47 C 111/2020-391 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou z 8. 10. 2020 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí náhradu škody ve výši 353 024,29 Kč spočívající ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na bankovním účtu žalobkyně vedeném u , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s. č. účtu: , č. účtu, (dále jen „Účet“) v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „Soudní exekutorka“) pod sp. zn. , Anonymizováno, , jehož byla účastna jako manželka povinného. Namítala, že exekuční příkaz č. j.: , Anonymizováno, , vydaný na přikázání pohledávky z Účtu žalobkyně, sice obsahoval poučení o možnosti požádat u peněžního ústavu o vyplacení částky ve výši poloviny peněžních prostředků, jež byly na účtu v okamžiku, v němž bylo doručeno peněžnímu ústavu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, avšak nebyla v něm stanovena lhůta, do kdy tak žalobkyně mohla učinit. K postižení předmětného účtu došlo následně dne 8. 11. 2016. Pozdější žádost žalobkyně o vyplacení poloviny peněžních prostředků nacházejících se na Účtě, byla považována za opožděnou, nebylo jí vyhověno a v tomto ohledu považuje žalobkyně poučení Soudní exekutorky za nedostatečné a shledává v něm nesprávný úřední postup. Další pochybení Soudní exekutorky spatřuje v nevyčkání rozhodnutí o návrhu žalobkyně z 11. 11. 2016 na odklad a zastavení exekuce stran postižených bankovních účtů žalobkyně vedených u , Anonymizováno, (dále jen „účty u , Anonymizováno, “), jenž byl rozšířen dne 15. 11. 2016 i na Účet, avšak o doplněném návrhu na odklad exekuce ve vztahu k Účtu nebylo v průběhu naříkaného řízení vůbec rozhodnuto, a to i přes upozornění žalobkyně z 30. 11. 2017. Uvedla, že ke stržení finančních prostředků došlo dne 16. 11. 2017 bez toho, aniž by soudní exekutorka vyčkala tohoto rozhodnutí. Žalobkyně si totiž dne 29. 11. 2017 zažádala o výplatu poloviny peněžních prostředků nacházejících se na Účtě, avšak oznámením peněžního ústavu z 30. 11. 2017 jí bylo sděleno, že veškeré peněžní prostředky nacházející se na Účtu již byly vyplaceny soudní exekutorce. Nebýt porušení zákonných povinností soudního exekutora, žalobkyni by žádná škoda nevznikla, protože peněžní prostředky by v době, kdy žalobkyně žádala o jejich výplatu, na Účtu ještě byly a byly by jí vyplaceny. Žalovaná nárok k žádosti žalobkyně neuspokojila.2. Žalovaná ve svém podání z 25. 11. 2020 žalobu neuznala. Učinila nesporným, že žalobkyně u ní dne 1. 11. 2019 uplatnila svůj nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši 353 024,29 Kč, jež měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Soudní exekutorky spočívajícím v neúplném poučení v exekučním řízení a v tom, že Soudní exekutorka nevyčkala na rozhodnutí o návrhu na odklad a zastavení exekuce v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, K projednání nároku žalovaná přistoupila dne 26. 5. 2020, přičemž konstatovala, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť nelze přezkoumávat úkony soudu směřující k rozhodnutí ve věci, které se projeví v obsahu samotného rozhodnutí. Tvrzené pochybení není nesprávným úředním postupem a případné vady mohou být zhodnoceny a napraveny pouze v rámci soudní moci po uplatnění opravných prostředků. Rozhodnutí soudů nebylo ani nezákonné dle § 8 OdpŠk, tudíž nemohlo dojít ke vzniku škody, za niž by byla odpovědná žalovaná. V části namítaného neúplného poučení žalobkyně v exekučním příkazu č. j.: , Anonymizováno, vznesla námitku promlčení a nadto uvedla, že jedinou povinností soudního exekutora je poučit manžela povinného o možnosti požádat si o částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí za současného konstatování, že tuto svoji povinnost Soudní exekutorka splnila.3. V replice ze 17. 12. 2020 žalobkyně uvedla, že nárok promlčen není, neboť o škodě (o výplatě peněžních prostředků soudní exekutorce) se dozvěděla až dne 21. 11. 2017, kdy jí bylo oznámeno, že dne 16. 11. 2017 došlo ke stržení peněz z Účtu, tedy promlčecí lhůta počala běžet ve smyslu ust. § 32 odst. 1 OdpŠk až dnem 21. 11. 2017. Dále namítala, že odpovědnost státu za škodu může být za určitých okolností dána i v případě, že nedošlo ke zrušení nezákonného rozhodnutí, neboť to zrušit nelze (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 2150/2012). Opětovně vytýkala, že Soudní exekutorka strhla peníze z Účtu žalobkyně neoprávněně.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované nárok na náhradu škody předběžně uplatnila dne 1. 11. 2019 a že žalovaná k projednání nároku přistoupila dne 26. 5. 2020.6. Dále nebylo mezi účastníky sporu o průběhu napadeného řízení, když soud ze spisu Exekutorského úřadu , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , pod sp. zn. , Anonymizováno, zjistil, že v řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „napadené řízení“) zdejší žalobkyně vystupovala v postavení manželky povinného. Dne 15. 9. 2016 byl podán návrh na nařízení exekuce. Exekuce na majetek byla zahájena dne 12. 10. 2016. Vedením exekuce byla dne 11. 10. 2016 pověřena , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , která následně dne 1. 11. 2016 vydala mj. exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu č. j. , Anonymizováno, a dne 8. 11. 2016 exekuční příkaz č. j. , Anonymizováno, . Návrhem z 11. 11. 2016 byl navržen odklad a zastavení exekuce s tím, že téhož dne žalobkyně podala vylučovací žalobu. Dne 15. 11. 2016 bylo Soudní exekutorce zasláno žalobkyní sdělení, že návrh na odklad a zastavení exekuce z 11. 11. 2016 se vztahuje i na exekuční příkaz č. j. , Anonymizováno, , jenž byl vydán k provedení exekuce přikázáním pohledávek z Účtu žalobkyně. V citovaném exekučním příkaze je zakotveno poučení, že: „Peněžní ústav vyplatí manželu povinného na jeho žádost peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima a částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen tento exekuční příkaz, nejvýše jednou.“ Dne 8. 3. 2017 , adresa, rozhodl o návrhu na odklad a zastavení exekuce tak, že u dvou účtů vedených u , Anonymizováno, rozhodl o odkladu exekuce do pravomocného rozhodnutí o zastavení exekuce přikázáním pohledávky z těchto účtů a stran třetího účtu u , Anonymizováno, rozhodl o částečném zastavení. K odvolání oprávněných usnesením , Anonymizováno, z 10. 7. 2017 č. j.: , Anonymizováno, bylo citované rozhodnutí částečně změněno, částečně potvrzeno. Ani v jednom z rozhodnutí nebylo rozhodováno o zastavení exekuce přikázáním pohledávek z Účtu. Následně je dne 22. 11. 2017 usnesením , Anonymizováno, , adresa, č. j.: , Anonymizováno, rozhodnuto o zamítnutí návrhu manželky na zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtů žalobkyně u , Anonymizováno, a u Účtu. Dne 18. 12. 2017 si podala žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí odvolání, v němž namítala, že v rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce nebylo rozhodováno ve vztahu k Účtu žalobkyně a že ke stržení finančních prostředků ve výši 706 048,58 Kč došlo ještě před vydáním rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 4.2019 č. j.: , Anonymizováno, bylo rozhodnutí soudu I. stupně z 22. 11. 2017 potvrzeno.7. Ze zamítnutí žádosti žalobkyně o výplatu poloviny finančních prostředků z Účtu z 30. 11. 2017 má soud za prokázané, že na základě sdělení o nabytí právní moci exekučního příkazu ke dni 15. 11. 2016 postihujícího Účet žalobkyně, došlo dne 16. 11. 2017 k vyplacení finančních prostředků nacházejících se na Účtu žalobkyně Soudní exekutorce. Z oznámení o provedení exekuce z , datum, soud zjistil, že žalobkyni bylo téhož dne oznámeno, že na základě vyrozumění o právní moci exekučního příkazu č.j.: , Anonymizováno, byla provedena exekuce vkladů z Účtu.8. Z žaloby ve věci , Anonymizováno, podané u , adresa, vzal soud za zjištěné, že zdejší žalobkyně se žalobou z 19. 7. 2019 domáhá na svém bývalém právním zástupci, , tituly před jménem, , jméno FO, , částky ve výši 765 843,58 Kč s tím, že ji zastupoval v shora uvedeném řízení u Soudní exekutorky pod sp. zn. , Anonymizováno, avšak jeho zastupování bylo od počátku nekvalitní a bylo provázeno několika pochybeními, v důsledku nichž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Zásadní pochybení spočívalo ve sdělení žalovaného, že její Účet je jako účet manželky nepostižitelný, když nebýt tohoto sdělení, žalobkyně by peněžní prostředky z dědictví, které se na něm t. č. nacházely, vložila na účet některého ze svých synů. Dále žalovaný neposkytl žalobkyni informaci, že je oprá