48 C 219/2023-78 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované částky 23 316 Kč coby náhrady škody v souvislosti s nesprávným úředním postupem policejního orgánu který měl spočívat v tom, že policejnímu orgánu byl dne [datum] vydán nepoškozený NTB HP černé barvy s/n 5 CD 921 FBJL, o němž žalobce tvrdil, že patří jemu, přičemž mu byl vrácen dne [datum] poškozený (prasklý displej). Opravu žalobce vyčíslil na 21 842 Kč, resp. později v řízení na 23 316 Kč. V podané replice žalobce rozvedl některé sv tvrzení ohledně průběhu vydání a převzetí předmětného NTB a poukázal na to, že nemá povinnost si ukládat faktury či jiné doklady k nákupu. Rovněž navrhl, aby soud přenesl důkazní břemeno na žalovanou, pokud tvrdí, že vlastníkem byl někdo jiný než žalobce. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 21 842 Kč a další skutečnosti ve vztahu ke skutkovému ději ohledně vydání a vrácení předmětného NTB, jak je v žalobě popsal žalobce. Žalovaná učinila předmětem sporu, vznik a výši škody a rovněž to, komu případná škoda vznikla. Žalovaná namítla, že žalobce byl uváděn v policejních protokolech jako uživatel věci, kdy ze skutečnosti, že mu věc byla vrácena, nelze činit závěr, že byl žalobce i vlastníkem. Prohlášení žalobce žalovaná jako postačující důkaz neuznala. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí náhrady škody nevyhověla ani z části, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že domovní prohlídka byla realizovaná na základě příkazu k domovní prohlídce vydaného Okresním soudem [obec] pod sp.zn. 0Nt 612/2017, ze dne 25. 5. 2017. Z předmětného příkazu vyplývá, že domovní prohlídka byla důvodná, neboť sloužila k zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, kdy hrozilo nebezpečí z prodlení, spočívající v znehodnocení nebo zničení důkazních prostředků, které by vedly k usvědčení konkrétního pachatele z trestné činnosti. Zadržení žalobce bylo realizováno dne [datum] prostřednictvím zásahové jednotky, neboť šlo o osobu důvodně podezřelou z nedovoleného ozbrojování a v místě trvalého bydliště se budou nacházet střelné zbraně a jiná pyrotechnika. Dále bylo zjištěno, že při zákroku došlo k poškození vstupních dveří domu žalobce v oblasti zámku (poškození kompletního zadlabacího zámku, vyštípnutí dřevěných dveří a zárubně v oblasti zámku) použitím rozbušky. Před užitím donucovacího prostředku nebylo použito výzvy s výstrahou s odůvodněním, že vzhledem k povaze podezřelého a charakteru jeho trestné činnosti byl ohrožen život nebo zdraví zasahujících policistů. Stížnosti žalobce nebyly orgány činnými v trestním řízení shledány důvodnými. Osoba žalobce byla důvodně vyhodnocena jako nebezpečná osoba a policisté tak oprávněně postupovali se zvýšenou razancí, aby minimalizovali možná rizika. Nasazení zásahové jednotky lze označit za přiměřené situaci. Dle žalované tak ve věci není dán odpovědnostní titul. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud předně považuje za potřebné, a s ohledem na návrh žalobce na přenesení důkazního břemene na žalovanou, vyjádřit se k otázce důkazního břemen v tomto řízení. Pro přenášení důkazního břemene na žalovanou v tomto řízení nebyly dány procesní předpoklady. V odškodňovacím řízení je to žalobce, kdo nese důkazní povinnost ohledně všech kumulativních podmínek pro vznik odpovědnosti žalovaného státu za škodu. Žalobce však toto břemeno tíží v tom směru, že musí prokázat, že mj. byl vlastníkem NTB v rozhodné době, a že mu v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem vznikla škoda, nemusí však prokazovat, že vlastníkem NTB nebyla jiná osoba. To plyne již z toho, že v civilním sporu účastník negativní skutečnosti neprokazuje (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2011, sp.zn. 26 Cdo 2341/2009). Ani žalovanou v tomto ohledu důkazní břemeno netíží. Pokud žalovaná namítala, že vlastníkem