46 C 43/2024-62 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 4 584 200 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že byl stíhán , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, přičemž byl obžaloby pravomocně zproštěn. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (nezákonným trestním stíháním) ve výši 3 761 800 Kč. O tomto nároku již soud rozhodl ve věci vedené pod sp. zn. 46 C 62/2022. Z označené věci byly vyloučeny nároky na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení a na náhradu nezákonné vazby, které byly projednány samostatně v této věci. Pokud se jedná o délku řízení, toto trvalo takřka 7 let, jednalo se o řízení trestní, které je pro účastníka jasně nejzávaznější a nejintenzivnější. V průběhu řízení byla řada „hluchých míst“, kdy nebylo nijak jednáno ani rozhodováno a žalobce ke vzniku průtahů nepřispěl. Žalobce tak z titulu nepřiměřené délky požaduje zadostiučinění v částce 180 000 Kč. Na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou pak žalobce požadoval částku 2 000 Kč za jeden den. Ve vazbě žalobce pobýval od 5. 2. 2013 do 9. 4. 2013, tedy 64 dnů, za které požadoval 128 000 Kč. Ze strany žalované se mu dostalo plnění ve výši 49 600 Kč, požaduje tedy rozdíl mezi uvedenými částkami, a to částku 78 400 Kč. Pokud jde o zásahy do osobnostních sfér žalobce, při jednání konaném dne 18. 1. 2023 doplnil, že bylo zasaženo do jeho rodinného a osobního života, došlo k zpřetrhání podnikatelských vazeb, na které se jen velmi těžko navazovalo.2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 14. 10. 2021 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), v celkové výši 4 584 200 Kč, sestávající z nároku na poskytnutí zadostiučinění za trestní stíhání žalobce vedeného u , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené vazbou ve výši 78 600 Kč a nároku na kompenzaci nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce trestního stíhání ve výši 180 000 Kč. Žalovaná konstatovala, že nárok na kompenzaci nemajetkové újmy za trestní stíhání žalobce vedeného ode dne 5. 2. 2013 do dne 20. 3. 2019, byl již žalovanou mimosoudně projednán stanoviskem ze dne 22. 7. 2020, kdy bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí, za což žalovaná vyslovila žalobci omluvu a poskytla mu finanční satisfakci ve výši 146 000 Kč. Rovněž i v případě nároku na kompenzaci nemajetkové újmy za vazbu vykonanou ode dne 5. 2. 2013 do 9. 4. 2013, Anonymizováno, byl již mimosoudně projednán stanoviskem ze dne 22. 7. 2020, kdy byla žalobci poskytnuta finanční satisfakce ve výši 49 600 Kč odpovídající částce 800 Kč za každý den vazebního stíhání. Žalovaná má za to, že odškodnění, které žalobci v rámci předběžného projednání nároku poskytla, je odpovídající a dostatečné. Co se týče nároku na kompenzaci nemajetkové újmy za trestní stíhání vedené po povolení obnovy řízení, žalovaná vyslovila žalobci omluvu. U nároku na kompenzaci nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce trestního stíhání žalovaná shledala, že délka řízení je ještě přiměřená a nárok neuznala, což sdělila ve svém stanovisku ze dne 19. 9. 2022. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 2555/2010, dle kterého je třeba intenzitu nemajetkové újmy nejen tvrdit, ale též prokázat. Žalobce nenabídl žádná tvrzení, pro které by žalovaná měla výši přiznaného odškodnění přehodnotit a již poskytnuté odškodnění považuje za adekvátní.3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z podání nazvaného uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy, náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb, ze dne 11. 9. 2019 plyne, že se žalobce obrátil na žalovanou se svým nárokem na úhradu přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 4 miliony Kč, kdy 1 milion žádal z titulu ušlého zisku, 1 milion Kč kvůli blokovanému majetku. Dále požadoval náhradu nákladů obhajoby ve výši 234 887,60 Kč, částku 28 000 Kč představující náklady na znalecké posudky, 3 019 Kč náklady překladu a částku 135 000 Kč jako náklady důkazu a 200 000 Kč jako náklady za účast u vyšetřovacích úkonů soudu.5. Z podání žalobce nazvaného uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., ze dne 14. 