48 C 45/2022-128 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 344 250 Kč s příslušenstvím a dále částky ve výši 2 550 Kč s příslušenstvím za každý měsíc až do dne vynesení rozsudku představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve stadiu prověřování trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi. Žalobce uvedl, že je poškozeným a jedním z desítek oznamovatelů trestné činnosti tzv. kauzy„ stromkařů“, kdy při práci v lesích byl žalobce přímo dotčen na svých základních právech, a byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu obchodování s lidmi. Žalobce proto podal dne [datum] k Městskému státnímu zastupitelství v [obec] trestní oznámení. Věc byla zprvu prověřována Obvodním ředitelstvím policie [obec a číslo] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], následně byla rozdělena na 4 části a postoupena 4 různým policejním útvarům, ačkoliv bylo upozorňováno na nutnost posouzení celého jednání podezřelých komplexně. V průběhu prověřování orgány společně nekooperovaly a nepředávaly si zjištěné informace. Poté došlo k odložení věci usnesením Policie ČR, Obvodním ředitelstvím policie Praha I ze dne [datum], jež bylo potvrzeno Obvodním zastupitelstvím pro Prahu 1 ze dne [datum]. K ústavní stížnosti bylo nálezem ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. II. ÚS 3626/13 vyhověno. Ústavní soud konstatoval, že bylo porušeno základní právo na účinné vyšetřování vyplývající ze základních práv dle [číslo] odst. 1, čl. 9 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kdy orgány činné trestním řízení porušily zásady trestního řízení, vyšetřování vykazovalo známky libovůle, usnesení působí povrchně, nekonzistentně, postup státního zastupitelství byl nedostatečný, formální a zaujatý a neodpovídal povaze, rozsahu a závažnosti projednávaných podezření, když věc byla roztříštěna mezi několik orgánů a tímto způsobem bylo znemožněno efektivní vyšetření trestné činnosti a prověřování v důsledku nekoncepčního přístupu orgánů trpělo značnými průtahy, kterým neodpovídá dosavadní míra objasněnosti věci. Po vydání nálezu se však na přístupu Policie ČR nic nezměnilo, po dalších dvou letech věc byla stále ve fázi prověřování po dalších a dne [datum] byla věc opět odložena. Usnesení o odložení věci bylo Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 1 . Dne [datum] bylo opět rozhodnuto o postoupení věci Krajskému ředitelství Hl. m. Prahy z důvodu shledání podezření, že by se mohlo jednat o trestný čin obchodování s lidmi. Dne [datum] byl vydán dodatek záznamu o zahájení úkonů z důvodu změny právní kvalifikace pro podezření ze zločinu obchodování s lidmi. Rozhodnutím dozorující státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 postoupen celý spisový materiál za účelem sloučení věci s dříve postoupenou věci z OŘP Praha I k vedení společného řízení., neboť se jedná o totožnou společnost i osoby jednající jejím jménem, způsob provedení i časové období, přičemž jediným rozdílem je skupina potenciálních poškozených. K realizaci sloučení došlo až v březnu 2021. Žalobce podal trestní oznámení před deseti lety, snažil se být ve věci aktivní, přesto dosud nedošlo ani k zahájení trestního stíhání podezřelých osob ani ke kompenzaci žalobce v adhezním řízení. Činnost orgánů činných v trestním řízení byla totiž zaměřena především na snahu předat věc jinému útvaru, přičemž v důsledku tohoto přístupu se podezřelí a jejich obchodní společnosti během uplynulých deseti let zbavili veškerého majetku, získali prostor k odstranění důkazů a ovlivnění možných svědků. Ve věci bylo porušeno ústavou garantované právo žalobce na efektivní vyšetření trestné činnosti. Žalobce dále uvedl, že jako poškozený má status oběti zvlášť zranitelné, neboť se stal obětí zvlášť závažného trestného činu, kdy byl pracovně vykořisťován a nebyla mu uhrazena mzda ve vztahu, o kterém se domníval, že je vztahem pracovněprávním. Vyšetřování nebylo ukončeno ani po pěti letech od nálezu Ústavního soudu, žalobce tak ztrácí naději, že věc bude dořešena a pachatelé budou potrestáni, a že bude nastolena spravedlnost. Žalobce z důvodu mimořádně závažného zásahu do základních lidských práv nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení požaduje přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou prodlením s efektivním vyšetřováním ve výši 