11 C 33/2023-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se v řízení domáhal na žalované náhrady škody spočívající v nákladech na právní zastoupení (78.166 Kč) a kompenzaci nemajetkové újmy (300.000 Kč) za nezákonné trestní stíhání vedené u [název soudu] (dále také jako„ krajský soud“) pod sp. zn. [spisová značka], když proti žalobci bylo usnesením Policie ČR, KŘP [územní celek], OOK [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku Trestní stíhání bylo skončeno rozsudkem krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) o.s.ř. Trestním stíháním vznikla žalobci kromě škody spočívající v nákladech na obhajobu rovněž nemajetková újma, žalobce byl obviněn z nejhoršího možného zločinu, trestní stíhání trvalo dlouhou dobu, po celou dobu byl žalobce ve špatném zdravotním stavu, což dopadalo i na jeho rodinu. Žalobce bydlí na vesnici a o jeho stíhání věděli i sousedé a kolegové, raději proto odešel do důchodu. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne [datum]. Žalovaná v zákonné lhůtě nárok žalobce neuspokojila. 2. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum], s tím, že žádost byla projednána dne [datum], žalovaná shledala důvodným nárok na náhradu škody v uplatněné výši 78.166 Kč, jako kompenzaci nemajetkové újmy poskytla žalovaná žalobci odškodnění ve výši 200.000 Kč, tyto částky žalobci uhradila dne [datum] (vyjádření z [datum]). Žalovaná proto navrhuje, s ohledem na to, že nemajetková újma z nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání, tak tuto újmu je žalobce povinen tvrdit a prokazovat, což v rámci předběžného projednání nároku žalobce neučinil, žalobu zamítnout. 3. Na vyjádření žalované reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v níž s ohledem na částečné plnění žalované po podání žaloby vzal žalobce žalobu zpět co do náhrady škody ve výši 78.166 Kč a nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč. 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo usnesením řízení částečně zastaveno v rozsahu dle zpětvzetí. Předmětem řízení zůstává nárok žalobce na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 100.000 Kč a na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 5. Žalobce byl předběžnou výzvou ze dne [datum] a dále na jednání dne [datum] vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. aby doplnil svá tvrzení o tom, že žalobci vznikla nemajetková újma, aby konkrétně popsal, jak a čím došlo k zásahu do osobního, rodinného a pracovního života žalobce, jeho fyzického a psychického stavu, a aby žalobce označil pro tato svá tvrzení důkazy. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne [datum], v němž uvedl, že během trestního stíhání byl ve špatném psychickém stavu, trpěl nechutenstvím a špatně spal. 6. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti. usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP [územní celek], OOK [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo podle § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobce], [datum narození], pro trestný čin dle § 242 odst. 1, odst. 2, odst. 3 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009. Dne [datum] byla na [celé jméno žalobce] podána u [název soudu] obžaloba ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl [celé jméno žalobce] podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby pro trestný čin pohlavního zneužívání, kterého se měl dopustit na osobě mladší 15 let svěřené do jeho dozoru, zneužívaje její závislosti a tím způsobit těžkou újmu na zdraví, posttraumatickou stresovou poruchu, jednalo se přitom o nezletilou, která byla svěřena žalobci a jeho manželce do faktické péče. Řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. 7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, soud zjistil, že žalobce po zahájení trestního stíhání byl zamlklý, nebyla s ním řeč, nemohl v noci spát. Svědkyně se obávala, aby v důsledku nespavosti neměl žalobci nehodu, neboť v rámci zaměstnání cestoval autem běžně 160 km. O trestním stíhání žalobce věděla nejbližší rodina, tedy děti, zeť a jeden soused, advokát, u kterého žalobce hledal radu. V místě bydliště o trestním stíhání nikdo jiný nevěděl. Žalobce fyzicky sešel a v práci požádal o předčasný důchod. Žalobce nevyhledal lékařskou pomoc. 8. Z nesporných tvrzení účastníků řízení plyne předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované dne [datum], jeho projednání dne [datum] a úhrada částky 278.166 Kč žalovanou žalobci dne [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování má soud prokázán následující skutkový stav: soud má prokázaný průběh trestního stíhání žalobce dle odst. 6. Žalobce trpěl během trestního stíhání nespavostí, byl zamlklý. O trestním stíhání žalobce věděla nejbližší rodina, tedy děti, zeť a jeden soused, advokát, u kterého žalobce hledal radu. V místě bydliště o trestním stíhání nikdo jiný nevěděl. Žalobce fyzicky sešel a v práci požádal o předčasný důchod. Žalobce nevyhledal lékařskou pomoc. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne [datum], ta jej projednala dne [datum] a poskytla žalobci náhradu škody 78.166 Kč a odškodnění nemajetkové újmy finanční kompenzací ve výši 200.000 Kč, obojí bylo uhrazeno dne [datum]. 10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 tohoto zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 tamtéž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přih