Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 59

§ 59 trestní řád – Podání

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo

Stručně: Paragraf 59 trestního řádu upravuje, jakým způsobem lze podávat podání v trestním řízení, jaké náležitosti musí mít a jak se s nimi nakládá, pokud nejsou v pořádku. Podání se posuzuje podle obsahu, nikoli podle názvu, a lze je učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. (§ 59 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Podání
  • Týká se: soud, státní zástupce, poškozený
  • Lhůta nebo doba (odst. 5): „…byl protokol o trestním oznámení učiněném ústně sepsán u soudu, zašle jej soud neprodleně státnímu zástupci.“
  • Judikatura: na § 59 odkazuje 429 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Podání“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.

(2) V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.

(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.

(4) Činí-li se ústně trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení.

(5) Jestliže byl protokol o trestním oznámení učiněném ústně sepsán u soudu, zašle jej soud neprodleně státnímu zástupci.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Podání se posuzuje podle obsahu, nikoli podle názvu, a lze je učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
  • Ústní podání do protokolu sepisují v přípravném řízení policejní orgány a okresní státní zastupitelství, v řízení před soudem okresní soudy.
  • Pokud podání nemá všechny zákonem požadované náležitosti (např. chybí podpis, není jasné, čeho se týká), orgán ho vrátí k doplnění s poučením a lhůtou; pokud se nedostatky neodstraní nebo podatel není znám, k podání se nepřihlíží, s výjimkou trestního oznámení nebo opravného prostředku.
  • Při ústním trestním oznámení je nutné oznamovatele podrobně vyslechnout o okolnostech činu, osobních poměrech pachatele, důkazech a škodě, a pokud je poškozeným, také o jeho nároku na náhradu.

Na co si dát pozor

  • Při podávání dovolání nelze toto učinit ústně do protokolu.
  • Je důležité, aby podání obsahovalo všechny náležitosti (komu je určeno, kdo jej činí, čeho se týká, co sleduje, podpis, datum) a bylo předloženo s potřebným počtem stejnopisů a příloh, jinak může být vráceno k doplnění nebo se k němu nemusí přihlížet.
  • U opravného prostředku musí být vždy patrné, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí, i když by jinak neměl všechny náležitosti.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 59

429
NS
Nejvyšší soud
8. 10. 2025
NS
Nejvyšší soud
8. 10. 2025
NS
Nejvyšší soud
24. 9. 2025
ÚS
Ústavní soud
5. 2. 2026
ÚS
Ústavní soud
7. 5. 2025
ÚS
Ústavní soud
16. 4. 2025
NSS
Krajský soud v Praze
21. 8. 2025
NSS
Krajský soud v Brně
21. 1. 2025
NSS
Nejvyšší správní soud
18. 5. 2024
Trend citací § 59 v rozhodnutích
17181920212223242526

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 59 zákona 141/1961 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 59

Omluva neúčasti obviněného musí být provedena způsobem stanoveným pro podání (§ 59 odst. 1 tr. ř.), vždy ovšem tak, aby nebylo pochyb, že jde o podání učiněné osobně obviněným, popřípadě jeho obhájcem.

4 Tdo 856/2025 · Nejvyšší soud · 8. 10. 2025

… Z toho je zřejmé, že obviněný v dovolání označil dovolací důvod podle právní úpravy platné do 1. 1. 2022 [současné platné právní úpravě tak vymezení tohoto dovolacího důvodu v dovolání neodpovídá, ale odpovídalo by znění § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. Nejvyšší soud však podané dovolání posoudil podle jeho obsahu [§ 59 odst. 1 tr. ř.] a dospěl k závěru, že uplatněné námitky lze s jistou mírou tolerance podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve znění platném od 1. 1. 2022 (viz níže bod 8), nikoli již podle nyní platného § 265b …

8 Tdo 847/2025 · Nejvyšší soud · 8. 10. 2025

Podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatelka domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá.

4 Tdo 823/2025 · Nejvyšší soud · 24. 9. 2025

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Návody

Právní otázky

6

Související

§ 10 Technická vada podání (Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměs)§ 16a Přijímání a vyřizování podání (Zákon o státním zastupitelství)§ 9 Formát a struktura podání (Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměs)§ 17 ÚČINNOST (Zákon o poplatcích za udržování patentů )§ 5 Průběh elektronické dražby (Vyhláška o stanovení podmínek postupu př)