45 C 280/2022-89 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala na žalované náhrady škody ve výši 65.340 Kč a zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 144.000,- Kč z nepřiměřené délky řízení, vedeného u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 219/2012, ve kterém figurovala žalobkyně jako poškozená. Žalobkyně uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 13. 11. 2012 pod sp. zn. 3 T 219/2012 a skončilo usnesením Krajského soudu v, Anonymizováno, Ostravě ze dne 30. 8. 2021, č. j. 4To 57/2012-1455, kterým bylo rozhodnuto o zastavení trestní stíhání obžalovaného pro promlčení. Žalobkyně stručně shrnula průběh řízení a uvedla, že důvodem uvedeného promlčení trestního stíhání obžalovaného bylo, že v době od 27. 9. 2017 do 27. 9. 2020 nenastala žádná skutečnost, která by běh tříleté promlčení doby přerušila a v řízení byly vydávány jen zprošťující rozsudky, kromě posledního, který však byl vydán necelé tři měsíce po promlčení trestního stíhání. Pokud by však Okresní soud v Bruntále rozhodl o necelé tři měsíce dříve (od 8. 4. 2020, promlčecí doba trvala do 27. 9. 2020, meritorně rozhodnuto však bylo až dne 7. 12. 2020), resp. kdyby se již v rámci svého předchozího rozhodování řídil závaznými pokyny nadřízeného soudu, nedošlo by k promlčení trestního stíhání obžalovaného a jeho zastavení. Žalobkyně v této souvislosti zdůraznila, že se Okresní soud v Bruntále neřídil pokyny nadřízeného odvolacího soudu, kdy ve svých rozhodnutích obžalovaného zprostil, aniž k tomu byly dány důvody. Až posledním rozhodnutím došlo k reflektování pokynů nadřízeného odvolacího soudu a současně právního názoru Nejvyššího soudu, dle kterého se měl soud zabývat od počátku skutkem z hlediska ublížení na zdraví z nedbalosti. Žalobkyně tedy spatřuje nesprávný úřední postup v činnosti, resp. dílčí nečinnosti Okresního soudu v Bruntále, a to konkrétně v nedůvodných průtazích a neřízení se závaznými právními názory nadřízeného soudu, které dokonce zapříčinily, že trestní stíhání obžalovaného bylo promlčeno. Obligatorní zastavení tr. stíhání mělo tak mimo jiné za následek, že žalobkyně jako poškozená nemohla nárok na náhradu nákladů spojených s účastí poškozeného v trestním řízení uplatnit vůči pachateli. Žalobkyně shrnula, že trestní řízení před soudem trvalo od 13. 11. 2012 do 30. 8. 2021, tedy cca 9 let. Za tuto dobu vydal Okresní soud v Bruntále celkem 6 meritorních rozhodnutí, v rámci kterých obžalovaného 3 x zprostil obžaloby, 1 x postoupil k disciplinárnímu řízení a 2 x uznal vinným s tím, že 1 x z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. §147 TrZ a 1 x z přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 158 TrZ. Uvedenou dobu pak lze spatřovat jako dobu zjevně nepřiměřenou. Po celou tuto dobu, resp. až do 13. 12.2021, kdy bylo rozhodnutí odvolacího soudu vydané v neveřejném zasedání doručeno žalobkyni, byla žalobkyně vystavena právní nejistotě, pokud jde o potrestání škůdce a odškodnění její újmy. Žalobkyně nad rámce již uvedených důsledků čelila nepříjemnostem s procesem souvisejícím: opakovaně byla nucena před soudem vypovídat a věc si znovu připomínat. Každé nové projednávání věci, ať už u něho byla přítomna či nikoliv, o kterém ale musela být pochopitelně informována, vždy znovu negativně přispělo k jejímu špatnému duševnímu rozpoložení. Znalkyně z oboru psychiatrie , tituly před jménem, , jméno FO, ve své zprávě ze dne 16. 5.2018 diagnostikuje u žalobkyně přetrvávání psychické poruchy. V neposlední řadě musela žalobkyně soustavně čelit i přístupu obžalovaného k věci, který (případně jeho obhájci) nad rámec své legitimní procesní obrany její újmu na zdraví soustavně bagatelizoval, což se projevovalo téměř ve všech případech soudního projednávání věci a je zachyceno v protokolech. Shora uvedeným postupem soudu tak došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení. Nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Bruntále byla žalobkyni způsobena majetková a nemajetková újma, za níž by jí měla být státem nahrazena. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů, které vynaložila na právní zastoupení, a to v rozsahu 30 úkonů po 2.178 Kč, 30 režijních paušálů a tomu odpovídající DPH, celkem ve výši 65.340 Kč. Pokud jde o zadostiučinění nepřiměřené délky řízení, žalobkyně vycházela při jeho stanovení z částky 18.000 Kč za jeden rok trvání řízení (první dva roky v poloviční výši) a dospěla k částce ve výši 144.000 Kč. Protože žalovaná na základě podané žádosti o předběžné projednání nároku žalobkyni poskytla jen odškodnění formou konstatování, peněžité nároky neodškodnila, navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 1. 6. 2022 uplatnila nárok na náhradu škody 209.340 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Bruntále v řízení vedeném pod sp. zn. 3 T 219/2012. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 22. 11. 2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nebyl shledán nesprávný úřední postup Okresního soudu v Bruntále. Pokud jde o nárok na náhradu škody, spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení ve výši celkem 65.340 Kč, žalovaná uvedla, že žalobkyně pouze předvídá a nemá ničím podložené, že by odsuzující rozsudek vynesený dne 7. 12. 2020 byl odvolacím soudem potvrzen. V tomto konkrétním případě má žalovaná za to, že vznik škody nelze najisto zaručit a požadovanou náhradu škody tak není možné žalobkyni přiznat. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky trestního stíhání, žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že zásadním způsobem nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že v rámci předběžného projednání byl nárok uplatněn jako nesprávný úřední postup, spočívající v nerespektování právního názoru nadřízeného. Dle žalované byl nárok uplatněn jako nesprávný úřední postup, spočívající v dílčí nečinnosti soudu, kdy trestní stíhání bylo z formálních důvodů pro promlčení zastaveno. Z tohoto důvodu nebyl ve věci shledán nesprávný úřední postup v podobě nečinnosti, neboť právo soudu odročit jednání nelze považovat za nesprávný úřední postup. Současně žalovaná nesouhlasila s časovým vymezením předmětného řízení, když podle žalobkyně by délka měla být počítána již ode dne 13.11.2012. |Protože náhrada škody byla poškozenou uplatněna až dne 30. 1. 2013, konstatovala žalovaná, že dané řízení ve vztahu k poškozené trvalo celkem 7 let a 11 měsíců. Pokud jde o význam, jednalo se pouze o adhézní řízení, které obecně znamená podstatně nižší význam než například trestní řízení. Současně i přesto, že žadatelce byla v průběhu trestního řízení přiznána náhrada škody, bylo tak činěno pouze částečně a ve zbytku byla odkázána na občanskoprávní řízení, které v době předběžného projednání žádosti stále běželo. Nelze tak v tomto případě najisto postavit, že by se žalobkyně požadované náhrady škody v rámci adhezního řízení domohla. Z tohoto důvodu bylo ze strany žalované pouze konstatováno, že délka je nepřiměřeně dlouhá a za toto se žalobkyni omluvila. Ve zbytku žalovaná setrvala na svém stanovisku a navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.3. Žalobkyně při ústním jednání výslovně upřesnila, že nárok uplatňuje z nepřiměřené délky řízení.4. Soud v dané věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 30. 1. 2025, č. j. 45C 280/2022-61, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 4. 2025, č. j. 45C 280/2022-74, který byl usnesením Městského soudu v Praze č. j. 69 Co 181/2025 84 ze dne 29.6.2025 částečně zrušen a vrácen zpět nalézacímu soudu, a to v části, kterou byl nalézacím soudem zamítnut úrok z prodlení přesahující 11,75 % ročně z částky 69 375 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení. Protože nalézací soud ve svém prvním rozhodnutí přiznal žalobkyni na5. Mezi účastníky nebylo sporu, že předmětné trestní řízení bylo zahájeno 13.11.2012, skončilo 30.8.2021. Rovněž nebylo sporu, že žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované 1.6.2022.6. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 1.6.2022 žalobkyně uplatnila u žalované již uvedenou majetkovou i nemajetkovou újmu, způsobenou jí v trestním řízení.7. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 2.6.2022 byla žalobkyně informována o přijetí její žádosti o předběžné projednání nároku u žalované.8. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 22.11.2022 byl nárok žalobkyně, předběžné uplatněný u žalované 1.6.2022 vypořádán tak, že byla konstatována nepřiměřená délka řízení, vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp.zn. 3 T 129/2012.9. Vzhledem k tomu, že spis Okresního soudu v Bruntále sp.zn. 3 T 219/2012 byl soudu jen krátkodobě zapůjčen, byl obsah spisu nadiktován a při ústním jednání se , právnická osoba, . proti podezřelému , tituly před jménem, , právnická osoba, ., který se měl dopustit přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti ve smyslu § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, při poskytování lékařské péče poškozené, která se jako pacientka dostavila dne 23.