45 C 53/2024-80 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 810 000,- Kč s příslušenstvím, představující jednak zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 300 000,- Kč s příslušenstvím, způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce, zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 510 000,- Kč s příslušenstvím, způsobené nepřiměřenou délkou řízení, to vše v řízení, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp.zn. , Anonymizováno, . Žalobce stručně shrnul průběh řízení, které vymezil ode dne 26. 7. 2017, kdy byla Generálním ředitelstvím cel, odbor 75.3 – Pátrání Hradec Králové, oddělení 753.2 – Odhalování celních podvodů pod sp. Zn.: , Anonymizováno, a pod č. j. , č. účtu, trestního řízení ve věci podezření ze spáchání zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 odst. 1 trestního zákoníku, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý , Jméno žalobce, v souvislosti s pokusem o vývoz vojenského materiálu až do 28. června 2023, kdy mu usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne, č.j. , Anonymizováno, pak žalobci vráceny i zabrané věci. Pokud by dle žalobce orgány činné v trestním řízení již v přípravném řízení neignorovaly skutečnosti a důkazy žalobcem předkládané i důkazy jimi samotnými shromážděné, nemuselo k trestnímu stíhání vůbec dojít případně, mohlo být ukončeno ještě před podáním obžaloby. Nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání a podáním obžaloby došlo u žalobce zejména k újmě na psychickém stavu, zdraví a životní pohodě, projevující se zejména zvýšenou nervozitou a extrémním stresem, kterému jsou vystaveny nespravedlivě stíhané osoby. Žalobce byl vystaven tísnivému pocitu absolutní bezmoci způsobeného tím, že orgány činné v trestním řízení zcela ignorovaly důkazy v jeho prospěch, kdy trestní řízení bylo až do zásahu Nejvyšším soudem ovládáno jedinou snahou docílit jeho účelového potrestání za něco, co zjevně a od počátku nebylo trestným činem. Žalobce trpěl stresem z možných důsledků trestního stíhání, protože v případě odsouzení za úmyslný trestný čin by žalobce přišel o zaměstnání, kterému se věnoval celý život a které zajišťovalo finančně i jeho rodinu. To společně s délkou trestního stíhání znamenalo pro žalobce dlouhodobý stres, ztrátu zájmu o koníčky, zhoršení v osobním a rodinném životě. Celé trestní řízení pak představovalo mimořádnou psychickou zátěž žalobce i celé jeho rodiny. Žalobce musel v profesním životě neustále čelit nepříjemným dotazům na stíhání, mnohdy i pohledům, z kterých bylo cítit opovržení nad jeho osobou, zvláště pak i vysokou míru zlehčování jeho profesních aktivit stran výkonu advokacie. Popsaný stav byl vyvolán zejména masivní medializací celé trestní věci, kde byl v rámci nejrůznějších televizních reportáží žalobce zobrazován hlavně ve fázi řízení před soudem. Zásah do jeho osobní integrity byl zesílen právě především vlivem sdělovacích prostředků. V osobním životě se prakticky nevěnoval svým oblíbeným činnostem, koníčkům atd., byl bez nálady, a myšlenek na nějakou zábavu nebo rozptýlení. Pocit bezmoci pramenící především z chování státního zástupce před soudem byl absolutní a žalobce v jeho obvyklém dosavadním životě prakticky paralyzoval. Dostavovala se nespavost, pocit zmaru a stavy, které žalobce přirovnal k pocitům obětím komunistického režimu. Žalobce omezil také kontakty s přáteli, které nechtěl zatěžovat svými problémy a přenášet je na ně, styděl se za to, do jaké situace se dostal. To vše mělo vliv na jeho osobní i rodinný život, jeho blízcí samozřejmě poznali, že se změnil ve svém chování a životním postoji, byl smutný, nebavil se, nesmál, uzavřel se do sebe, prostě jen přežíval. Své psychické problémy však nikde neléčil také z obavy, že se stane obětí dalšího zesměšňování. Žalobce neustále myslel na vzniklé stíhání, obvinění, obžalobu, soud. Žalobce jako , Anonymizováno, se musel obhajovat i v řízení před , Anonymizováno, která kvůli jeho trestnímu stíhání vedla řízení o možné dočasném , Anonymizováno, , čímž byl žalobce dehonestován i ve své pracovní sféře. Žalobci bylo velmi nepříjemné, když byl dotazován na své stíhání svým okolím, přáteli a známými, obchodními partnery, klienty. Žalobce po dobu svého trestního stíhání prakticky přestal vykonávat svoji hlavní profesní činnost, tedy , Anonymizováno, , neboť se obával, že by jeho trestní stíhání mohlo mít na jeho profesní vztahy