45 C 147/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 439 057 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měl utrpět v důsledku nepřiměřené délky civilního řízení vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 43/2012. Uvedl, že řízení zahájené dne 24. 5. 2012 trvalo přes dvanáct let a jeho výsledek byl pro něj po celou dobu zásadní s ohledem na výši částky 2 494 234 Kč, jež byla předmětem sporu a o níž nemohl po celou dobu řízení disponovat. Tvrdil, že opakované průtahy a prodlevy, včetně dvou přerušení řízení, se výrazně promítly do jeho osobních i finančních poměrů, neboť dlouhodobá nejistota stran výsledku sporu jej vystavila ekonomickému tlaku, vedla k vedení exekučních řízení a způsobovala mu stres a zdravotní obtíže. Zdůraznil, že skutečnost, že po mnoho let neměl možnost jakkoli nakládat s částkou představující hodnotu sporného plnění, významně prohloubila jeho újmu. Výši požadovaného zadostiučinění odvodil z hodnoty zákonného úroku z prodlení z uvedené částky za období od pátého roku řízení do jeho pravomocného skončení, neboť má za to, že právě tato hodnota odpovídá intenzitě zásahu do jeho poměrů způsobeného prodloužením řízení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 21.1.2025, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že žalobce u ní dne 21. 1. 2025 uplatnil žádost o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného pod sp. zn. 9 C 43/2012, a že řízení trvalo více než dvanáct let. Uvedla, že v rámci mimosoudního projednání nároku posoudila celkovou délku původního řízení jako nepřiměřenou a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 151 867 Kč, stanovené s využitím základní sazby 17 000 Kč za rok řízení, resp. 1 417 Kč za měsíc, snížené z důvodu složitosti věci a navýšené s ohledem na postup soudů v průběhu řízení. Žalovaná podrobně popsala průběh původního řízení, zahrnující opakovaná jednání, vypracování několika znaleckých posudků a přerušení řízení z důvodu úmrtí původního žalovaného a později z důvodu jednání stran o smírném řešení, a zdůraznila, že část prodlev byla způsobena objektivními okolnostmi, které nelze přičítat státu. Uvedla, že při posuzování nároku vycházela z kritérií dle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. a ze sjednocující judikatury, zejména stanoviska Cpjn 206/2010, přičemž zohlednila složitost věci, rozsah dokazování, význam řízení pro žalobce i postup soudů obou stupňů. Dospěla k závěru, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a je přiměřené, zatímco žalobcem požadovaná částka nemá oporu v uvedených kritériích a standardní rozhodovací praxi. Žalovaná proto navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout3. Podáním ze dne 15.1.2026 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 151 867 Kč, kterou mu žalovaná uhradila.4. Žádostí ze dne 21.1.2025, se žalobce domáhal zaplacení částky 1.439.057,- Kč na žalované jako přiměřeného zadostiučinění, způsobeného nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení.5. Stanoviskem žalované z 21.7.2025 byla požadovaná žádost vypořádána a žalobci bylo přiznáno 151 867.Kč.6. Sdělením Ministerstva spravedlnosti z 22.1.2025 byl žalobce informován o přijetí podání žádosti o předběžné projednání nároku.7. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 21 Co 57/2024 – 894 ze dne 9.7.2024, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a řízení zastaveno, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků i České republiky.8. Soud nečte doklad z aplikace infoSoud, týkající se průběhu řízení 9 C 43/2012, neboť průběh řízení byl podrobně soudem zjištěn a nadiktován, jak bude uvedeno, dále.9. Dle žaloby ze dne 24.5.2012, adresované Okresnímu soudu ve Znojmě, se žalobce domáhal o zaplacení částky 2.494.234,- Kč proti žalovanému , jméno FO, .10. Ze spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 9 C 43/2012, bylo zjištěno následující: Dne 24. 