46 C 69/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 10 380,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do [datum]. Žalovaná však své povinnosti nedostála. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 10 380,25 Kč, neboť částku 3 619,75 Kč uhradila, a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, jelikož do prodlení se žalovaná dostala dne [datum]. Žalobkyně poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje. Žalobkyně žalované dne [datum] zaslala předžalobní upomínku, žalovaná však na svůj dluh do dnešního dne neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“ / v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených a opatřených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 14 000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet], na základě přihlášky o úvěr (prokázáno přihláškou k úvěru a potvrzením o provedení platby ze dne [datum]). Majitelem předmětného účtu byla žalovaná (jak je patrno ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum]). Samotnou smlouvu žaloba nepředložila s tím, že ji nemá k dispozici. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Žalovaná neuhradila dohodnutou částku řádně a včas, a to ani přes upomínky o úhradu dluhu před podáním žaloby.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku ve výši 14 000 Kč. Přes výzvu žalobkyně uhradila pouze částku 3 619,75 Kč. Pohledávka byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. O ověření úvěruschopnosti žalobkyně neměla žádné informace. 5. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů: Podle ustanovení § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých peněžních prostředků a úroků z prodlení počítaných od výzvy k plnění, ponížená o 3 619,75 Kč, tedy o částku, kterou žalovaná na svůj dluh plnila. 7. Smlouvu ani žádný jiný důkaz, k tomu, že to byla právě žalovaná, kdo s předchůdkyní žalobkyně smlouvy o úvěru uzavřel, neměla žalobkyně k dispozici. Nelze tak dovodit, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, není zřejmý její obsah ani to, že žalovaná žalobou tvrzenou smlouvu uzavřela právě s žalovanou. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 14 000 Kč, na níž bylo žalovanou plněno částkou 3 619,75 Kč, její závazek z titulu bezdůvodného obohacení tak stále činí 10 380,25 Kč. 8. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum], který jí byl zaslán dne [datum], ve smyslu § 573 se zásilka považuje za doručenou dne [datum] a od [datum] je tak žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 10 %, žalobkyně však požaduje úrok z prodlení toliko ve výši 8,05 %, což je pro žalovanou výhodnější, soud proto požadavku na výši úroku z prodlení vyhověl. 9. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 12 520,78 Kč (10 380,25 Kč přisouzená částka a 2 140,53 Kč na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni vyhlášení rozsudku). Její neúspěch činí celkem částku 3 543,90 Kč představující zamítnutý úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, a to ze 78 %. Její neúspěch činil 22 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 56 % svých nákladů z částky 2 252 Kč (sestávající ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a za právní zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za dva a půl úkonu právní služby po 300 Kč /příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění/, tři režijní paušály po 100 Kč, a DPH ve výši 21% z těchto částek ve výši 252 Kč). Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, neboť skutečnosti zde uvedené měly být uvedeny již v samotné žalobě. Celkově je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 261,12 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).