NTB nebyl žalobce, pak jde o prosté zpochybnění toho, že to byl žalobce, komu vznikla škoda, přičemž žalovaná netvrdila, kdo jiný byl vlastníkem věci. Pouze za takové situace by důkazním břemenem byla zatížena coby účastník, který z existence pozitivní skutečnosti vyvozuje pro sebe prospěch (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.4.1998 sp.zn. 26 Cdo 732/98, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999). K takové procesní situaci však nedošlo, neboť žalovaná jiného konkrétního vlastníka netvrdila, pročež jí také soud neposkytoval procesní poučení podle § 118a o.s.ř. 5. Soud neprovedl dokazování znaleckým posudkem pro nadbytečnost a zjevnou nehospodárnost, a to zejména s ohledem na částku, které se žalobce domáhal. Ze zkušenosti s obdobným typem posudků je možné očekávat, že jen náklady na znalecký posudek by se svou výší blížily požadované částce, nehledě k dalším souvisejícím výdajům. Soud považuje cenové odhady společností, které se problematikou opravy zabývají za postačující a relevantní podklad pro uvážení soudu o výši spravedlivé náhrady, a to i s přihlédnutím k tomu, že se jedná o vyjádření společností, připravených za nabídnuté ceny opravu provést (obdobnou úvahu na základě cenového průzkumu provedl Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 13.4.2023, č.j. 22 Co 16/2023- 179). 6. Soud na základě z nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl a je v rámci trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 5/2022 stíhán, kdy v rámci tohoto trestního řízení dne [datum] sepsala Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 3. oddělení pod č.j. KRPA-257051-24/TČ-2021-000073 protokol o vydání věci – počítače zn. HP černé barvy se sériovým číslem 5CD921FBJL, přičemž v protokolu je uvedeno, že NTB vydala [jméno] [příjmení] dobrovolně a že je nepoškozený, přičemž žalobce uváděn jako uživatel dané věci. Usnesením policejního orgánu ze dne 1.12.2021, č.j. KRPA-257051-94/TČ-2021-000073, byl předmětný NTB vydán žalobci, neboť jej již není třeba k dalšímu řízení, přičemž je v usnesení uvedeno, že žalobce je uživatelem tohoto počítače. Podle protokolu o vydání věci ze dne [datum] byl předmětný NTB předán žalobci s připsanou poznámkou, že jej žalobce převzal s poškozeným předním sklem u display (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z fotografie NTB). V roce 2019 byl předmětný NTB zakoupen na firmu [právnická osoba], poté v roce 2020 si tento NTB účetně převedl žalobce z této firmy do svého osobního vlastnictví, a pak tento NTB používal. NTB nebyl v době zajištění policejním orgánem v majetku společnosti [právnická osoba] (zjištěno z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] na č.l. 67 a z účastnického výslechu žalobce). Opravu předmětného NTB lze pořídit za částky 3 500 Kč, 7 090 Kč či 23 316,70 Kč (zjištěno z e-mailu od [email] ve věci žádosti o cenovou nabídku ze dne [datum], z e-mailu od [email] pro [email] ze dne [datum] a z e-mailu od [email] pro [email] ze dne [datum]). Žalobce u žalované nárok na náhradu škody ve výši 21 842 Kč uplatnil dne [datum], přičemž žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž ani zčásti nevyhověla (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 7. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nich posléze žádná skutková zjištění neučinil. Jde o cenovou nabídku a objednávku, vystaveno [právnická osoba] pro odběratele [právnická osoba] dne [datum] na č.l. 24, z níž soud nic podstatného pro posouzení věci nezjistil s ohledem na to připuštěný návrh na změnu žaloby (výrok I). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 9. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 10. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 13. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. 14. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou