16 C 21/2022-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 4. 2022 domáhá po žalované finančního zadostiučinění ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím a vydání ve výroku I. specifikované omluvy, a to jakožto odškodnění nemajetkové újmy, která byla u žalobce vyvolána vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobce uvádí, že byl, resp. je veřejným funkcionářem, kterému obecně vznikla povinnost podat majetkové oznámení do centrálního registru vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Žalobce tak neučinil, neboť tím chránil svá ústavně zaručená práva, zejména právo na informační sebeurčení. Za nepodání oznámení o majetku byl žalobce rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 11. 8. 2020, č. j. PK- KŘE/647/20 uznán vinným za porušení povinností. Krajský úřad takto rozhodl jakožto odvolací orgán. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci a následně bylo zrušeno rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 4. 2021, č. j. MSP-6/2021-OSZ-SP/19. Žalobce tak uvádí, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje z 11. 8. 2020 a toto u žalobce vyvolalo újmu. Žalobce uvádí, že vydáním nezákonného rozhodnutí byl nucen pod hrozbou dalších sankcí podat majetková oznámení do centrálního registru, docházelo k plošnému zveřejňování údajů o jeho majetku, nezákonné rozhodnutí žalobce nutilo chovat se tak, že porušoval svá ústavně zaručená práva a obecně žalobce uvádí, že došlo k podlomení jeho důvěry v právní řád, dostal se do stavu nejistoty o jeho ústavně zaručených právech a v obecné rovině namítá, že došlo k zásahům do jeho rodinného a soukromého života, dále k dopadu do jeho veřejné pověsti, cti a důstojnosti. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 16. 8. 2022. Konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a zrekapitulovala průběh správního řízení. Nárok žalobce u žalované uplatnil dne 19. 10. 2021, stanoviskem ze dne 16. 8. 2022 se žalovaná žalobci za vydání nezákonného rozhodnutí omluvila a konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná namítla, že tvrzení žalobce o nemajetkové újmě nejsou dostatečně konkrétní tak, aby tato odůvodňovala přiznání odškodnění finančního. Dále žalovaná namítla, že v Centrálním registru oznámení je zaevidováno pouze jedno oznámení žalobce, a z těchto skutečností tedy vyplývá, že žalobci nemohla vzniknout tvrzená újma, kterou by bylo nutno odškodnit nad rámec omluvy. 3. Účastníci učinili nesporným vznik odpovědnostního titulu, průběh správního řízení a nezákonné rozhodnutí ze dne 11. 8. 2020, č. j. PK- KŘE/647/20 a také to, že byl nárok uplatněn u žalované dne 19. 10. 2021. 4. Z rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. PK- KŘE/647/20, a z rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 4. 2021 soud zjistil následující. Žalobce, jakožto člen Rady [územní celek], který nebyl pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, tedy veřejný funkcionář ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. q) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o střetu zájmů“), byl podle § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů povinen podat tzv. vstupní oznámení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy datum zahájení výkonu funkce do Centrálního registru oznámení zapsal orgán uvedený v § 14a odst. 2 písm. k) zákona o střetu zájmů; zápis byl proveden dne 27. 11. 2018. Veřejný funkcionář svou povinnost podat ve stanovené lhůtě tzv. vstupní oznámení nesplnil. Dále byl veřejný funkcionář podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů povinen podat tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce veřejného funkcionáře v kalendářním roce 2018, a to do 30. 6. 2019 do Centrálního registru oznámení. Veřejný funkcionář tuto svou povinnost podat ve stanovené lhůtě tzv. průběžné oznámení nesplnil. [stát. instituce] jakožto věcně a místně příslušný orgán podle § 25 odst. 1 zákona o střetu zájmů ve svém rozhodnutí ze dne 24. 2. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka], uznal veřejného funkcionáře za nesplnění výše popsaných oznamovacích povinností vinným spácháním přestupku podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o střetu zájmů a uložil mu správní trest pokuty podle ve výši 1 000 Kč, jakož i povinnost uhradit náklady řízení. Proti předmětnému rozhodnutí [stát. instituce] podal žalobce včasné odvolání ke Krajskému úřadu Plzeňského kraje jakožto odvolacímu orgánu ve smyslu § 89 odst. 1 správního řádu Krajský úřad ve svém rozhodnutí ze dne 11. 8. 