20 C 175/2023-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] na žalované domáhala zaplacení částky 15 125 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala uhradit členský příspěvek, který jí byl vyúčtován fakturou č. [rok] znějící na částku 15 125 Kč a splatnou dne [datum]. Vyúčtovaná částka představovala financování odborné a propagační činnosti žalobkyně za třetí čtvrtletí roku 2020. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho, a tak žalobkyně požaduje i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum] tak, že dne [datum] zaslala emailem panu [příjmení] [jméno] [příjmení] od žalobkyně žádost o ukončení členství u žalobkyně ke dni [datum] a všech služeb s tím souvisejících. Z toho důvodu neuznala žalovaná nárok žalobkyně. 3. Podáním ze dne [datum] reagovala žalobkyně tak, že případná žádost o ukončení členství by byla neplatná, když k ukončení členství mělo dojít nejpozději k 30. 6. příslušného roku, kdy by smlouva skončila k 31. 12. příslušného roku. Zároveň měla být případná výpověď zaslána písemně, kdy e-mailovou komunikaci nelze považovat za písemnou formu pro podání výpovědi. Žalobkyně předmětný email k dispozici ani nemá. Dále žalobkyně uvedla, že vystavenou fakturu žalovaná nevrátila, ani proti ní nic nenamítala. 4. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila podáním ze dne [datum] a u žalované soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaná k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, ačkoli byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z faktury č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že ji žalobkyně vystavila žalované a zněla na částku 15 125 Kč (odborná činnost 3.Q 2020), přičemž splatnost byla dána na [datum]. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku k úhradě žalovaného dluhu, která jí byla doručena dne [datum]. 7. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] a ze dne [datum] se podává, že žalobkyně prostřednictvím pana [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslala žalované vyúčtování za 3. čtvrtletí 2017. Na to žalovaná prostřednictvím [jméno] [příjmení] (jednatele) reagovala dne [datum] tak, že zažádala o ukončení členství u žalobkyně k [datum] a vypověděla i služby s tím související. 8. Ze smlouvy ze dne [datum] vč, příloh soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu upravující vzájemný vtah stran v oblasti realizace kolektivního členství u žalobkyně, realizace legislativně předpisové činnosti vč. realizace oborově specializované odborné činnosti a propagace člena žalobkyně. Dle článku IV. naříkané smlouvy se smluvní strany dohodli, že roční členský příspěvek činní částku 10 000 Kč/ročně a cena výkonu prací a služeb za odbornou činnost činí 50 000 Kč/ročně + DPH. Z článku VII. odst. 1 naříkané smlouvy soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž je možné ji vypovědět nejpozději do 30. 6. běžného roku s tím, že smlouva pozbude účinnosti 31. 12. toho roku. Dle odst. 2 citovaného článku se v pochybnosti o doručování má za to, že dnem doručení je třetí den následující po dni prokazatelného doručení. 9. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud se nejdříve věnoval výpovědí žalované, kterou měla učinit dne 20. 10. 2017 Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, a usnesení ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1330/2019, dovodil, že písemná forma právního jednání ve smyslu § 561 a § 562 o. z. předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012. 12. Otázkou doručování do elektronické podatelny orgánů veřejné moci se opakovaně zabýval zejména Nejvyšší správní soud. Ve svém rozsudku sp. zn. 7 As 59/2016 shrnul závěry své předešlé judikatury (ač výklad byl proveden ve vztahu k doručení správnímu orgánu, lze jej plně aplikovat na doručení e-mailové zprávy jakékoli druhé osobě) tak, že doručování elektronickou formou s sebou nese větší riziko, že zpráva nebude doručena. Prokazování doručení do elektronické podatelny orgánu veřejné moci je obtížnější než u jiných klasických forem doručení (poštou atp.). V případě odesílání zásilky klasickou poštou postačuje prokázat pouze předání k přepravě, zatímco v případě e-mailu je třeba prokázat předání, tj. doručení, do elektronické podatelny správního orgánu (podpůrně srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 7 Afs 113/2014 - 33, ze dne 16. 7. 2015, č. j. 9 As 261/2014 - 44, usnesení téhož soudu ze dne 11. 8. 2006, č. j. 8 Afs 82/2006 - 68, či rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 2361/08 a sp. zn. I. ÚS 250/05). Dále je třeba uvést, že činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu elektronicky, je na něm, aby doložil, že podání správnímu orgánu skutečně došlo (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37, a rozsudek ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 As 43/2015 - 31). Co se týče prokázání odeslání písemnosti prostřednictvím e-mailu, Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení č. j. 8 Afs 82/2006 - 68, že„ výtisk emailové hlášenky“ není nenapodobitelný a„ v případě vzniku pochybností o odeslání zprávy proto zpravidla nebude postačovat k prokázání tohoto odeslání“ (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 8 Afs 55/2008 - 70). Stejný závěr je platný ve vztahu k printscreenu obrazovky elektronické podatelny (či jiného e-mailového klienta). Jím lze zpravidla prokázat pouze odeslání podání, nikoliv jeho doručení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37). 13. Zaslala-li žalovaná žalobkyni výpověď členství e-mailem ze dne [datum], který nebyl opatřen uznatelným elektronickým podpisem, pak nedodržela účastníky sjednanou písemnou formu, a tudíž k výpovědi členství nemohlo řádně dojít v souladu s ustálenou judikaturou. Zaslaná výpověď členství žalované s ohledem na výše uvedené není platná. Rovněž lze poukázat na sjednané podmínky ukončení smluvního vztahu, podle kterých je možné vypovědět nejpozději do 30. 6. běžného roku s tím, že smlouva pozbude účinnosti 31. 12. toho roku. K ukončení vztahu ke dni [datum] by tak nedošlo ani v případě platné výpovědi. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalovaná pouze tvrdí, že předmětný e-mail obsahující výpověď žalobkyni odeslala, neprokazuje toto tvrzení (byť i doložené) skutečnost, že tento email byl žalobkyni skutečně doručen, pokud žalobkyně toto popírá. 17. Soud tak dospěl na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci k závěru, že nárok, který je žalobou požadován, je požadován po právu. V řízení bylo prokázáno řádné uzavření smlouvy o členství mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě bylo žalované umožněno členství u žalobkyně na dobu neurčitou. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaná nesplnila podmínky uvedené smlouvy a svůj závazek řádně hradit členské poplatky a náklady odborné a propagační činnosti žalobkyně nedodržela a dostala se s jejich hrazením do prodlení. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní vyzývána k zaplacení dlužných částek. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně řádně vyčíslila v souladu se smlouvou o členství požadovaný nárok za třetí čtvrtletí (50 000 Kč + DPH) a žalovaná ničeho jiného nesporovala, ani netvrdila, že by žalovanou částku uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalované byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalovaných částek ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má žalobkyně nárok na náklady spojené s uplat