48 C 19/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky 280 000 Kč coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení vedeného posléze u Okresního soudu v Hradci králové pod sp. zn. 3 T 75/2014 (dále jen„ posuzované řízení“). V žalobě uvedl, že trestní řízení bylo zahájeno dne [datum] oznámení usnesení o jeho zahájení a pravomocně skončilo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.1.2021, č.j. 10 To 120/2020- 2473, které bylo žalobci doručeno dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, o němž nebylo ke dni podání žaloby rozhodnuto. Žalobce požadoval 10 000 Kč za první dva roky řízení a 20 000 Kč za každý další rok s tím, že je na místě základní částku zvýšit o 50 % z důvodu, že trestní řízení nebylo nijak složité a o dalších 50 %, že žalobce nijak k průtahům v řízení nepřispěl. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že nárok uplatnil podáním ze dne [datum] s tím, že žalovaná žalobci toliko potvrdila přijetí žádosti, nicméně nárok nijak neprojednala. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 29.6.2022. Žalobou uplatněný nárok neuznala ani částečně. Učinila nesporným, že žalobce uplatnil žalovaný nárok u žalované podáním doručeným dne 21.7.2021. Jelikož žalované ani po opakované urgenci nebyl zapůjčen předmětný trestní spis, nemohla žádost žalobce věcně projednat, a tudíž se k žalobou uplatněnému nároku ani nemůže kvalifikovaně vyjádřit. Z toho důvodu žalovaná sporuje splnění všech zákonných podmínek nezbytných ke vzniku žalobou žádaného nároku a sporuje veškerá žalobcova tvrzení. Navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň se má za to, že oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili, neboť k výzvě soudu nesdělili, že by s takovým postupem nesouhlasili. 4. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, soud zjistil, že žalobce nárok u žalované uplatnil dne [datum] a že žalovaná nárok neprojednala. 5. Na základě účastníky předložených či navržených listinných důkazů učinil soud následující další skutková zjištění. 6. Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 3 T 75/2014 zjištěno: [Obsah přílohového spisu] 8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu posuzovaného řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud nehodnotil předběžné uplatnění nároku žalobcem, neboť tuto skutečnost strany tvrdily shodně. Dále soud nehodnotil žalobcem založené odvolací usnesení ze spisu posuzovaného řízení, neboť to by bylo duplicitní za situace, kdy soud potřebná skutková zjištění činil ze spisu jako celku. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona (u úřadu uvedeného v § 6) podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobce u žalované svůj nárok uplatnil dne [datum] ve smyslu § 14 OdpŠk a proto věc mohla být před soudem ve smyslu § 15 OdpŠk projednána. 16. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum]). 17. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012). 18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum] (doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci), přičemž v okamžiku podání žaloby v tomto řízení posuzované řízení stále probíhalo před dovolacím soudem. Písemné vyhotovení odmítacího usnesení dovolacího soudu bylo žalobci doručováno v září 2022. Žalobce v řízení netvrdil, zda usnesení dovolacího soudu bylo napadeno ústavní stížnosti. Soud tak vychází z celkové délky posuzovaného řízení 9 let a 8 měsíců. 19. Soud předně vyhodnotil kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, tj. soudů ve smyslu § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk ve spojení s kritériem dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk, tj. složitosti řízení. Pokud jde o přípravné řízení, tak v rámci přípravného řízení bylo třeba vyslechnout 26 svědků. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že takovýto počet svědků nelze považovat za mimořádně vysoký, naopak soud počet vyslýchaných svědků za mimořádně vysoký považuje. Bylo též potřeba provést domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, k čemuž bylo potřeba zajistit příkazy soudu. V rámci přípravného řízení bylo sice vydáno nep