47 C 199/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 9. 2021 se žalobce po žalované domáhal zadostiučinění ve výši 110 642 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 T 23/2009. Žalobce v řízení vystupoval jako poškozený, když s manželkou uzavřeli se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru do výše 200 000 Kč za současného zřízení zástavního práva k jejich domu a pozemku v hodnotě 750 000 Kč, kdy RPSN činila 75,68 %. Následně žalobce s manželkou uhradili ve výsledku částku představující 713 % poskytnutého plnění a společnost tak získala oproti obvyklým obchodním podmínkám na úrok žalobce navíc částku 408 827 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, která reagovala stanoviskem č.j. MSP-2148/2017-ODSKODSK/9, v němž přiznala odškodnění manželce žalobce, nikoliv žalobci, když uvedla, že se žalobce řádně nepřipojil s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení. Žalobce k tomuto uvádí, že se s manželkou s nárokem na náhradu škody do řízení připojili společně, neboť se jednalo o společný nárok obou manželů, náležící do SJM. K prokázání této skutečnosti žalobce poukazuje na komunikaci s orgány činnými v trestním řízení. Nadto žalobce uvádí, že byl a je účastníkem trestního řízení jako poškozený, ať už svůj nárok na náhradu škody uplatnil či nikoliv. Žalobce podal trestní oznámení společně s manželkou v roce 2008 a od té doby řízení trvá. Žalobce se na průtazích nepodílel, trestní řízení však ovlivňuje život žalobce a jeho manželky již 13 let, kdy vinou obžalovaného přišel žalobce o svou nemovitost, kde žili společně se širokou rodinou. Žalobce již ztratil důvěru v potrestání obžalovaného a také k tomu, že mu bude škoda nahrazena. Smyslem odškodnění je pro žalobce kompenzace stavu nejistoty, do níž byl vlivem nepřiměřeně dlouhého řízení uveden. Žalobce dále uvádí, že vzhledem k typu věci se nejedná o věc, jejíž složitost by ospravedlňovala takovou délku řízení. Pro žalobce bylo nepříjemné, i vzhledem k jeho věku, že s manželkou přišli o střechu nad hlavou a byli nuceni s manželkou snášet tyto nepříznivé životní podmínky. Vzhledem ke svému věku vnímal žalobce svou situaci intenzivněji a k tomu poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalobce závěrem uvádí, že se domnívá, že mu náleží odškodnění ve stejné výši, jakou obdržela jeho manželka, a to zejména s odkazem na odůvodnění výše odškodnění žalovanou, která uvedla, že manželka sdílela svoji újmu společně se žalobcem a tuto skutečnost při výpočtu částky započetla k její tíži. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 3. 11. 2021 uvedla, že u ní žalobce spolu s manželkou dne 29. 7. 2017 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 240 000 Kč (120 000 Kč pro každého) za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 T 23/2009. Žalovaná uplatněný nárok projednala a konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a manželce žalobce poskytla odškodnění ve výši 110 642 Kč. Žalovaná rekapitulovala průběh řízení a uvedla, že již v přípravném řízení, dne 13. 5. 2008, se žadatelka jako poškozená připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 480 973 Kč. Dne 5. 9. 2017 byl vyhlášen soudem I. stupně rozsudek, kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby a poškození (z žadatelů pouze manželka žalobce, nynější žalobce tedy nikoli) byli se svými nároky odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek napadl státní zástupce ihned po vyhlášení odvoláním. Dne 30. 1. 2018 odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil. Zároveň nařídil, aby věc byla rozhodnuta jiným samosoudcem. Dne 19. 6. 2018 předložil soud I. stupně věc Vrchnímu soudu v Praze 4 k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Dne 14. 10. 2019 vyhlášen soudem I. stupně rozsudek, kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby a poškození (z žadatelů pouze manželka žalobce, nynější žalobce tedy nikoli) byli se svými nároky odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek napadl státní zástupce ihned po vyhlášení odvoláním. Dne 2. 4. 2020 odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu pro jeho vady zrušil a věc vrátil. Dne 17. 6. 2020 byl vyhlášen soudem I. stupně rozsudek, kterým byl obžalovaný uznán vinným pokračujícím trestným činem lichvy podle § 253 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 trestního zákona č. 140/1961 Sb. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Poškození (z žadatelů pouze manželka žalobce, nynější žalobce tedy nikoli) byli s nárokem odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Státní zástupce i obžalovaný podali do tohoto rozsudku odvolání. Dne 1. 4. 2021 vyhlášen odvolacím soudem rozsudek, kterým se napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušuje a znovu se rozhoduje tak, že se obžalovaný odsuzuje k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon se podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání pěti let. Zároveň bylo zamítnuto odvolání obžalovaného. Poškození (z žadatelů pouze manželka žalobce, nynější žalobce tedy nikoli) byli tímto rozsudkem s nárokem odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 1. 4. 2021. Dne 30. 6. 2021 pak podal obžalovaný dovolání. Ke dni projednání žádosti nebylo řízení skončeno. Žalovaná uvedla, že při studiu soudního spisu bylo zjištěno, že se žalobce pravděpodobně nepřipojil k řízení s nárokem na náhradu škody, jelikož v rozsudcích nebyl se svým nárokem odkazován na občanskoprávní řízení, soud ho nevyslýchal jako svědka, nepředvolával k hlavním líčením ani mu nezasílal písemnosti. Skutečnost, že se žadatel řádně a včas nepřipojil k trestnímu řízení, dokazuje i to, že v rozsudku ze dne 17. 6. 2020 figuruje mezi vyjmenovanými poškozenými manželka žalobce, žalobce však nikoliv, proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 29. 7. 2017. [Obsah spisu] 6. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Předně uvést, že ze spisového materiálu bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce se svým nárokem k trestnímu řízení řádně připojil a několik prvních let byl předvolán k hlavním líčením spolu s manželkou, avšak poté, co věc byla přikázána jinému soudci, bylo v případě manželů (i jiných dalších poškozených), jejichž nárok na náhradu škodu spadal do SJM, postupováno tak, že byl předvoláván vždy toliko jeden z nich a v rozsudcích je uveden také pouze jeden z manželů, tedy dle zdejšího soudu se jednalo toliko administrativní opatření vedoucí k zjednodušení věci při obesílání poškozených. 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 12. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). 13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úř