42 C 226/2009-678 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou, došlou soudu dne 8.6.2009, se žalobce proti žalované domáhal náhrady majetkové a nemajetkové újmy ve výši 100 000 000 Kč a náhrady majetkové škody v celkové výši 35 364 343,70 Kč s příslušenstvím způsobené žalobci vydáním nezákonného rozhodnutí a nesprávným úředním postupem ve věci, vedené u Okresního soudu ve Znojmě zpod sp.zn. 2T 99/2006. Řízení bylo zahájeno usnesením Policie ČR, správy Jihomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality v Brně ze dne 30.6.2005, č. j. ČTS: PJM-705/HK-25-2004 ŠB, kterým bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu proti žalobci zahájeno trestní stíhání žalobce pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle ustanovení § 185 odst. 2 písm. b) trestního zákona. Trestní řízení vedené proti žalobci bylo zastaveno usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. 2T 99/2006, které nabylo právní moci dne 16.6.2007, přičemž bylo podle § 222 odst. 2 trestního řádu rozhodnuto o postoupení trestní věci žalobce Městskému úřadu ve Znojmě, odbor správní, neboť nejde o trestný čin, avšak žalovaný skutek by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním mu vznikla blíže specifikovaná majetková škoda v celkové výši 35.364.343,70 Kč. Žalobce se dále domáhal nemajetkové újmy ve výši 100.000.000 Kč, kterou požadoval za psychickou a fyzickou újmu z titulu úmrtí manželky žalobce v době projednávání trestní kauzy, která spáchala sebevraždu, a je představována újmou na zdraví žalobce, když mu trestní stíhání způsobilo výrazně zhoršení jeho zdravotního stavu, ztrátou , právnická osoba, , neboť trestní stíhání žalobce bylo známo celé odborné veřejnosti a žalobce nemohl podnikat. Žalovanou vyzval k náhradě nemajetkové i majetkové újmy, což žalovaná odmítla. Žalobce dále poukázal na tu skutečnost, že jako statutární orgán společnosti , právnická osoba, . a vlastník minimálně 50% akcií žádal vydání , Anonymizováno, v celkovém počtu 14.000 ks, ohledně nichž měl dohodnutou a odsouhlasenu kupní cenu s kupcem a to společností , právnická osoba, za kupní cenu 4.679.080 Kč, když tyto , Anonymizováno, byly vydány zaměstnancem , jméno FO, Policii ČR podle § 78 tr.řádu jako věc doličná pro trestní řízení. Žalobce tvrdil, že mu vznikla nemajetková újma v podobě újmy psychické, z titulu úmrtí jeho manželky v době projednávání trestní kauzy nepřirozenou smrtí (sebevražda), kdy jeho manželka do doby, než byla projednávána trestní kauza, netrpěla duševní chorobou, neměla sklon k sebepoškození, či dokonce k účasti na sebevraždě. Žila plnohodnotným životem, vykonávala prestižní povolání lékařky a měla klid a pevné postavení, včetně rodinného zázemí v místě bydliště. Věnovala se běžným zálibám, měla kladný vztah k lidem, věnovala se s veškerou péčí svému muži a dceři, která odchod své matky z tohoto světa nesla a nese velmi těžce. Tato skutečnost měla a má významný negativní vliv na celou rodinu, zejména pak na dceru , jméno FO, i žalobce, kteří se s odchodem paní , jméno FO, . , jméno FO, dosud nesmířili a trpí její ztrátou i nadále. Žalobce je přesvědčen, že k sebevraždě jeho manželky došlo zcela jistě v důsledku zvyšování psychického tlaku v průběhu zahájení úkonů trestního řízení, kdy postupně policie konala otevřené i skryté pozorování domu a okolí žalobce, tedy mimo jiné i jeho manželky. Žalobce vybudoval manželce v domě ordinaci a policie v této věci na ni tak tlačila, aby žalobce v podstatě udala, až ona nakonec spáchala sebevraždu. Prošetřování trvalo téměř rok a vyústilo v usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce (čtyři dny po smrti manželky žalobce). Je zde tedy jasná příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním a způsobenou nemateriální újmou. V příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce utrpěl také značné poškození duševního zdraví a vážnou poruchu zdraví v oblasti , Anonymizováno, , když plicní onemocnění se mu zcela prokazatelně rozvinulo nedlouho po zahájení jeho trestního stíhání a výsledkem byla operace , Anonymizováno, a odstranění části , Anonymizováno, . I v tomto případě je zcela zřetelné, že jeho psychické zdraví bylo narušeno trestním stíháním a v jeho důsledku, a ne jinak je tomu i z hlediska , Anonymizováno, choroby. Žalobce má tedy i v tomto případě za to, že je dán kauzální nexus mezi trestním stíháním a jeho negativním vlivem v jeho psychické a somatické