2020, čj. PK- KŘE/647/20, rozhodnutí [stát. instituce] podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil tak, že v části výroku o stanovení druhu a výměry správního trestu namísto správního trestu pokuty uložil veřejnému funkcionáři podle § 35 písm. a) a § 45 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), správní trest napomenutí a ve zbytku výroku (náhrada nákladů řízení) podle § 90 odst. 5 správního řádu rozhodnutí [stát. instituce] potvrdil. Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, vyhlášeném dne 11. 3. 2020 (dále také„ derogační nález“), zrušil § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů s odkladem vykonatelnosti ke dni 31. 12. 2020. Zrušená ustanovení vymezovala rozsah, v jakém jsou oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů, evidovaná v Centrálním registru oznámení, zpřístupňována veřejnosti. Důvody pro zrušení této části zákona však ve skutečnosti směřovaly proti jinému ustanovení, konkrétně § 13 odst. 3 zákona o střetu zájmů, stanovujícímu právo každého bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě v rozsahu stanoveném zákonem o střetu zájmů do Centrálního registru oznámení, a to v případě veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů bez předchozí žádosti. Po předběžném posouzení věci bylo s ohledem na závěry vyplývající z citované judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu podle názoru Ministerstva spravedlnosti namístě provést ve výše popsané věci přezkoumání ve smyslu § 94 a násl. správního řádu, neboť bylo předběžně zjištěno, že rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 11. 8. 2020, čj. PK- KŘE/647/20, o přestupku podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o střetu zájmů spáchaném veřejným funkcionářem bylo vydáno a nabylo právní moci po dni 11. 3. 2020, tj. po datu vyhlášení nálezu Ústavního soudu, přičemž skutek byl spáchán dříve než dne 6. 11. 2020, kdy Ministerstvo spravedlnosti v reakci na relevantní judikaturu vrcholných soudů omezilo přístup veřejnosti do Centrálního registru oznámení na rozsah, který odpovídá dikci zákona o střetu zájmů ve znění derogačního nálezu Ústavního soudu Krajský úřad Plzeňského kraje rozhodující o odvolání žalobce proto byl povinen již v době rozhodování, tj. v době před vykonatelností derogačního nálezu Ústavního soudu, zohlednit závěry z tohoto nálezu plynoucí. V opačném případě, tj. neučinil-li tak a aplikoval-li při projednávání přestupku veřejného funkcionáře zákon o střetu zájmů způsobem, který je ve světle závěrů plynoucích z derogačního nálezu Ústavního soudu a citované judikatury Nejvyššího správního soudu v rozporu s ústavním pořádkem, postupoval protiprávně. Ministerstvo spravedlnosti tedy v rámci přezkoumání věci dospělo k tomu, že rozhodnutí o uznání viny za spáchání přestupku žalobcem bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, jelikož zákon o střetu zájmů byl aplikován v rozporu se závěry vyplývajícími ze shora odkazované judikatury, a rozhodnutím ze dne 20. 4. 2021, č.j. MSP-6/2021-OSZ-SP/19 rozhodnutí krajského úřadu ze dne 11. 8. 2020, čj. PK- KŘE/647/20 změnilo tak, že se rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 24. 2. 2020 v plném rozsahu ruší a řízení se zastavuje. 5. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 16. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná žalobci poskytla po lhůtě pro předběžné projednání nároku nefinanční zadostiučinění za vydání předmětného nezákonného rozhodnutí ve formě omluvy vydání nezákonného rozhodnutí a konstatování porušení práva. 6. Ze žádosti o ukončení protiústavních zásahů do práv komunálních politiků dle zákona o střetu zájmů ze dne 28. 7. 2020 soud zjistil, že ministryni spravedlnosti byl jménem žalobce zaslán dopis, ve kterém je Ministerstvo spravedlnosti vyzváno k tomu, aby respektoval ústavně zaručená práva komunálních politiků a aby stát přestal bezodkladně plošně zveřejňovat jejich podaná oznámení v Centrálním registru oznámení. 7. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu s tím, že v podrobnostech soud odkazuje na výše uvedené. Žalobce působil jakožto neuvolněný člen Rady [územní celek]. Žalobce nepodal vstupní majetkové oznámení ani průběžné majetkové oznámení v souvislosti s výkonem této veřejné funkce podle zákona o střetu zájmů. Žalobci byla uložena za nesplnění této oznamovací povinnosti pokuta ve výši 1 000 Kč s tím, že správní trest byl k odvolání žalobce změněn na napomenutí pravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 11. 8. 2020. Následně bylo zahájeno přezkumné řízení, v rámci kterého Ministers