advokáta ke klientům negativní dopady. V průběhu trestního řízení, zejména v návaznosti na chování státního zástupce a rozhodování Vrchního soudu v Praze navíc ztratil víru ve spravedlnost, což bylo způsobeno právě aplikovaným principem výběrové spravedlnosti a zcela nepochopitelným postupem orgánů činných v trestním řízení. Tento pocit, že právo platí, mu byl do jisté míry vrácen až rozhodnutím Nejvyššího soudu a následným postupem obecného soudu v dané věci, kde došlo ke změně ve složení senátu. Žalobce stíháním samotným, nutností vypovídat, časem stráveným obranou v řízení, ztratil nezanedbatelnou část svého života, nehledě na náklady obhajoby. Obhajoba v řízení, studium spisu a přemýšlení nad stíháním žalobci zabíralo nezanedbatelný čas, který mohl věnovat rodině a svému volnému času, a to navíc po dobu více než 5 let, kdy trestní řízení trvalo. Žalobce zdůraznil, že jako , Anonymizováno, byl trestním stíháním poškozen i v zahraničí. V důsledku nezákonného trestního stíhání je žalobce navíc doživotně veden v celé řadě operativně pátracích evidencích a to zejména zahraničních orgánů a služeb, což mu může komplikovat svobodné cestování, neboť zákaz vstupu či odepření vydání víza nemusí být vízovým orgánem konkrétního státu odůvodňováno. Skutková podstata trestného činu, ze kterého byl žalobce obviněn, tak žalobci zásadně negativně ovlivňuje jeho osobní i profesní život, založený především na cestování. S ohledem na shora uvedené proto žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání ve výši 300.000,-Kč. Žalobce dále požadoval zadostiučinění nepřiměřené délky řízení, které vymezil od zahájení úkonů trestního řízení dne 26. července. 2017 (žalobce již od počátku trestního řízení byl omezován na svých právech – zadržení věcí, bránění výkonu jeho komerční a sběratelské činnosti) až do okamžiku, kdy bylo soudem dne 27. března 2023 rozhodnuto o ukončení trestního stíhání, tedy přibližně 5 let a 8 měsíců. , právnická osoba, probíhajícího stíhání byl vykoupen psychickým zdravím a nemožností běžně se radovat ze života. To bylo umocněno tím, že v domě žalobce proběhla prohlídka a žalobci byly odejmuty některé pro žalobce důležité věci. Trestní stíhání žalobce bylo důsledkem nesplnění povinnosti policejního orgánu v přípravném řízení, neboť v rozporu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. řádu neobjasňovali stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch žalobce. Řízení bylo vedeno očividnou snahou dostat žalobce před soud, a to bez ohledu na skutečnost, že jak policejní orgán, tak i dozorový státní zástupce, ignorovali důkazy svědčící ve prospěch žalobce. Tomu ostatně nasvědčovalo i chování a vystupování státního zástupce před soudem, kdy byla obhajoba opakovaně nucena žádat soud o sjednání nápravy a vedení státního zástupce k dodržování profesní etiky. Důkazem toho byly i zásadní námitky prezidenta republiky k chování uvedeného státního zástupce, které vedly k jeho nejmenování soudcem. Dle žalobce se jednalo o právně i skutkově banální případ, řízení bylo vedeno a skončeno na jediném stupni soudní soustavy, žalobce se aktivně snažil zkrátit délku řízení svými návrhy, které byly akceptovány již napoprvé nalézacím soudem, ale zcela zbytečná a dnes již nezákonná aktivita státního zastupitelství vedla k enormním průtahům v celém řízení, přičemž věc měla pro žalobce velký význam. Dle žalobce je přiměřenou kompenzací za nepřiměřenou délku řízení částka 510.000,-Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 15. 9. 2023, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná žalobou tvrzené nároky neuznala, přičemž konstatovala, že u ní žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 300.000,- Kč za nezákonné tr. stíhání a nárok na náhradu nem. újmy ve výši 510.000,- Kč za nepřiměřenou délku tr. řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp.zn. , Anonymizováno, , uplatnil podáním, doručeným dne 21.9.2023. Žádost žalobce byla shledána částečně důvodnou, proto žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 100.000,- Kč a zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 41.250,- Kč. Žalovaná rovněž stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že trestní stíhání žalobce trvalo 4 roky a 8 měsíců s hrozbou trestní sazby až 10 let odnětí svobody. Žadatel nebyl zadržen, ani stíhán vazebně. Žalovaná shrnula tvrzení žalobce s tím, že konkrétní dopady, zejména nevratné dopad