17 000 Kč za každý rok nesprávného postupu (1 416,66 Kč/měsíc), tj. za jedenáct let a tři měsíce částku 191 250 Kč, navýšenou o 20 % pro chování žalobce spočívající v aktivním upozorňování na vady postupu v řízení a podávání stížností, dále navýšenou o 10 % z hlediska významu věci pro žalobce, neboť byl osobou poškozenou pracovním vykořisťováním a má status osoby zvlášť zranitelné. Další důvod pro navýšení o 50 % spatřuje žalobce v postupu orgánů činných v trestním řízení, když postup OČTŘ se na existenci průtahů v řízení podílel mnohem podstatnějším způsobem, než byla složitost věci a žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Po zohlednění citovaných kritérií se žalobce domáhá odškodnění ve výši 344 250 Kč a vzhledem k tomu, že trestní řízení stále probíhá, požaduje odškodnění za průtahy až do okamžiku vynesení rozsudku. Žalobce závěrem uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum]. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu jemu vzniklou nepřiměřenou délkou prověřování trestního oznámení na podezření ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi, které bylo vedeno Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy pod č.j. KRPA-43249-423/TČ-2013-000073, ale pouze ve výši 331 499 Kč. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobce, že celkovou délku prověřování trestního oznámení lze hodnotit jako nepřiměřenou, avšak namítala neexistenci dalších prvků odpovědnostního vztahu, kterými jsou vznik nemajetkové újmy u žalobce a příčinná souvislost mezi tvrzenou újmou a nepřiměřenou dobou prověřování trestního oznámení. Žalovaná spatřovala podstatnou okolnost ve skutečnosti, že trestní řízení v dané věci nebylo nikdy zahájeno, žalobce tak nikdy nebyl účastníkem trestního řízení. Vznik nemajetkové újmy má přinejmenším za pochybný, a to i vzhledem k odůvodnění posledně vydaného usnesení o odložení věci z [datum], jímž bylo podezření ze spáchání trestného činu odloženo a z nějž vyplývá, že skutečnosti uváděné zástupci poškozených v trestním oznámení nejsou pravdivé. V usnesení je uvedeno, že ve věci byli vyslechnuti jednotliví stěžovatelé a v jejich výpovědích nejsou žádné skutečnosti, kterými argumentovali ve své ústavní stížnosti, jako např. držení na odlehlých místech v lese, zadlužování u prověřovaných, nucení do práce vyhrožováním fyzickou likvidací, následky na zdraví rodinných příslušníků. Sám žalobce ve výpovědi uvedl, že v ČR byl pracovat jednou, nepamatuje si, kdy to bylo, že si nepamatuje, jestli podepisoval nějakou pracovní smlouvu ani výši přislíbené mzdy, ale ví, že mu částka vyhovovala. Dále uvedl, že plnou moc nikomu nedával, v roce 2016 mu přišel nějaký papír od soudu z ČR a souhlasí s tím, co je v dokumentu uvedeno. Žalovaná jediným relevantním zásahem do sféry žalobce shledala zájem majetkového charakteru. Žalovaná dále uvedla, že nikdy nebylo zahájeno adhezní řízení, žalobce tvrzenou škodu nikde neuplatnil ani nepodal občanskoprávní žalobu, proto je jeho nárok zřejmě promlčen a žalobce si počínal v rozporu se zásadou„ vigilantibus iura scripta sunt“. Tvrzená případná nejistota ohledně projednání vzniklé škody je s ohledem na nejasnost výše škody a její průkaznost pochybná. 3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při kterém provedl dokazování všemi navrženými důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných. Soud dále neprováděl zvlášť jednotlivé navržené listiny, které byly součástí policejního spisu, který soud k důkazu prováděl. 4. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, která vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobce u žalované dne [datum] uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení ve výši 331 499 Kč a že žalovaná nárok žalobce neuznala a nevyhověla mu. 5. Na základě provedeného dokazování, soud učinil tato další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovému stavu. Soud předesílá, že se souhlasem účastníků byly převzaty závěry dokazování učiněné v obdobné věci vedené u zdejšího soudu pod. sp.zn. 46 C 191/2021. 6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 7. Ze spisu Policie ČR Obvodního ředitelství [obec] I, SKPV č.j. KRPA-43249/TČ-2013-001193, zjištěno následující: [datum] Žalobce podává trestní oznámení datované ke dni [datum] k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [č