28 C 11/2024-128 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení jednak částky ve výši 140 000 Kč, představující nemajetkovou újmu, částky ve výši 500 000 Kč představující další nemajetkovou újmu a naposledy pak částky ve výši 3 341 850,54 Kč, představující nárok na náhradu skutečné škody, to vše v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. 19 C 212/2013. Žalobkyně ve svých tvrzeních uvedla, že toto řízení zahájila u uvedeného soudu žalobou ze dne , datum, , kterou se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů s bývalým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, . Předmětem vypořádání bylo celkem , hodnota, položek zahrnující jak movité věci, tak věci nemovité. K vynesení rozsudku ve věci samé došlo až dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , přičemž v průběhu řízení namísto žalovaného vstoupil do řízení již insolvenční správce na základě insolvence vedené proti žalovanému u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, . S ohledem na dlouhotrvající soudní řízení před soudem I. stupně byl vynesen rozsudek po deseti letech řízení, což je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu, kdy v průběhu řízení došlo i ke značným časovým prodlevám zapříčiněné soudem, nikoliv žalobkyní. Tato tedy v průběhu celého řízení byla uvedena do nejistoty, navíc se dostala do velmi tíživých sociálních poměrů, kdy neměla možnost bydlení ve společném rodinném domě. Žalovaný, tedy bývalý manžel, žalobkyni několikrát fyzicky napadl a v této souvislosti proti němu probíhalo i trestní řízení a byl za dané jednání odsouzen Okresním soudem ve , adresa, (sp. zn. 80 T 142/2016 a sp. zn. 1 T 132/2013). Žalobkyně se tak ocitla v situaci, kdy byla bez jakékoliv možnosti bydlení, bez finančních prostředků a byla nucena požádat o pomoc příbuzné a známé. Žalobkyně připustila, že uvedenou tíživou sociální situaci způsobil její bývalý manžel, kdy v důsledku toho, že ji fyzicky napadl, byla nucena opustit rodinný dům a byla také ve velmi špatném zdravotním stavu a vyžadovala péči další osoby, avšak jedinou její nadějí na vyřešení těchto poměrů a zmírnění těchto následků, v podobě zajištění finančních prostředků, spatřovala právě v podkladovém soudním řízení. Za tuto její vzniklou nepříznivou majetkovou i osobní situaci v souvislosti s dlouhým trváním podkladového řízení žalobkyně nárokovala nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč. Z důvodu nepřiměřené délky podkladového řízení pak žalobkyně žádala částku 140 000 Kč, přičemž za dobu soudního řízení přesahující tři roky, tj. od roku 2016 do roku 2023 požadovala žalobkyně částku 20 000 Kč za rok trvání řízení. Naposledy pak žalobkyně požadovala náhradu škody ve výši 3 341 850,54 Kč spočívající v nevymožení vypořádacího podílu ze zaniklého společného jmění manželů. Shora zmíněným rozsudkem byl žalobkyni přiznán vypořádací podíl v částce 4 357 556,50 Kč. Od této částky žalobkyně odečetla částku 1 015 705,96 Kč, která jí byla vyplacena v rámci insolvenčního řízení ve věci úpadce – bývalého manžela. Žalobkyně tak má za to, že vzhledem k nepřiměřeně dlouhému podkladovému řízení bývalý manžel v jeho průběhu rozsáhlý majetek ze společného jmění účastníků převedl, prodal a zcizil bez jakéhokoliv vědomí žalobkyně a takto získané finanční prostředky následně zcizil, přičemž dne 5.10.2021 podal návrh na zahájení insolvenčního řízení, kterému bylo vyhověno. Žalobkyně je přesvědčena, že z důvodu dlouhotrvajícího podkladového řízení bylo bývalému manželovi umožněno zbavit se veškerého společného majetku a tím neuspokojit nároky žalobkyně (vypořádací podíl) z podkladového řízení.2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně dne , datum, předběžně uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 3 341 850,50 Kč, přiměřeného zadostiučinění ve výši 140 000 Kč a další nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč, to vše v souvislosti s nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. 19 C 212/2013. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě dlouhotrvajícího řízení a žalobkyni z tohoto titulu poskytla zadostiučinění ve výši 89 250 Kč. Zbylé nároky pak žalovaná neshledala jako opodstatněné. Žalobkyně ve vyjádření stručně zkonstatovala průběh podkladového řízení a dospěla k závěru, že namítané řízení trvalo devět let a šest měsíců. Řízení shledala jako skutkově i procesně složité, neboť předmětem vypořádání byl rozsáhlý majetek sestávající z nemovitostí, automobilu, movitých věcí, obchodních podílů a finančních prostředků. Jenom přípravné řízení (přípravná jednání) trvalo několik let, přičemž žaloba byla postupně ohledně některých z přibližně 130 položek vzata zpět. Byly vypracovány tři znalecké posudky včetně jednoho dodatku a bylo vyslechnuto větší množství svědků, a to i prostřednictvím dožádaných soudů v České republice i na Slovensku. V řízení bylo rozhodováno o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce pro oba účastníky řízení a soud z tohoto důvodu prošetřoval jejich majetkové poměry. Také v souvislosti s vypovězením plné moci žalovaným právnímu zástupci se soud potýkal s problémy s doručováním žalovanému. Žalovaná při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vyšla z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, za první dva roky pak z částky v poloviční výši. Tuto základní částku ponížila o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti a dále o 10 % z důvodu částečného podílu žalobkyně na délce řízení, neboť tato zejména v roce 2017 až 2018 žádala o odročení jednání z důvodu svého zdravotního stavu. Naopak význam předmětu řízení žalovaná shledala jako zvýšený, neboť předmětem vypořádání byl rozsáhlý majetek, který žalobkyně nemohla užívat a bylo přihlédnuto i k jejímu zdravotnímu stavu a nepříznivé sociální situaci. Na tomto kritériu proto žalovaná navýšila základní částku o 10 %. Pokud jde o nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 500 000 Kč, zde žalovaná poukázala na to, že žalobkyně se v tíživé sociální situaci ocitla především z důvodu jednání svého bývalého manžela. Její zdravotní problémy byly způsobeny jeho jednáním, což vyplynulo ze soudního spisu, nad to, jak žalovaná uvedla, tuto skutečnost zohlednila v hodnocení významu předmětu řízení. Pokud jde částku představující náhradu škody, zde žalovaná sdělila, že v postupu soudu nedocházelo k průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti a již v roce 2019 žádal žalovaný soud o přiznání osvobození od soudních poplatků a o přidělení právního zástupce, přičemž toto své tvrzení zopakoval v roce 2021. Již v této době tedy bylo na majetek žalovaného vedeno několik exekucí. Nelze tak postavit na jisto, že v případě, že by došlo k dřívějšímu pravomocnému skončení řízení o vypořádání společného jmění manželů, kdy žalobkyně neuvádí, kdy by namítané řízení mělo skončit, by žalovaný disponoval dostatečným majetkem k případnému uspokojení její pohledávky.3. V souvislosti s výzvou k doplnění skutkových tvrzení na základě usnesení soudu ze dne , datum, a poučením soudu při ústním jednání konaném dne , datum, podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. (týkající se dobytnosti pohledávky), aby žalobkyně specifikovala a ohraničila jednotlivé průtahy v rámci podkladového řízení ze strany soudu spočívající v nečinnosti soudu, tyto odečetla od celkové délky řízení a stanovila tzv. ex post dobu, kdy mohlo být řízení, nebýt průtahů ukončeno a dále, aby prokázala skutečnost, že k tomuto datu bývalý manžel žalobkyně disponoval dostatečným majetkem, resp. částkou představující vypořádací podíl, který by žalobkyně obdržela, nebýt toho, že v důsledku nepřiměřené délky řízení bývalý manžel tento majetek prodal, či se jej jinak zbavil, žalobkyně doplnila svá tvrzení, a to jednak podáním ze dne , datum, a dále ze dne , datum, . Zde žalobkyně uvedla, že poté, co byla bývalým manželem fyzicky napadena, byla nucena dne , datum, opustil rodinný dům na adrese , adresa, zcela bez prostředků a uchýlit se ke svým známým. Její situace se ještě zhoršila po dalším napadení bývalým manželem dne , datum, , kdy její zdravotní stav vyžadoval hospitalizaci a péči další osoby. Od počátku soudního řízení žalobkyně neměla možnost samostatného bydlení, byla nucena žádat poskytnutí domova s pečovatelskou službou a také byla zcela bez dostatečného finančního zajištění. Tuto tíživou situaci žalobkyně zhoršilo dlouhodobé soudní řízení, kdy jako evidovaný vlastník nemovitého a movitého majetku ve společném jmění manželů neměla nárok na přiměřené sociální dávky. Podkladový soud nedůvodně protahoval řízení, kdy od roku 2016 po dobu dvou let žádné úkony neprovedl. Svou tíživou sociální situaci bylo možno překonat pouze ukončením soudního řízení a získání vypořádacího podílu ze SJM. Toto však skončilo až v roce 2023, kdy již bývalý manžel zlikvidoval veškerý majetek žalobkyně. Pokud by tedy došlo k vypořádání sp