48 C 167/2023-67 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 2.8.2023, doručenou soudu téhož dne, ve znění pozdějších doplnění, domáhal po žalované odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobci posléze u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp.zn. , Anonymizováno, . Žalobce se domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z trestního stíhání ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že proti němu bylo vedeno trestní řízení, které skončilo vydáním zprošťujícího rozsudku Okresním soudem v , Anonymizováno, ze dne 12.7.2022, který nabyl právní moci dne 3.8.2022. K nemajetkové újmě žalobce uvedl, že byl ohrožen trestní sazbou až do výše 3 let a zákazem činnosti, byl současně pod tlakem daňové kontroly, trestní stíhání trvalo více než dva roky, přičemž bylo opakované zahajováno a jeho zahájení rušeno. Došlo k ovlivnění profesního života a kariérního růstu, což vedlo k ukončení podnikání, současně trestní stíhání zkomplikovalo možnost získání pracovní pozice, trestní stíhání mělo negativní vliv na rodinný život, dobré jméno, přátelské vztahy. Žalobce trpěl silným stresem, došlo k narušení vazeb s obchodními partnery, bývalými spolupracovníky, byla snížena vážnost, poškozeno dobré jméno a dobrá pověst v soukromí i profesním životě. Žalobce při jednání dne 6.2.2024 uvedl, že nemajetkovou újmu chce tvrdit a prokazovat ve dvou sférách, a to jednak z hlediska zásahů do profesního života, kdy žalobce musel fakticky ukončit činnost společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., která poskytovala služby v oblasti marketingu a reklamy. Na tuto společnost se přestali klienti obracet, ztratili zájem o služby této společnosti a žalobce si tak musel hledat jinou obživu. V této souvislosti v daňovém řízení byl žalobce zastoupen daňovou poradkyní, která však v tomto řízení uváděla skutečnosti, které žalobce neodsouhlasil, kdy později v daňovém řízení se ukázalo, že neměla plnou moc k tomu, aby činila ty úkony, které činila. Nicméně toto nelze prokázat, neboť daňová poradkyně , jméno FO, již zemřela. Formálně tak společnost , právnická osoba, nadále existuje, nicméně fakticky činnost nevyvíjí. Z hlediska zásahů do rodinného života žalobce byl pod tlakem dvojího řízení, neboť bylo vedeno jak řízení daňové, tak řízení trestní, toto ovlivnilo rodinné vazby, neboť v té době žalobce s rodinou stavěl rodinný dům, byl tam napjatý rozpočet, kdy v rodinném domě ve výstavbě měla být umístěna rovněž kancelář pro společnost , Anonymizováno, , nicméně podle pokynů, které daňová poradkyně dala finančnímu úřadu, tak poté nebyly tyto výdaje daňově uznány. To ovlivnilo rodinný život žalobce, neboť v té době žalobce měl hypotéku, rovněž se potřebovali do tohoto rodinného domu přestěhovat. Rodinou toto bylo dáváno za vinu žalobci, a to zejména jeho manželkou. V této souvislosti rovněž došlo u manželky k zdravotním potížím, k rozvoji úzkostně depresivní poruchy, manželka byla na psychofarmakách, neplnila roli matky ani manželky.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 6.10.2023 k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne 2.2.2023 nárok uplatnil ve výši uplatněné touto žalobou. K projednání žádosti žalobce došlo dne 2.8.2023. Žalovaná konstatovala, že v předmětném trestním řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobci se omluvila. Požadovaná náhrada přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta. Žalovaná stručně zrekapitulovala skutečnosti plynoucí z trestního spisu, poukázala na to, že žalobce vyzvala k prokázání vzniku existence nemajetkové újmy, nicméně ten ani v prodloužené lhůtě tvrzení nedoplnil. Žalovaná poukázala na to, že v rámci daňového přiznání žalobce neoprávněně uplatňoval některé náklady, které byly ve skutečnosti používány pro osobní potřebu, kdy o této skutečnosti neměl pochybnosti ani rozhodující soud. Ve zbytku žalobce tvrdil újmu pouze obecně. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Žalobce při jednání dne 23.1.2023 vzal žalobu částečně zpět a v tomto rozsahu se souhlasem žalované soud řízení částečně zastavil (výrok I).4. Předmětem řízení poté zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání, při kterém žalobci poskytl potřebné procesní a výzvu podle § 118a o.s.ř., neboť žalobci tvrzení byla pouze v obecné rovině a žalobce uvedl, že hodlá tvrdit a prokazovat zásahy nad obecný rámec dopadů, které dopadají na každou trestně stíhanou osobu v postavení žalobce.5. Soud neprovedl důkaz prohlášením manželky žalobce pro nadbytečnost, neboť ji vyslechl coby svědka.6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne 2.2.2023, že žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne 2.8.2023, přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí a žalobci se omluvila, nicméně nárok žalobce na peněžité odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným tr. řízením žalovaná neshledala důvodným, že žalobce byl a je bezúhonnou osobou. Mezi účastníky byl dále nesporný průběh trestního řízení vedeného posléze u , Anonymizováno, tak, že řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne 14.5.2020 usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení byla podána stížnost, na základě které bylo usnesení ze dne 14.5.2020 zrušeno a věc vrácena policejnímu orgánu k novému rozhodnutí. Dne 24.8.2020 bylo vydáno opětovně usnesení o zahájení trestního stíhání pro totožnou trestnou činnost, avšak usnesení bylo ke stížnosti opětovně zrušeno. Až proti usnesení o zahájení trestní stíhání ze dne 11.10.2021 pro totožnou trestnou činnost byla stížnost zamítnuta. Dne 18.2.2022 byla podána obžaloba. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl žalobce rozsudkem ze dne 12.7.2022 zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Právní moci nabyl tento rozsudek dne 3.8.2022.7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu:8. Z účastnického výslechu žalobce zjištěno, že vše bylo odstartováno daňovou kontrolou asi v roce 2019, v níž byly řešeny nedoplatky na DPH a na dani z příjmů u společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“), v níž byl žalobce jednatelem. Společnost zastupovala tehdejší účetní, která ale žalobce neinformovala o průběhu celého tohoto řízení a později zemřela. Žalobce se posléze snažil i za pomoci daňového poradce rozporovat závěry finančního úřadu, kdy byly uznány částečně námitky společnosti, takže původně nedoplatek činil asi 450 000 Kč, poté asi kolem 320 000 Kč. Daňová kontrola skončila asi v roce 2020, nicméně částka 320 000 prozatím není zaplacena, tato věc ještě není skončená, a to i v souvislosti s tím, že společnost ukončila fakticky svoji činnost. Pokud jde o trestní stíhání, tak žalobce překvapilo, když mu volal , adresa, , že věc projednávaná u finančního úřadu bude řešena jako podezření ze spáchání trestného činu. Bylo to poprvé, kdy se nějaký problém z daňového řízení přenesl do trestního řízení. Z minulosti měl žalobce zkušenosti z daňovými záležitostmi, například pozdě podaná kontrolní hlášení, řádově se jednalo o desítky tisíc Kč, vždy to poté společnost uhradila, přičemž to bylo asi třikrát ještě před rokem 2018. Pokud jde o dopady do profesního života, když bylo zahájeno trestní stíhání, které bylo zahájeno i se společností, tak došlo k ukončení spolupráce se společností , Anonymizováno, , která představovala většinu fakturačního objemu společnosti. Opakovalo se výběrové řízení, kdy žalobce kontaktní osobě v , Anonymizováno, sdělil, že je s ním zahájeno trestní stíhání a že je zahájeno i se společností, a že je zahájena rovněž daňová kontrola. Společnost fungovala i v public relations, kdy dostávala i některé zakázky ze známosti žalobce s jinými zástupci agentur, kteří se mezi sebou znají. Žalobce řekl svým přátelům a známým v těchto agenturách o trestním stíhání, kdy poté už mu nebyly „dohazovány“ příležitosti k výkonu podnikatelské činnosti v public relations. Došlo poté k faktickému ukončení společnosti. Žalobce poté hledal jinou formu, jak si opatřit finanční prostředky na obživu, na chod domácnosti a placení veškerých nákladů s tím souviseních, kdy začal pracovat jako OSVČ v oblasti marketingu, dařilo se mu tak, že byl schopen platit účty a složenky. Žalobce zhodnotil výši svých příjmů mezi obdobím, když ještě měl i příjmy ze společnosti, a obdobím, kdy už je neměl, tak, že šlo o propad přibližně o 60 %. Pokud jde o podnikání jako OSVČ, tak žalobci nikdo nepředhazoval že by byl trestně stíhán, žalobce to pak také už nikomu ani neříkal. Pokud jde o dopady do rodinného života, tak se projevilo snížení příjmů asi o 60 %, žalobce byl nevrlý, promítlo se to i do jeho vztahů s manželkou, vztahů s dětmi, více se doma hádali, manželka mu kladla za vinu, že to byl on, kdo vybral účetní, kvůli které se to stalo. Manželka také dávala žalobci za vinu, že si musela najít jinou práci, protože byla také jednatelkou ve sp