46 C 79/2022-416 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 37 015,80 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která žalobkyni vznikla nesprávným úředním postupem exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně měla za [jméno] [příjmení] pohledávku, která byla žalobkyni přiznána směnečným platebním rozkazem vydaný, [anonymizována čtyři slova] [obec] dne 28. 11. 2019, sp. zn. [spisová značka]. [jméno] [příjmení] však na základě směnečného platebního rozkazu neplnil, žalobkyně požádala o nařízení exekuce, k čemuž došlo usnesením [název soudu] ze dne 24. 3. 2003, čj. [číslo jednací] pro vymožení částky 34 730 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 4 127 Kč. Provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Tato vedla exekuci pod sp. zn. [spisová značka] O vymoženém plnění v uvedené exekuční věci se žalobkyně poprvé dozvěděla až z obžaloby podané na [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována tři slova] dne [datum], která byla žalobkyni doručena dne [datum]. Žalobkyně se následně obrátila s dotazem na průběh uvedené exekuce na soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který dne [datum] sdělil, že exekuce byla v roce [rok] ještě [anonymizováno] [příjmení] vymožena. Plnění, které exekutorka vymohla po dlužníkovi, nebylo žalobkyni vyplaceno, žalobkyně nebyla vyrozuměna ani o vlastním skončení exekuce. Žalobkyně se tak domáhá nikoliv celého nevyplaceného plnění ve výši 39 015,80 Kč, ale pouze částky 37 015,80 Kč, kterou uplatnila předběžně u žalované dne [datum], žalovaná však stanoviskem ze dne [datum] nároku nevyhověla s tím, že předmětná exekuční věc byla skončena a žalobkyně uplatnila nárok u žalované až po uplynutí promlčecí lhůty. S tím žalobkyně nesouhlasí, nezbylo jí tedy, než se obrátit se svým nárokem na soud. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla jej zamítnout. Uvedla, že k projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum], požadovaná náhrada škody však poskytnuta nebyla, neboť nárok byl promlčen. Předmětné exekuční řízení bylo skončeno v roce [rok]. Podání, kterým žalobkyně uplatnila svůj nárok v rámci předběžného projednání, bylo žalované doručeno až dne [datum], tj. po uplynutí promlčecí lhůty. 3. Usnesením ze dne 9. 9. 2022, čj. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s procesním nástupcem [právnická osoba], kterým se stala spolčenost [právnická osoba], která vstoupla do práv zanikající žalobkyně. Termín„ žalobkyně“ je v textu rozsudku užíván promiscue i pro předchůdkyni žalobkyně (tj. pro [právnická osoba]). 4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně výslovně podáním ze dne [datum] a žalovaná konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila / § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 6. Z podání ze dne [datum], nazvaného Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené soudním exekutorem, soud zjistil, že žalobkyně uplatnila předběžně svůj nárok na náhradu škody ve výši 37 015,80 Kč představující plnění vymožené v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou [anonymizováno] [příjmení] proti povinnému [jméno] [příjmení] v řízení sp. zn. [spisová značka], které nebylo vyplaceno ve prospěch oprávněné žalobkyně v exekučním řízení. Z přípisu žalované ze dne [datum] plyne, že žalovaná uplatnění nároku obdržela dne [datum]. 7. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] je patrné, že žalovaná předběžně projednala nárok žalované, přičemž konstatovala, že mu nelze vyhovět, neboť nárok uplatněný žalobkyní je promlčený, když exekuční řízení skončilo před rokem 2013. 8. Usnesením [název soudu] ze dne 24. 3. 2003, čj. [číslo jednací], bylo ve věci oprávněné [právnická osoba], proti povinnému [jméno] [příjmení] nařízena podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu [anonymizována tři slova] v [obec], sp. zn. [spisová značka], ze dne 28. 11. 1994, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 34 730 Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 4 127 Kč a pro náklady exekuce, exekuce na majetek povinného a provedením exekuce byla pověřena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad] se sídlem v [obec], jak je patrno z předmětného usnesení. 9. Z vyrozumění soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce ze dne 26. 11. 2012, čj. [číslo jednací], vyplývá, že exekuce byla vedena [anonymizováno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a zanikla dne 26. 11. 2012, neboť byla pohledávka oprávněného zcela vymožena. O tom však byl vyrozuměn pouze soud, nikoliv oprávněná, jak je zřejmé z doručenek k uvedenému usnesení vložených do elektronického exekučního spisu. 10. Žalobkyně se o ukončení předmětné exekuce pro vymožení pohledávky dozvěděla až dne [datum], kdy jí k jejímu dotazu zaslal vyrozumění o ukončení exekuce vymožením plnění exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který exekuční činnost převzal po [anonymizováno] [obec] a kterého se na stav exekuce žalobkyně dotázala, což soud zjistil z výpisu z datové schránky právního zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení]; [anonymizována dvě slova] [číslo] a z přípisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] zaslaného zástupci žalobkyně. 11. Z rozsudku [název soudu] ze dne 30. 3. 2021, čj. [spisová značka] soud zjistil, že [anonymizováno] [obec] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, bylo pod bodem 23. nevyplacení vymoženého plnění žalobkyni v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 39 015,80 Kč (již po zohlednění nákladů exekuce); ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 10. 11. 2021, čj. [spisová značka], pak soud zjistil, že tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 12. Žalobkyně byla jakožto poškozená o trestním řízení proti [anonymizováno] [obec] vyrozuměna [název soudu] doručením obžaloby ze dne ze dne [datum] podané na [anonymizováno] [příjmení] a vyrozumění žalobkyně jakožto poškozeného, k čemuž došlo dne [datum], jak je patrné z obžaloby, vyrozumění poškozeného ze dne [datum] a z výpisu z datové schránky právního zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení] - detail přijaté [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]. 13. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. K důkazu byly předloženy pouze listinné důkazy, pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy na sebe logicky navazovaly, doplňovaly se a na jejich základě bylo lze si vytvořit komplexní představu o sledu událostí a učinit ucelený skutkový závěr korespondující se skutkovými zjištěními uvedenými výše. 14. Ve věci byla aplikována zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 32 zákona, se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda;