31 C 285/2015-858 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované odškodnění za nesprávný úřední postup v exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Vedením předmětné exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (dále jen„ soudní exekutor“). Na žalobkyni, jakožto povinnou, byl podán exekuční návrh pro vymožení částky 842 963 Kč s příslušenstvím, přiznané oprávněné rozsudkem [název soudu] pod č. j.: [číslo jednací] Soudní exekutor přistoupil dne [datum] k soupisu movitého majetku v provozovnách žalobkyně, v jehož rámci zajistil soupis veškerého movitého majetku nacházejícího se v provozovnách bez ohledu na to, zda se jednalo o vybavení či zařízení těchto provozoven nebo zda se jednalo o obchodní sortiment, s nímž žalobkyně běžně obchodovala během své obchodní činnosti, když hlavním předmětem obchodní činnosti žalobkyně je prodej stavebnin a jiného stavebního materiálu. Součástí soupisu se tak staly zejména stavebniny, stavební materiál a zboží, s nímž žalobkyně obchodovala a které zároveň představovalo její jediný zdroj příjmů. V důsledku vylíčeného postupu soudního exekutora byla žalobkyně nucena všechny své provozovny uzavřít, neboť byl zajištěn a sepsán v podstatě veškerý obchodní artikl žalobkyně (vše co bylo připraveno k přímému prodeji či dodání zákazníkům). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1766/2001, který konstatoval, že v případě exekuce povinného je nezbytné zachovat alespoň v minimální míře běh jeho podnikatelské činnosti, když exekuce nesmí způsobit podnikatelskou zkázu povinného, namítala, že její hlavní činností byl prodej stavebního materiálu. Bez možnosti prodeje stavebního materiálu tak nemohla svou podnikatelskou činnost provozovat. Po zabavení majetku proto musela uzavřít všechny provozovny, což pro ni mělo likvidační důsledky, když ode dne zajištění majetku se dostala do prodlení nejen vůči svým dodavatelům, ale zároveň nemohla plnit závazky ve vztahu ke svým zákazníkům, kterým mělo být zboží dodáno. Důsledkem sepsání majetku žalobkyně a jeho exekučnímu zajištění jí byla znemožněna další podnikatelská činnost, v čemž spatřuje nesprávný úřední postup soudního exekutora. Žalobkyně tvrdila, že tímto postupem soudního exekutora jí vznikl nárok na náhradu škody. Dále zdůraznila, že soudní exekutor byl na výše uvedené opakovaně upozorňován, a to nejprve návrhem na vynětí neoprávněně sepsaného zboží ze soupisu majetku a poté návrhem na zastavení exekuce ve vztahu k těmto movitým věcem. Následně usnesením soudního exekutora z [datum rozhodnutí], č. j.: [číslo jednací] (dále jen„ rozhodnutí o částečném zastavení exekuce“) bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekuce co do provedení exekuce prodejem movitých věcí pojatých do soupisu pod položkami [číslo]. Do doby vydání tohoto rozhodnutí musely být obě provozovny uzavřeny a žalobkyně nemohla vykonávat svou podnikatelskou činnost, což se projevilo v celkovém propadu finanční situace žalobkyně v roce [rok] a částečně i v roce [rok]. Přestože květen roku [rok] žalobkyně označila za počátek sezóny nákupu a prodeje zboží zákazníkům, žalobkyně musela zákazníky odmítat a nemohla dostát svým závazkům, neboť zakázky musela rušit, aby se nevystavila riziku náhrady škody v případech, kdy by objednané zboží nebylo dodáno řádně a včas. Tyto skutečnosti vedly k zásadnímu odlivu zákazníků žalobkyně, kteří přešli ke konkurenci, v důsledku čehož u žalobkyně došlo k propadu tržeb za rok [rok], který pro ni jinak začal úspěšně. Žalobkyně považuje postup soudního exekutora za nezákonný, když do soupisu byly zahrnuty i věci, které exekuci nepodléhají, čímž jí byla způsobena škoda spočívající v ušlém zisku, kterého by mohla dosáhnout, kdyby v období od [datum] do [datum] provozovala běžnou obchodní činnost a mohla zboží připravené na provozovnách dodat svým odběratelům. V souvislosti s tím mj. poukázala na usnesení soudního exekutora o částečném zastavení řízení, v němž exekutor uznal své pochybení. Současně byla žalobkyni způsobena i značná nemajetková újma, když bylo zasaženo do její dobré pověsti jakožto podnikatele, a to jak ve vztahu ke svým odběratelům, tak k dodavatelům. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne [datum], která na něj reagovala stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [jednací číslo MSP], v němž konstatovala, že se exekutor nedopustil nesprávného úředního postupu. Nárok žalobkyně zcela neuznala, neboť argumentovala skutečností, že nedošlo k zabavení veškerého zboží žalobkyně, jen některého. Stran uvedeného žalobkyně namítala, že sepsané zboží soudním exekutorem bylo téměř veškeré zboží, které bylo určeno k prodeji a žalobkyni proto nezbývalo než své provozovny zcela uzavřít, neboť zde nebylo žádného zboží, které by mohla prodávat. Doplnila, že předmětem soupisu nebyly pouze věci sloužící k běžné administrativní činnosti jako jsou propisky, sešívačky, kancelářské sponky apod. Žalobkyně k vyčíslení výše škody předložila účetní závěrky a výsledky hospodaření za roky [rok] až [rok], včetně daňových přiznání, z nichž jsou patrné hospodářské výsledky společnosti před vznikem škodní události. Ze jmenovaných listin je zřejmé, že v letech [rok] až [rok] se žalobkyně postupně přeorientovala z výrobní činnosti na prodejní a prodej zboží byl hlavním zdrojem příjmů žalobkyně. U prodejní činnosti je dle přiložené tabulky hospodaření v letech [rok] až [rok] zaznamenán růst, zatímco v roce [rok] je zaznamenán propad tržeb, kdy rozdíl mezi tržbami v roce [rok] a [rok] činí 3 714 000 Kč. Žalobkyně k tomuto odkazuje na výkaz zisku a ztrát z období od [datum] až [datum] a za období od [datum] do [datum], kdy je zřejmé, že do zásahu exekutora v dubnu [rok] žalobkyně důvodně očekávala, že dosáhne minimálně stejného obratu, jakého dosáhla v roce [rok], ne-li vyššího. Tomu nasvědčovaly i základy DPH, které měly v letech [rok] a [rok] vzestupnou tendenci, zatímco v roce [rok] došlo k evidentnímu propadu. V této souvislosti zdůraznila, že v květnu [rok] měla dodat [právnická osoba] s.r.o. stavební materiál za sjednanou kupní cenu 1 200 000 Kč, přičemž předmětem této dodávky bylo právě zboží, které bylo soudním exekutorem dne [datum] zajištěno, v důsledku čehož žalobkyně nemohla svému odběrateli zboží dodat a vyúčtovat, čímž došlo k reálnému zmaření obchodní zakázky, a to jen v důsledku protiprávního jednání soudního exekutora. Žalobkyně dospěla k následujícímu výpočtu ušlého zisku za rok [rok]. Za období let [rok] až [rok] činil výnos žalobkyně při zohlednění uplatněných odpisů a mzdových nákladů v průměru 11 043 246 Kč, zatímco výnos žalobkyně v roce [rok] při zohlednění uplatněných odpisů a mzdových nákladů činil 5 610 805 Kč. Rozdíl v tomto případě činí 5 432 441 Kč. Z daňových přiznání a účetních závěrek za roky [rok] až [rok] vyplývá, že žalobkyně dosahovala průměrného zisku (ztráty) – 87 000 Kč, zatímco v roce [rok] dosáhla celkové ztráty – 700 000 Kč. Rozdíl za tyto roky představuje - 613 000 Kč. Dále byla zmařena zakázka žalobkyně v přepokládané výši 1 200 000 Kč, která měl být realizována se společností [právnická osoba] s.r.o., proto byly tržby z prodeje o tuto částku za rok [rok] nižší. Výnosy žalobkyně z prodeje za rok [rok] činily 12 884 000 Kč, za rok [rok] částku 10 590 000 Kč, za rok [rok] částku 10 666 000 Kč, průměrný výnos za roky [rok] až [rok] představoval částku cca 11 380 000 Kč, zatímco v roce [rok] činily celkové výnosy 7 502 000 Kč. Pokud by žalobkyně realizovala výše uvedenou zakázku, byl by výnos o 1 200 000 Kč vyšší a při zohlednění nákladovosti ve výši 92 % a průměrných odpisů za roky [rok] až [rok] ve výši 113 000 Kč by při realizaci uvedené zakázky žalobkyně dosáhla výnosu ve výši 4 558 760 Kč. Žalobkyně při zohlednění výše uvedených kritérií dospěla k závěru, že ušlý zisk představuje částku 3 126 067 Kč, a to výpočtem (5 432 441- 613 000 + 4 558 760): 3. K nároku na nemajetkovou újmu žalobkyně uvedla, že v důsledku zablokování zboží soudním exekutorem nemohla v období od [datum] do [datum] provozovat podnikatelskou činnost a provozovny v obci [obec] u [obec] a v [obec] – [část obce] musely být zavřené. Měsíc duben je začátek stavební sezóny, a proto uzavření provozoven v těchto měsících mělo na žalobkyni likvidační dopad, když v těchto měsících graduje odbyt prodávaného zboží, začíná přijímání objednávek a pro žalobkyni je zásadní, aby v tomto období uspokojila řádně a včas své zákazníky. V případě, že dojde k jejich zklamání, obrátí se na jiné dodavatele a o zákazníky přijde, k čemuž také v případě žalobkyně došlo, když byli zákazníci nuceni obrátit se na jiné dodavatele z důvodu uzavření jejích provozoven. Žalobkyně o tyto zákazníky přišla a zároveň bylo zasaženo do její dobré pověsti, na níž si vždy zakládala včetně vstřícného přístupu ke svým zákazníkům. Za dané situace musela žalobkyně své zákazníky odříkat a nebyla schopna plnit přijaté objednávky, neboť zboží bylo zablokováno, v důsledku čehož získala žalobkyně glejt nevěrohodného do