10. 2021 plyne, že žalobce uplatnil předběžně u žalované svůj nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem, a to průtahy v řízení vedené před , adresa, v částce 180 000 Kč, dále nárok za nezákonný pobyt ve vazbě ve výši 78 400 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 4 325 800 Kč, z níž částku 3 761 800 Kč činí samotné trestní řízení a částku 564 000 Kč pak řízení po obnově. Celkově žalobce žádal přiznání náhrady nemajetkové újmy ve výši 4 584 200 Kč.6. Žalovaná svým přípisem ze dne 18. 10. 2021 potvrdila přijetí žádosti žalobce ke dni 14. 10. 2021.7. Ze stanoviska žalované ze dne 22. 7. 2020 plyne, že se žalovaná žalobci omluvila za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ze dne 5. 2. 2013, a byla mu přiznána náhrada nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 146 000 Kč. Dále mu bylo přiznáno zadostiučinění za pobyt ve vazbě v částce 800 Kč za každý z 62 dnů vazby, tedy částka 49 600 Kč.8. Ze stanoviska žalované ze dne 19. 9. 2022 je zřejmé, že se jedná o reakci na uplatnění nároku žalobce ze dne 14. 10. 2021, kdy žalovaná shrnula, že žalobci poskytla finanční odškodnění ve výši 146 000 Kč a žalobce netvrdil žádné nové skutečnosti, pro které by měla žalovaná své stanovisko ze dne 22. 7. 2020 přehodnotit. Co se týká kompenzace nemajetkové újmy za trestní stíhání vedené po povolení obnovy řízení, žalovaná vyslovila omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, přičemž tuto omluvu považuje za spravedlivé zadostiučinění. Co se týká nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou pobytem ve vazbě, opětovně žalovaná uvádí, že žalobce netvrdil žádné nové skutečnosti, pro které by žalovaná měla své stanovisko ze dne 22. 7. 2020 přehodnotit. K nároku na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení žalovaná uvedla, že řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nespadá pod článek 6 Úmluvy, a proto se jeho délka nezapočítává do celkové doby řízení. V předmětné věci tak bylo zjištěno, že řízení trvalo celkem šest let a sedm měsíců, což se s ohledem na okolnosti dá považovat za dobu přiměřenou.9. Z protokolu o vazebním zasedání , Anonymizováno, je patrné, že o vazbě bylo rozhodováno dne 7. 2. 2013 a zasedání bylo zahájeno v 9:17 hodin. V závěru bylo rozhodnuto o vzetí žalobce do vazby s tím, že vazba počíná dnem 5. 2. 2013 v 5:45. Proti rozhodnutí o vazbě žalobce podal na místě stížnost.10. Z usnesení , datum, je zřejmé, že žalobce byl vzat do vazby dle § 68 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a b) tr. řádu, s tím, že vazba počíná dnem 5. 2. 2013 5:45 hodin.11. Z usnesení , adresa, , ze dne 9. 4. 2013, vyplývá, že bylo konstatováno, že u žalobce pominul důvod vazby dle § 67 písm. b) tr. řádu a dle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu byla nahrazena vazba obviněného žalobce pobývajícího ve věznici v , Anonymizováno, dohledem probačního úředníka, neboť u něj trvají důvody vazby dle § 67 písm. a) tr. řádu. Dle § 73b odst. 6 tr. řádu byl žalobce propuštěn na svobodu a účelu vazby při trvání vazebního důvodu dle § 67 písm. a) tr. řádu lze dosáhnout dohledem probačního úředníka. Dle § 73 odst. 4 tr. řádu bylo žalobci uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, a to až do zrušení tohoto omezení orgány činnými v trestním řízení. Současně mu bylo uloženo, aby do 20. 4. 2012 odevzdal sám nebo prostřednictvím svého obhájce , Anonymizováno, pobočce ve , adresa, své cestovní doklady, jinak mu budou odejmuty.12. Z příkazu k propuštění obviněného z vazby ze dne 9. 4. 2013 je zřejmé, že bylo státní zástupkyní přikázáno, aby byl žalobce z vazby propuštěn neprodleně. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl z vazby skutečně 9. 4. 2013 propuštěn.13. Ze spisu , adresa, , soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: , datum, . , datum, . , datum, . , datum, . , Anonymizováno, , datum, , Anonymizováno , datum, . , datum, . , datum, . , právnická osoba, , datum, . , datum, ., Anonymizováno , datum, . , datum, . , datum , datum, . , datum, . , datum, . , d