47 C 44/2024-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 5. 2. 2024, ve znění jejího doplnění z 5. 3. 2024, domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 380 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „obvodní soud“) pod sp. zn.: , Anonymizováno, (dále „posuzované řízení“) s tím, že celková dosavadní doba trvání řízení v délce přes 11 let je zjevně nepřiměřená, když do dnešního dne není rozhodnuto o širším vypořádání, které pokračuje u obvodního soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jako žalovaný. Věc byla jak u soudu I. stupně, tak u odvolacího soudu řešena dvakrát, dovolacím soudem jedenkrát. V důsledku zrušení prvního pravomocného rozhodnutí ve věci Nejvyšším soudem, musel žalobce namísto původně stanoveného vypořádacího podílu ve výši 4 335 000 Kč, vyplatit protistranu ve výši 7 741 444 Kč. Žalobce od počátku řízení poukazoval na své zdraví a na to, že se chce dožít pravomocného skončení věci, přičemž v době zahájení řízení bylo žalobci 79 let. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu škody s tím, že za jeden rok řízení nárokoval částku ve výši 20 000 Kč, zvýšenou o 50 % pro shora uvedené okolnosti, celkem se tedy domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši 380 000 Kč.2. Žalovaná ve svém vyjádření z 11. 4. 2024 uvedla, že u ní žalobce dne 5. 3. 2024 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši 300 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 4 v řízení vedeném pod sp. , Anonymizováno, . Po projednání žádosti žalobce poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 126 000 Kč. Uvedla, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo 10 let a 4 měsíce, ve věci byl shledán průtah délce 4 měsíců. Posuzované řízení bylo složité, a to jak po skutkové, tak po právní stránce, bylo prováděno rozsáhlejší dokazování, v rámci kterého byl opakovaně vypracován znalecký posudek na stanovení aktuální hodnoty nemovitosti, a dále byla slyšena řada svědků. Soud prvního stupně rozhodoval třikrát, stejně jako odvolací soud, Nejvyšší i Ústavní soud rozhodoval jedenkrát. Význam řízení shledala pro žalobce jako zvýšený. Při stanovení přiměřené částky zadostiučinění vycházela ze základní částky 15 000 Kč/rok trvání řízení, modifikované o polovinu za první dva roky trvání řízení, dále došlo ke snížení o 15 % z důvodu složitosti řízení, o další snížení o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a ke zvýšení o 25 % z důvodu významu řízení pro žalobce. Poskytnutí vyššího zadostiučinění nepovažuje za důvodné a navrhla žalobu zamítnout.3. Žalobce podáním ze dne 27. 6. 2024 vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 174 000 Kč s příslušenstvím, když u jednání soudu dne 4. 7. 2024 vzal s ohledem na den uplatnění nároku u žalované žalobu zpět i do celého zbývajícího příslušenství a stran jistiny vzal žalobu zpět o dalších 32 000 Kč. Se zřetelem na uvedené soud řízení v této části ve smyslu ust. § 96 o. s. ř. zastavil (výrok I.). Ohledně merita věci namítal, že náhradu nepovažuje za dostatečnou, kdy ani ve věku 90 let není věc pravomocně skončena a je pokračováno o tzv. širším vypořádání.4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 5. 3. 2024.6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne 11. 7. 2013 byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu, a to Ing. , jméno FO, , Ing. , jméno FO, proti žalovanému. Usnesením ze dne 11. 9. 2013 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě, když spolu s žalobou mu bylo toto usnesení doručeno dne 18. 9. 2013. Usnesením ze dne 11. 9. 2013 byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku. Tento byl zaplacen 23. 9. 2013. Dne 3. 10. 2013 byla doručena žádost žalovaného o prodloužení lhůty k vyjádření. Na základě referátu ze dne 19. 12. 2013 byl žalovaný urgován o zaslání vyjádření ve věci. Žalovaný se vyjádřil podáním doručeným soudu dne 4. 2. 2014. Na základě referátu soudu ze dne 4. 6. 2014 bylo nařízeno jednání na 26. 8. 2014. Dne 26. 8. 2014 se konalo jednání u soudu prvního stupně, odročeno na 11. 11. 2014. Dne 7. 11. 2014 došlo další vyjádření žalovaného k žalobě. Toto bylo přeposláno žalobcům, kteří na něj reagovali podáním ze dne 10. 