stránce života. Nakonec byl žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání dehonestován v očích široké veřejnosti, ale zejména v mysli odborné veřejnosti, kde byl uznávanou kapacitou v oblasti zbraní a střeliva. V důsledku jeho nezákonného stíhání se nemohl řádně věnovat svému povolání, činnosti i na poli zlepšovacích návrhů, byl narušen jeho , právnická osoba, , jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, nebylo mu umožněno pracovat s vojenským materiálem. Žalobce dále tvrdil, že dosud nemá oprávnění k obchodu s vojenským materiálem do zahraničí a toto je také součástí nemajetkové újmy, která mu v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním vznikla. Žalobce na žádost státu vyvinul , Anonymizováno, značky , Anonymizováno, , právnická osoba, , z nějž byli všichni nadšeni, a věděla o tom od počátku BIS, kterou pozval i ke zkouškám. O , Anonymizováno, byl obrovský zájem, bylo zřejmé, že je třeba udělat jejich ochranu. , Anonymizováno, poté chtěli Američané ke zkouškám a žalobce je tam vyvezl přes právnickou osobu, neboť fyzická osoba nemůže obchodovat s vojenským materiálem. Žalobce založil akciovou společnost jen proto, aby mohl obchodovat se zahraničím. Následně došlo k provokaci ze strany akcionářů a BIS, s níž o věci celou dobu jednal a která o všem věděla, od toho dala ruce pryč a došlo k tomu, že z žalobce udělali největšího teroristu. Žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyvinul sám, také je sám jako fyzická osoba patentoval. Následně žalobce přišel o dům. V této situaci žalobce nemohl myslet na další věci, vznikly dluhy na zálohách na dani ve výši milionů korun a poté, kdy finanční úřad zjistil, že zisky nebyly žádné, tak mu tyto dluhy vymazal, ale penále vymazat neumí, takže tam zůstalo penále 2 000 000 Kč. V důsledku toho šla akciová společnost do insolvence. Žalobce tedy přišel o manželku, o dům i o podnikání a zdraví. V době, kdy k uvedenému došlo, měl dceru, která ještě chodila na základní školu, on sám onemocněl, začaly se mu rozpadat , Anonymizováno, , byl nemocen jeden a půl roku, přičemž do té doby v podstatě nikdy nemocný nebyl. V té době se musel postarat i o dceru.2. Žalovaná nesporovala, že žalobce dne 7.6.2006 a následně dne 26.2.2008 uplatnil u žalované nárok na náhradu škody způsobené mu při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. a žalovaná tento nárok neshledala důvodným. Žalovaná uzavřela, že není dána příčinná souvislost mezi žalobcem tvrzenými skutečnostmi a žalobcem tvrzenou škodou. Žalovaná především vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná namítla, že není dána příčinná souvislost mezi úmrtím manželky žalobce a vydáním nezákonného rozhodnutí v předmětném trestním řízení, které bylo vydáno až po úmrtí manželky žalobce. Žalovaná rovněž namítla, že není dána příčinná souvislost mezi onemocněním žalobce , Anonymizováno, chorobou a vydáním nezákonného rozhodnutí, tedy usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť žalobce onemocněl , Anonymizováno, chorobou již před vydáním tohoto rozhodnutí. Žalovaná pak namítla, že žalobce nárok z titulu narušení , právnická osoba, , tedy pověsti či prestiže ve smyslu ekonomickém, dává do souvislosti se svým podnikáním a toto by mělo směřovat k uplatnění nároku na náhradu majetkové škody, pokud vydáním nezákonného rozhodnutí a vedením trestního řízení bylo žalobci znemožněno podnikání. Žalovaná má za to, že se jedná o zastřený materiální nárok, který však není předmětem řízení. Obecně je ztráta dobré pověsti obsažena již v zásahu do osobního života v souvislosti s trestním stíháním.3. O žalobě bylo rozhodnuto nejprve rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28.3.2014, č. j. 42 C 226/2009-159, tak, že žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16.10.2014, č.j. 64 Co 264/2014-187, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a rozsudek nabyl právní moci dne 19. 11. 2014. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28.7.2015, č. j. 30 Cdo 1506/2015-248, bylo odmítnuto dovolání žalobce proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze. Nálezem ústavního soudu ze dne 14.11.2017, sp. zn. I. ÚS 3391/15 byla zrušena uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.7.2015, Městského soudu v Praze ze dne 16.10.2014 a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28.3.2014 a to v části, v níž byla zamítnuta žaloba o náhradu nemajetkové ú