47 C 77/2022-67 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2020 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené úvěrové Smlouvy o povoleném přečerpání č. [číslo], uzavřené dne 27. 3. 2013, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit do výše 75 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat formou výběrů a plateb ze svého osobního účtu mKonto, vedeného pod č.ú.: [bankovní účet], což žalovaný realizoval ke dni 28. 2. 2013 Smluvní strany v § 5 odst 1 smlouvy sjednaly, že nesplacená jistina úvěru je úročena roční úrokovou sazbou ve výši 18,9 % a dále bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta či přečerpání úvěrového limitu je banka oprávněna úročit dlužnou částku úrokovou sazbou ve výši 30 % a dále požadovat poplatky, smluvní pokuty a jiné platby související s prodlením klienta. Dále smluvní strany ujednaly v § 5 odst. 3, že pokud klient překročí úvěrový limit, je tato částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je klient povinen ihned splatit a dále dle čl. 3 .2.1 smluvních podmínek je banka oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od Smlouvy zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky nebo dojde k překročení úvěrového limitu. Žalovaný opakovaně překročil úvěrový limit, proto odstoupila žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 23. 11. 2018, čímž se stal dluh ke dni 19. 12. 2018 splatným. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 73 873 Kč, poplatků ve výši 1 199,07 Kč, dlužný úrok zkapitalizovaný ke dni 4. 2. 2020 částkou 24 544,07 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni 4. 2. 2020 na částku 23 832,58 Kč, úroku ve výši 18,90 % částky 75 072,07 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 75 072,07 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaný konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. Ze smlouvy o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 26. 2. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 75 000 Kč, a to z běžného účtu vedeného pod č. [bankovní účet] Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků. Smluvní strany ujednaly, že úvěr bude splacen do jednoho roku ode dne jeho čerpání. Strany sjednaly smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Pro případ překročení úvěrového rámce byla sjednána úroková sazba 30 % ročně, kterou bude úročen nepovolený debetní zůstatek. Dle § 7 smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou jakéhokoliv závazku je žalobkyně oprávněna prohlásit závazek za splatný a ukončit smluvní vztah. Z žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala výdělkové a jiné majetkové poměry žalovaného. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byla pod bodem 2. sjednána výše spotřebitelského úvěru 75 000 Kč a roční úroková sazba činí 16,9 % ročně. Dále bod bodem 3 byly ujednány sankční poplatky a úroky, a to 50 Kč sankční poplatek související s opožděnou platbu splátky a vymáhání úvěru, 150 Kč za 1. upomínku, 500 Kč za 2. a každou další upomínku a sankční úroková sazba 30 % ročně z nesplacené částky po splatnosti. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný otevřel účet ke dni 28. 2. 2013 a konečný zůstatek činí ke dni 7. 3. 2019 částku – 73 873 Kč. Výzvou k úhradě dlužné částky a odstoupením od smlouvy ve dne 23. 11. 2018 a dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a poplatku za zaslání upomínky a oznámila mu odstoupení od smlouvy a splatnost úvěru. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 19. 2. 2020 a podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Dle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. 6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., dále jen obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 8. Podle § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 302 obch. zák. odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva č. [číslo] o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit na běžném účtu [název] ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem 16,90 % ročně žalobkyni vrátit a sjednaný úvěrový rámec nepřečerpat. Žalovaný svůj závazek porušil, když opakovaně přečerpal úvěrový limit a tím vznikl žalobkyni nárok dle čl. 3 [číslo] smlouvy od smlouvy odstoupit a úvěr prohlásit za splatný. Žalovaný v termínu splatnosti úvěr neuhradil, pohledávka za žalovaným se stala uplynutím dne 19. 12. 2018 splatnou a žalobkyni současně vznikl nárok na zaplacení jistiny ve výši 73 873 Kč, poplatků ve výši 1 199,07 Kč, dlužného úroku kapitalizovaného ke dni 4. 2. 2020 částkou 24 544,07 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku kapitalizovaného ke dni 4. 2. 2020 na částku 23 832,58 Kč, úroku ve výši 18,90 % z částky 75 072,07 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 75 072,07 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení. V průběhu řízení žalovaný dne 28. 4. 2022 zažádal o splátkový kalendář. Soud ve věci vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dluh, a to z titulu výše uvedené úvěrové smlouvy spolu s úroky z prodlení dle § 1970 o. z. do doby zaplacení dluhu. Výše úroku z prodlení činí v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10 % ročně, avšak žalobkyně požadovala v žalobním petitu zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně, který jí soud v požadované výši přiznal. O plnění dluhu ve splátkách soud rozhodl dle ust. §160 odst. 1 o.s.ř., když má za to, že plnění dluhu ve splátkách nezpůsobí vzhledem k povaze činnosti žalobkyně a výši dluhu žalovaného žalobkyni újmu. Soud stanovil úhradu dluhu ve splátkách na žádost žalovaného, kdy je žalovaný povinen celkovou dlužnou částku uhradit formou měsíčních splátek po 5 000 Kč vždy k 15. dni měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že nebude-li platit splátky pravidelně, ztratí výhodu splátek a dluh se stane splatný celý. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. výzvu na plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 004 Kč a paušální náhrada nákladů 600 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. á 300 Kč za podání žaloby a za předžalobní upomínku. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za odměnu za zastupování, neboť se v tomto případě nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Ve výše uvedené věci se jedná o spor, který není složitý právně ani skutkově, žalobkyně vede nesčetně obdobných sporů, které nejsou procesně složité a soud rozhodl tak, že se