18 C 2/2022-652 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného tr. stíhání. Řízení o nároku na zaplacení 815 655 Kč požadované z titulu újmy na zdraví žalobkyně bylo vyloučeno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k samostatnému projednání a je předmětem tohoto řízení. Proti žalobkyni bylo usnesením policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, sekce organizovaného zločinu – odboru násilí, [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] zahájeno tr. stíhání pro účastenství ve formě návodu k tr. činu vraždy podle ust. § 10 odst. 1 písm. b) k § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zkn. Žalobkyně byla nejdříve rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obžaloby zproštěna. Tento rozsudek byl k odvolání státního zástupce [název soudu] zrušen a tr. stíhání proti žalobkyni bylo zastaveno dle § 223 odst. 1 z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř., a to usnesením ze dne [datum]. Usnesení [název soudu] bylo obhájci žalobkyni doručeno dne [datum]. Oba nadepsané soudy dospěly k závěru, že žalobkyně se tr. činnosti, která jí byla kladena za vinu, nedopustila. Žalovaná uplatnila dne [datum] u žalované své nároky, žalovaná do podání žaloby nereagovala na výzvu žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že byla v brzkých ranních hodinách dne [datum] zadržena policií a předvedena k podání vysvětlení, v důsledku stresu a vynechání medikace byla dne [datum] hospitalizována v [nemocnice]. Obvinění bylo pro žalobkyni velmi stresující a ponižující, žalobkyně je bezúhonnou občankou pocházející z vysoce společensky postavené rodiny, zásah do jejích osobnostních práv bylo značné a tr. stíhání pro ni významně dehonestující a traumatizující. Stres z probíhající tr. stíhání a hrozby výjimečného trestu měl značně negativní dopad na její duševní i fyzické zdraví. Narušení jejího zdraví vyvolané stresem z probíhajícího tr. řízení vedlo k opakovaným hospitalizacím žalobkyně. Žalobkyně požadovala 1 100 000 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy spočívající v následcích na jejím psychickém a fyzickém zdraví. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesnila svůj nárok na náhradu škody na zdraví, který vyčíslila na celkovou částku 815 655 Kč, co do částky 284 345 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno co do částky 284 345 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila žalovaný nárok. Žalovaná nárok neuznala z toho důvodu, že tr. stíhání vůči žalobkyni bylo zastaveno dne [datum] dle § 223 odst. 1 tr. ř. z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř. Žalovaná se domnívá, že žalobkyni nevznikl nárok na odškodnění z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť judikatura při posuzování otázky vzniku nároku na náhradu škody v případě zastavení tr. stíhání z důvodu promlčení vychází v prvé řadě ze smyslu a systematiky zákona č. 82/1998 Sb. Tento právní předpis přiznává odškodnění tomu, proti němuž vedené tr. stíhání bylo zastaveno se závěrem, že se tr. činu nedopustil. V otázce, zda se přiznává odškodnění i tomu, jehož tr. stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoliv, hraje významnou úlohu princip presumpce neviny. Při striktní aplikaci principu presumpce neviny by taková osoba měla mít na odškodnění nárok. Nelze však přehlédnout, že takový výklad by v mnoha případech vedl k odškodnění skutečných pachatelů tr. činů, což by odporovalo dobrým mravům i obecnému chápání spravedlnosti. Zřejmě i proto zařadil zákonodárce mezi výjimky z odpovědnosti státu právě takové případy tr. stíhání, v nichž nebyl učiněn žádný závěr o vině či nevině trestně stíhané osoby – např. pokud byl tr. čin amnestován, trestně stíhané osobě udělena milost, nebo poškozený vzal zpět svůj souhlas s tr. stíháním. Těmto případům nelogicky odpovídá i posuzovaná věc, v níž bylo tr. stíhání poškozené zastaveno, aniž by byl učiněn závěr o její vině. Trestně stíhanému v takovém případě byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace. Žalobkyně měla možnost podat proti usnesení o zastavení tr. stíhání stížnost a trvat na projednání věci, čímž by došlo k zodpovězení otázky viny či neviny. 3. Soud zastavil řízení co do částky 696 819 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 696 819 Kč od [datum] do zaplacení usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum] z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněném žalobkyní po vypracování znaleckého posudku soudním znalcem [celé jméno znalce] s tím, že se žalobkyně zcela ztotožnila se závěry znalce. Předmětem řízení zůstala částka 118 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 118 836 Kč od [datum] do zaplacení představující ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Bolestné již nebylo předmětem řízení. 4. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne [datum]. Tato skutečnost tak nebyla předmětem dokazování. <b>5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.</b> 6. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že vůči žalobkyni bylo usnesením [stát. instituce], Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, sekce organizovaného zločinu – odboru násilí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zahájeno tr. stíhání pro tr. čin vraždy spáchaný ve formě účastenství podle § 10 odst. 1 písm. b) k § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Žalobkyně byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obžaloby zproštěna podle § 226 písm. a) tr. řádu. K odvolání státního zástupce byl rozsudek soudu I. stupně usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zrušen a tr. stíhání vůči žalobkyni bylo zastaveno podle § 223 odst. 1 z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř., tj. pro promlčení trestního stíhání. Odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně neměl za prokázanou nejen majetkovou motivaci jednání obžalované, ale dokonce ani to, že by se na vraždě svého manžela jakýmkoliv způsobem podílela. Tento svůj závěr podrobně odůvodnil a odvolací na toto odůvodnění plně odkázal. Důkazy, které státní zástupce předložil, soud řádným způsobem u hlavního líčení provedl a hodnotil je jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech vč. těch, o které se opírá odůvodnění odvolání státního zástupce. Odvolací soud souhlasil s hodnocením důkazů. Odvolací soud poukázal na to, že i závěr znalkyně psycholožky Mgr. [příjmení] svědčí závěru soudu o nevině žalobkyně, když znalkyně uvedla, že vzhledem k IQ obžalované [jméno] [příjmení] a její osobnosti je takřka vyloučené, aby byla iniciátorkou takto promyšleného činu. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl návrh Městského státního zastupitelství v [obec] na povolení obnovy řízení, neboť nebyly shledány důvody obnovy řízení podle § 278 tr. řádu. Stížnost státního zástupce byla zamítnuta. 7. Z výslechu žalobkyně a dále z výslechu syna žalobkyně [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, vzal soud za prokázané, že pro žalobkyni bylo velmi stresující už samotné zadržení policií dne [datum]. Žalobkyně byla po zadržení policií bez léků poté, co byla policií propuštěna, žalobkyně zkolabovala a byla jí zavolána záchranka. Žalobkyně byla hospitalizována a byla jí dána infúze. Žalobkyně měla v souvislosti s tr. stíháním vážné psychické problémy, léčí se u psychiatričky MUDr. [příjmení], v současné době bere medikaci na uklidnění, dále antidepresiva. Kolaps žalobkyně po zadržení policií potvrdila rovněž sv. [příjmení], která rovněž potvrdila to, že žalobkyně trpí depresemi, má i stavy, kdy uvažuje o sebevraždě. Svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že žalobkyně v době tr. stíhání trpěla nespavostí, byla plačtivá, psychicky na tom byla velmi špatně. Svědkyně se dokonce domnívala, že žalobkyně uvažovala o sebevraždě. Před tr. stíháním se žalobkyně účastnila výstav psů, po zahájení tr. stíhání se již tomuto nevěnovala. 8. Ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a hodnocení míry bolesti a funkčnosti schopností při újmách na zdraví ze dne [datum] vypracovaného na žádost žalobkyně soud zjistil, že znalkyně dovodila u žalobkyně její vystavení akutní stresové reakci na podkladě neoprávněného stíhání. Reakce se přetransformovala v úzkostně depresivní syndrom a způsobila zhoršení chronických onemocnění (vysoký krevní tlak a pravděpodobně i chronické zažívací potíže), zhoršení třasu v levé ruce a objevení se bolestí hlavy. Pro všechny potíže byla opakovaně hospitalizována. Následný rozvoj psychických obtíží změnil kvalitu jejího života. Znalkyně vyšla při posouzení bolestného dl