14 C 209/2022-114 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 9. 2022 podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení částky 638 239,91 Kč s příslušenstvím představující vynaložené náklady na obhajobu v řízení vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 6/2016. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne 18. 3. 2022. 2. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu co do částky 638 239,91 Kč s příslušenstvím z částky 17 415,53 Kč zpět z důvodu částečné úhrady žalované částky žalovanou ve výši 620 824,53 Kč dne 22. 5. 2023. Ke svému tvrzení žalobce doložil stanovisko žalované ze dne 19. 5. 2023 a výpis z bankovního účtu. 3. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.) 5. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora cit. ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí náhrady škody v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 6/2016 dne 18. 3. 2022. Žalobce tedy nepochybně splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalobce na náhradu škody a přiznala žalobci částku v celkové výši 620 824,38 Kč. Přiznaná částka byla žalobci uhrazena dne 22. 5. 2023, jak plyne ze sdělení žalobce. 7. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. 8. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba je nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 9. S ohledem na znění shora citovaného ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 18. 3. 2022. Uznala-li žalovaná částku 620 824,38 Kč za důvodnou, byla povinna ji uhradit žalobci do šesti měsíců od uplatnění nároku dle § 15 zákona, tedy do dne 19. 9. 2022 (18. 9. 2022 jako poslední den lhůty připadl na neděli). Žalovaná plnila až dne 22. 5. 2023, pročež se dostala za období od 20. 9. 2022 do 22. 5. 2023 do prodlení. Žalobce má tedy právo na úrok z prodlení z uvedené částky podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto soud přiznal žalobci příslušenství z poskytnuté částky za uvedené období. Lhůtu k plnění stanovil soud odlišně od § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. S ohledem na shora uvedené pak soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení z částky 620 824,38 Kč za den 19. 9. 2022, když žalovaná byla v prodlení až ode dne 20. 9. 2022 (výrok III.). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak co do nároku na náhradu nákladů obhajoby byl neúspěšný jen v poměrně nepatrné části ve výši 17 415,53 Kč, tj. 2,7 %. Žaloba byla podána důvodně, když žalobce vzal žalobu zpět co do jistiny z důvodu úhrady náhrady škody žalovanou po datu podání žaloby, a zároveň bylo žalovanou plněno až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. 11. Náhradu nákladů řízení žalobce představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta ve výši dle § 7 a. t. za 3 úkony právní služby á 10 860 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení a zpětvzetí žaloby. Za tarifní hodnotu soud podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), považoval částku 638 239,91 Kč. Dále je do náhrady nákladů řízení započítána paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč, tj. 900 Kč, a náhrada 21 % DPH z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 7 030,80 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 42 510,80 Kč. Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. 12. Co se týče odměny za předžalobní výzvu zaslanou žalované, nebyla tato přiznána, neboť se nejedná o předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř., nýbrž o uplatnění nároku u žalované ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Dle ust. § 31 odst. 4 uvedeného zákona poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Uplatnění nároku u žalované nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 11 advokátního tarifu a odměna za něj žalobci nenáleží. Jinou výzvu k plnění před podáním žaloby žalobce soudu nedoložil.