14 C 118/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky a jejího příslušenství s odůvodněním, že dne 11. 5. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. 602152015, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2023, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 30 674 Kč spolu s příslušenstvím do 23. 8. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, přičemž žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil verifikační platbou. Předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, pročež mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dlužná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 25 000 Kč, nesplacené úroky vč. náhrady za upomínání ve výši 5 774 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 375 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 654,11 Kč od 24. 8. 2023 do 1. 2. 2024 a zákonný úrok z prodlení od 6. 2. 2024 z jistiny ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč Dne 2. 2. 2024 došlo na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a předchůdcem žalobkyně dne 13. 11. 2023 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný ničeho neuhradil.2. Podáním ze dne 14. 8. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky 5 774 Kč představující kapitalizovaný úrok a co do částky 4 025 Kč představující smluvní pokutu. Své částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyně nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně nadále požaduje částku 25 000 Kč představující jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 654,11 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.4. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní v průběhu řízení soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I).6. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání.7. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.8. Ze smlouvy o úvěru č. 602152015, z dodatku č. 1, č. 2, č. 4 a z dodatku č. 5 soud zjistil, že žalovaný a společnost , právnická osoba, uzavřeli dne 11. 5. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnou žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit částku ve výši 12 300 Kč do 10. 6. 2023. Částka měla být poskytnuta na bankovní účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Poskytnutá jistina byla následně dodatky zvyšována, a to dodatkem č. 1 ze dne 11. 5. 2023 na částku 19 000 Kč, dodatkem č. 2 ze dne 16. 5. 2023 byla navýšena na částku 21 000 Kč, a následně dodatkem č. 4 ze dne 14. 6. 2023 byla jistina navýšena na částku 25 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 30 674 Kč. Splatnost úvěru byla dodatkem ze dne 24. 7. 2023 stanovena na den 23. 8. 2023.9. Z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že na účet byla dne 11. 12. 2019 připsána platba ve výši 0,01 Kč z účtu č. , č. účtu, . Dne 11. 5. 2023 byla na účet , č. účtu, zaslána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dále částka 9 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dne 16. 5. 2023 byla na účet , č. účtu, zaslána částka 2 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a dne 14. 6. 2024 částka 4 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní ze dne 1. 11. 2023 a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ve výši 35 149 Kč byla postoupena na žalobkyni.11. Z dopisu ze dne 29. 2. 2024 adresovaného žalovanému žalobkyní včetně podacího archu zásilek a z dopisu ze dne , právnická osoba, . 2024 od společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že žalobkyně i předchůdce žalobkyně informovali žalovaného o postoupení pohledávky. Žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 18. 3. 2024.12. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobkyně ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným vyslala terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 13. 3. 2024.13. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 20. 5. 2024 včetně podacího archu zásilek ze dne 22. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.14. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a společnost , právnická osoba, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 30 674 Kč spolu s příslušenstvím do 23. 8. 2023. Žalovaný učinil tzv. verifikační platbu ve výši 0,10 Kč na účet právního předchůdce žalobkyně, načež mu byla zaslána na účet postupně částka v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnuté finanční prostředky řádně a včas, pročež mu vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno žalobkyní i právním předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.15. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli