou vše dostávat bezúplatně. S ohledem na vyhrocení vzájemných vztahů vyzvali přípisem ze dne 24.9.2020 žalobci žalované, aby byt vyklidili nejpozději do 31.12.2020. Na výše uvedenou žádost o vyklizení bytu žalovaní odpověděli, že byt jim byl údajně darován k užívání zdarma jako svatební dar. Efektem výše uvedeného přípisu bylo alespoň to, že žalovaní začali hradit náklady za služby spojené s užíváním Bytu ve výši 7.000 Kč měsíčně (počínaje měsícem září 2020). Byt však nebyl do 31.12.2020 vyklizen a žalovaní jej užívají nadále. Z tohoto důvodu jim byl dne 13.2.2021 zaslán právní zástupkyní Žalobců přípis, kterým byli vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání Bytu ve výši 30.000 Kč za měsíc leden 2021. Tento přípis žalovaní převzali dne 17.2.2021. Na tuto výzvu žalovaní reagovali přípisem ze dne 22.2.2021, ve kterém zopakovali svou argumentaci s tím, že už je neustále unavuje prokazovat skutečnost, že Byt užívají na základě daru a odmítli žalobcům cokoliv uhradit. Žalobci se proto obrátili na soud, když řízení o uhrazení bezdůvodného obohacení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaní jsou jednoznačně schopni se sami živit a v minulosti se k rodičům chovali velmi nevybíravým způsobem (přesto, že se žalovanému dostalo velkého daru od rodičů, a to nikoliv pouze výše uvedených nemovitostí). Je pravdou, že jejich chování se nyní zlepšilo, protože byli poučeni svou právní zástupkyní. Jedná se však o chování takzvaně„ na oko“. Přichází formální pozvání k návštěvě apod. Vzájemný vztah je velmi chladný. Žalobci jsou přesvědčeni, že nemusí svému dospělému synovi s rodinou poskytovat do konce svého života zdarma bydlení, nadto v takto luxusním bytě. Žalobci původně nabízeli synovi přestěhování do bytu menšího. Nyní však s ohledem na to, že oba Žalovaní považují svá práva za samozřejmost, nejsou žalobci nadále ochotni bydlení žalovaným poskytovat. Žalobci jsou přesvědčeni, že přesvědčení žalovaných o tom, že na bydlení mají zdarma nárok, není ani výchovné vůči jejich vnučkám. 2. Žalovaní s tvrzením v žalobě nesouhlasili. Uvedli, že dům, v němž se nachází sporný byt, je na základě darovací smlouvy ze dne 17.04.2015 ve vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného]. Ještě před svou svatbou dne 01.06.2013 a podpisem darovací smlouvy v roce 2015, však investoval [celé jméno žalovaného] spolu s žalovanou [celé jméno žalované] (tehdy [příjmení]) nemalé částky do sporného bytu, včetně stavebního spoření, které na základě výzvy druhé žalobkyně v roce 2011 vybrali. Byt jim byl následně darován jako svatební dar k bezplatnému užívání, což mohou potvrdit i účastníci svatby. Do roku 2015 bydleli žalovaní v jiném, menším bytě v domě, za tento byt vždy řádně platili. Pokud žalobci uvádí, že za tento byt začali žalovaní platit poplatky až na základě výzvy, bylo tomu proto, že do této doby vykonávali pro žalobce práce, které nebyly ze strany žalobců propláceny a jednalo se tak o kompenzaci na základě dohody mezi spornými stranami. Bezplatné užívání bytu vyplývá také z výsledků kontrolního šetření [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 04.04.2018. V rámci ústního jednání dne 19.05.2016 zástupce daňového subjektu (žalobce [celé jméno žalobce]) sdělil, že byt byl užíván od začátku roku 2016 prvním žalovaným, nebyla sjednána žádná výše úplaty za využívání bytu, vybavení bytu bylo pořizováno v průběhu roku 2014 a 2015. Byt byl stavebně dokončován v roce 2015. Pokud jde o tvrzení, že by žalovaní odmítali hradit náklady za služby, k čemuž byli vyzváni e-mailem ze srpna 2020, tento však žalovaní neobdrželi. Ihned po výzvě, začaly tyto v požadované a doložené výši 7 000 Kč hradit. Pokud jde o tvrzené chování žalovaných vůči žalobcům, ani toto se nezakládá na pravdě. Žalovaným je znám zdravotní stav prvního žalobce a tomuto připisovali jeho chování, přičemž jsou přesvědčeni na něj má vliv i okolí, které tuto situaci zneužívá. Žalobci se na jedné straně dovolávají svých rodičovských a prarodičovských práv a vztahů a tyto obratem popírají a nabízenou pomoc a řešení vztahů v rodině odmítají. Naopak žalovaní se jim vždy snažili pomáhat a měli o ně vždy zájem, pomáhali jim v nemoci, s nákupy, zajišťováním úklidu, žalobce zvali na rodinné oslavy a organizovali např. [anonymizována dvě slova] [role v řízení], a to v období od roku 2014 - dosud. Nabízená pomoc a zájem však jim neznámých důvodů byli často odmítány či ignorovány. První žalovaný (profesí správce nemovitostí) poskytoval žalobcům v letech 2011 2019 bezplatnou pomoc se správou nemovitosti, zastupoval je v komunikaci s různými dodavateli i nájemníky, zajišťoval výběrová řízení na dodavatele, revize - elektro, spalivové cesty, hromosvod. Řešil škodní události, jak s policií, tak s pojišťovnami, prováděl běžné údržbové práce, rozpočty a kalkulace domu, finanční otázky v souvislosti s domem. Za dobu činnosti Ing. [celé jméno žalobce] byly prokazatelně dosaženy finanční úspory v řadě jim navržených a realizovaných postupů. Nemalou pomoc poskytovala žalobcům i druhá žalovaná, která tak často činila i na úkor péče o nezletilé dcery. Pokud žalobci opírají své právo o rozsudek [spisová značka], namítli žalovaní, že tento není přiléhavý, když se týká vyklizení bytu žalovaným z nemovitosti, ve výlučném vlastnictví žalobce, zatímco v daném případě je celá nemovitost, v níž je sporný byt, ve výlučném vlastnictví prvního žalovaného. Žalovaní přitom nemají jinou možnost bydlení. Pokud jde o tvrzené neshody v rodině, tyto vznikají v důsledku chování žalobců, nikoli žalovaných. Závěrem zdůraznili, že není pravdivé tvrzení žalobců, že by žalovaní změnili své chování v důsledku podané žaloby, neboť žalovaní žalobcům pomáhají průběžně, minimálně již od roku 2011. S ohledem na to žalovaní navrhli, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 3. Žalobci v replice na vyjádření žalovaných odkázali na darovací smlouvu ze dne 17. 4. 2015, podle kterého bylo požívací právo zřízeno k nemovitosti jako celku, a žádná část Nemovitosti nebyla z Požívacího práva vyňata. To se vztahuje i na byt, který užívají žalovaní. To také odpovídá zcela jasně vůli smluvních stran, když žalobci chtěli mít do své smrti nad celou nemovitostí ekonomickou kontrolu a rozhodovat o tom, kdo bude nemovitost užívat. Žalobci Darovací smlouvou směřovali k tomu, aby prvožalovaný se stal vlastníkem nemovitosti, ale jakékoliv ekonomické výhody z ní obdržel až po jejich smrti. Bez souhlasu žalobců nemají žalovaní na užívání nemovitosti ani její části jakékoliv právo. Pok