27 C 136/2023-65 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2023 domáhal na žalované zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení od 8. 4. 2022 do zaplacení), představující náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) způsobené žalobci na nákladech na obhajobu v rámci nezákonného trestního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 91/2020 (dále také jen„ posuzované řízení“). 2. Žalobce uvedl, že proti němu bylo na základě návrhu na potrestání Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 dne 18. 12. 2020 zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu maření úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Proti žalobci bylo vedeno tzv. zkrácené řízení ve smyslu § 179a a násl. tr. zákoníku, proto bylo trestní stíhání zahájeno doručením návrhu na potrestání soudu dle § 314b odst. 1 tr. řádu, tj. 18. 12. 2020. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 2. 2021 byl žalobce návrhu na potrestání v celém rozsahu zproštěn, což potvrdil Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 5. 2021, č. j. 44 To 103/2021-126. V důsledku nezákonného trestního stíhání žalobci vznikla škoda spočívající v náhradě nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 14 400 Kč, představující odměnu za 8 úkonů právní služby po 1 500 Kč spolu s osmi režijními paušály po 300 Kč. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 7. 10. 2021, avšak do dne podání žaloby žalovaná nikterak nereagovala. 3. Podáním ze dne 22. 9. 2023 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, neboť mu byla stran žalované poskytnuta náhrada škody ve výši 14 400 Kč. Žalobce uvedl, že nadále trvá na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně za období od 8. 4. 2022 do 22. 9. 2023, ve zbytku vzal žalobu zpět. Úrok z prodlení kapitalizoval částkou 2 470,78 Kč. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 9. 2023 uvedla, že činí nesporným, že u ní žalobce dne 7. 10. 2021 uplatnil svůj nárok, kterému žalovaná Stanoviskem ze dne 21. 9. 2023 vyhověla a žalobci žalovanou částku poskytla. Ve zbytku navrhla žalobu zamítnout. 5. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Předně soud uvádí, že výrokem I. rozhodl dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o částečném zastavení řízení, neboť žalobce vzal svůj návrh na zahájení řízení částečně zpět (co do zaplacení jistiny ve výši 14 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 23. 9. 2023 do zaplacení) a to před zahájením jednání, tj. před tím, než přednesl žalobu (§ 118 odst. 1 o. s. ř.), proto souhlas žalované s tímto zpětvzetím nebyl nutný. 7. Pro úplnost soud dodává, že dále posuzoval nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 400 Kč od 8. 4. 2022 do 22. 9. 2023. 8. Z listinných důkazů, přiložených k žalobě a k vyjádření žalované (vyúčtování právních služeb ze dne 2. 7. 2021, oznámení o převzetí obhajoby a odpor proti trestnímu příkazu ze dne 25. 1. 2021 vč. doručenky, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 33 T 91/2020, odvolání ze dne 26. 2. 2021 vč. jeho odůvodnění ze dne 15. 3. 2021, vyjádření obviněného k odvolání SZ ze dne 23. 3. 2021 vč. doručenky, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2021, č. j. 44 To 103/2021-126, faktura [číslo] příjmový pokladní doklad [číslo] potvrzení o jednání s klientem ze dne 7. 5. 2021 a ze dne 15. 2. 2021, žádost o náhradu škody z důvodu neoprávněně vedeného trestního řízení s poškozeným ze dne 7. 10. 2021 vč. doručenky, potvrzení žalované ze dne 8. 10. 2021, návrh na potrestání ze dne 17. 12. 2020, trestní příkaz ze dne 30. 12. 2020, stanovisko žalované ze dne 21. 9. 2023, výpis z účtu) a na základě nesporných tvrzení stran, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 9. Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání na základě záznamu o sdělení podezření Policie ČR, Obvodní ředitelství Policie Praha IV, Vnější služba, Místní oddělení Pankrác, ze dne 8. 12. 2020, [číslo jednací], pro podezření z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Dne 18. 12. 2020 podalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 žalobce návrh na potrestání. Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 12. 2020, č.j. 33 T 91/2020-76, byl žalobce shledán vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a za to byl žalobci uložen trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Dále byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 18 měsíců. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 2. 2021, č.j. 33 T 91/2020-98, byl žalobce dle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn návrhu na potrestání. Dne 26. 2. 2021 podalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 výše uvedenému rozsudku odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2021, č.j. 44 To 103/2021-126, bylo odvolání státního zástupce dle § 256 trestního řádu zamítnuto. Žalobce u žalované dne 7. 10. 2021 uplatnil nárok na náhradu škody vzniklé mu v průběhu trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 91/2020 ve výši 14 400 Kč. Žalovaná jeho nárok projednala dne 21. 9. 2023, kdy žalobci přiznala částku 14 400 Kč. Částka 14 400 Kč byla žalobci zaplacena dne 22. 9. 2023. 10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 11. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 13. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk platí, že přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Jak již je shora uvedeno, předmětem dalšího posouzení je nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 400 Kč od 8. 4. 2022 do 22. 9. 2023, když ve zbytku bylo řízení zastaveno dle § 96 o. s. ř. 17. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím postupem, předvídaným ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované dne 7. 10. 2021 předběžně nárok uplatnil. 18. Soud konstatuje, že k prodlení žalované s náhradou škody došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 7. 10. 2021, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 7. 4. 2022, žalovaná se tak dostala do prodlení dne 8. 4. 2022 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Vzhledem k uvedenému, tedy že žalovaná o nároku žalobce rozhodla až po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty a škodu mu poskytla až dne 22. 9. 2023, soud žalobě (zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 400 Kč od 8. 4. 2022 do 22. 9. 2023), vyhověl a rozhodl v souladu s ust. § 1970 o. z., když úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni 8. 4. 2022 11,75 %. Soud úrok kapitalizoval částkou 2 470,78 Kč, kdy částka byla zaokrouhlena na 2 470,80 Kč. S ohledem na uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Nejprve soud uvádí, že žalovaná nárok žalobce v zákonné šestiměsíční lhůtě dle OdpŠk neprojedn