11. 2014. Dne 11. 11. 2014 proběhlo další jednání před soudem prvního stupně, odročeno na 20. 1. 2015. Podáním ze dne 8. 12. 2014 žalobci zaslali soudu důkazní návrhy. Dne 11. 12. 2014 se vyjádřil žalovaný. Na základě referátu soudu ze dne 22. 12. 2014 bylo nařízeno jednání na 20. 1. 2015. Vyjádření žalovaného ze dne 6. 1. 2015 bylo dne 7. 1. 2015 přeposláno žalobcům. Dne 20. 1. 2015 proběhlo další jednání před soudem prvého stupně, byli vyslechnuti svědci, odročeno na 7. 4. 2015. Dne 2. 4. 2015 se žalobci vyjádřili k dosavadnímu průběhu řízení. Dne 7. 4. 2015 proběhlo další jednání ve věci, při kterém došlo k výslechu dalších svědků, odročeno na 9. 6. 2015. Podáním ze dne 27. 5. 2015 zdejší žalobce žádá pro kolizi o odročení nařízeného jednání. Dne 2. 6. 2015 došlo vyjádření žalobců. Na základě referátu soudu ze dne 28. 5. 2015 bylo jednání odročeno na 23. 6. 2015. Dne 5. 6. 2015 je založena další žádost žalovaného o odročení jednání. Dne 27. 8. 2015 žalovaný zaslal svůj závěrečný návrh. Dne 25. 8. 2015 se konalo jednání, při kterém byly provedeny listinné důkazy (zhruba 40 až 50 listin), dále proveden účastnický výslech žalovaného. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 27. 8. 2015. Uvedeného dne byl vyhlášen rozsudek s tím, že žaloba žalobců byla zamítnuta, přičemž rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu ze dne 25. 9. 2015. Dne 19. 10. 2015 bylo vydáno usnesení o určení výše náhrady nákladů, kterou jsou žalobci povinni zaplatit žalovanému. Dne 12. 10. 2015 došlo blanketní odvolání žalobců, jež bylo doplněno podáním ze dne 20. 10. 2015, jež bylo následně přeposláno žalovanému k vyjádření. Dne 6. 11. 2015 došlo odvolání žalobců do usnesení o náhradě nákladů. Usnesením ze dne 2. 12. 2015 byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne 15. 12. 2015. Usnesením ze dne 14. 1. 2016 byl žalovaný vyzván k vyjádření, který dne 28. 1. 2016 žádal o zaslání odvolání, které mu nebylo zasláno. Odvolání bylo žalovanému zasláno dne 29. 2. 2016 s tím, že žalovaný se vyjadřuje podáním ze dne 22. 3. 2016. Na základě předkládací zprávy byl spis předložen Městskému soudu v Praze dne 12. 5. 2016. Na základě referátu ze dne 18. 5. 2016 bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na 7. 6. 2016. Dne 19. 5. 2016 žalovaný žádá o odročení jednání. Na základě referátu ze dne 25. 5. 2016 bylo jednání odročeno na 11. 6. 2016. V mezidobí účastníci založili další listinné důkazy. Dne 21. 6. 2016 proběhlo jednání u odvolacího soudu. Dne 15. 8. 2016 založeno procesní stanovisko žalobců, jež bylo přeposláno žalovanému. Doložení solventnosti ze strany žalobců, rovněž jako doložení solventnosti žalovaného spolu s vyjádřením došlo dne 1. 9. 2016. Další podání žalovaného došlo dne 28. 9. 2016. Další podání žalobců došlo dne 30. 9. 2016. Usnesením z 25. 10. 2016 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a vrácen k dalšímu řízení s tím, že ve věci nebylo provedeno dostatečné dokazování a pokynem, aby soud vyzval účastníky k tvrzení a jejich prokázání ohledně toho, že právě ten, který z účastníků má být určen výlučným vlastníkem nemovitosti a dále zavázal soud prvého stupně stanovením obvyklé ceny nemovitosti. Na základě referátu ze dne 7. 11. 2016 bylo nařízeno jednání na 2. 2. 2017. Usnesením z 9. 11. 2016 byli účastníci vyzváni, zda jsou ochotni nést náklady spojené s reálným rozdělením předmětných nemovitostí. Žalobci se vyjádřili dne 21. 11. 2016. Žalovaný byl urgován o sdělení přípisem ze dne 6. 12. 2016. Žalovaný se ve věci vyjádřil 16. 12. 2016. Podání žalovaného bylo přeposláno žalobcům, další podání žalobců došlo dne 16. 1. 2017. Toto přeposláno žalovanému na základě referátu soudu ze dne 24. 1. 2017. Dne 23. 1. 2017 založeno procesní stanovisko žalobců, rovněž přeposláno z pokynu soudu žalovanému. Dále byli účastníci vyzváni ke sdělení, jakou maximální částku jsou schopni v rámci případného zrušení spoluvlastnictví na vypořádání podílu uhradit. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 30. 1. 2017. Dne 2. 2. 2017 proběhlo další jednání před soudem prvého stupně. Odročeno na 30. 5. 2017. Usnesením ze dne 2. 2. 2017 byli účastníci vyzván k složení zálohy na provede