5. 2012 byla ve věci podána žaloba, kterou se současný žalobce doma zaplacení částky ve výši 2 494 234 Kč z titulu ústní smlouvy o dílo. Téhož dne podal návrh na nařízení předběžného opatření, kterým měla být žalovanému uložena povinnost nakládat s nemovitosti s nemovitostmi v jeho vlastnictví. Dne 28. 5. 2012 soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl jako nedůvodný. 28. 6. 2012 byl dán poukaz účtárně k vrácení jistoty z předběžného opatření žalobci 20. 7. 2012 sdělil žalobce číslo účtu, na který mu má být vrácena jistota, ta byla následně 31. 7. 2012 vrácena žalobci, 2. 8. 2012 byla doručena žaloba s výzvou k vyjádření žalovanému 12. 9. 2012 požádal žalovaný o prodloužení lhůty k vyjádřením 13. 9. 2012 podal žalovaný odpor proti platebnímu rozkazu, ačkoliv tento nebyl ve věci vydán. Dne 23. 1. 2013, žalovaný zemřel. Soud informoval právního zástupce žalobce 22. 2. 2013 o této skutečnosti a vyzval žalobce, aby sdělil, zda na žalobě trvá do 30 dní. Žalobci 26. 4. 2013 sdělil, že na žalobě trvá s tím, že dle jeho názoru lze pokračovat s dědici žalovaného, soud poté 18. 2. 2014 řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení po zemřelém žalovanému a průběžně každé tři měsíce činil dotaz na stav dědického řízení. Po skončení dědického řízení prosinci 2014 (rozhodnutí bylo následně zasláno soudu koncem ledna 2015) soud 6. 2. 2015 rozhodl o pokračování v řízení. 13. 2. 2015 požádal právní zástupce žalobce o připojení dědického spisu, aby mohlo být zjištěno, kdo je dědicem zemřelého žalovaného. Soud 27. 3. 2015 vyzval matku jedné z nezletilých dědiček o sdělení osoby, kterou navrhuje jako opatrovníka nezletilé dědičky v daném řízení. Následně soud obdržel 13. 4. 2015. Odpověď 5. 5. 2015. Poté soud rozhodl o procesním nástupnictví na místě zemřelého žalovaného s tím, že v řízení bude dále pokračováno s jeho manželkou a dvěma dcerami. Téhož dne ustanovil jedné z nezletilých dcer zemřelého žalovaného opatrovníka. 28. 5. 2000 se první žalovaná vyjádřila k žalobě a předložila důkazy ke svým tvrzením, vyjádření první žalované bylo zasláno právnímu zástupci žalobce společně s předvoláním k na 14. 9. 2015, a to 4. 6. 2015. Současně byli předvoláni i ostatní účastníci a zároveň byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení, že uzavřel s žalovaným ústní smlouvu o dílo a doložil důkazy k prokázání této skutečnosti, dále předložil stavební deník či přesný rozpis toho, co žalobce zhotovil pro původního žalovaného s ohledem na námitky žalovaných. 7. 8. 2015 soud jednání odročil z důvodu nepřítomnosti předsedy senátu na 23. 9. 2015 a informoval o tom účastníky. Žalobce se 21. 9. 2015 vyjádřil k výzvě a doplnil svá tvrzení a další důkazy. 23. 9. 2015 se ve věci konalo ústní jednání, a protože vyjádření žalobce nebylo doručeno v takové lhůtě, aby se s ním mohla seznámit strana žalovaná, které bylo vyjádření doručeno současně při jednání a žalovaná strana požádala o poskytnutí lhůty, bylo jednání odročeno na 2. 11. 2015. Dále byl žalobce vyzván ve lhůtě do 20. 10. 2015 k předložení skutkových tvrzení a důkazů k jeho aktivní legitimaci ve sporu. Žalobce 27. 10. 2015 se omluvil z jednání a požádal o jeho odročení ze zdravotních důvodů prostřednictvím svého právního zástupce. Tvrzení o své aktivní legitimaci nepředložil. Soud 29. 10. 2015 jednání zrušil na žádost žalobce a poté jej opětovně 12. 11. 2015 vyzval, aby doplnil svá tvrzení týkající se aktivní legitimace. 12. 11. 2015 soud nařídil další ústní jednání na 18. 1. 2016 a současně vyzval opatrovníka nezletilé žalované číslo tři, aby předložil plnou moc své zmocněnkyně, neboť žalovaná č. 3 dosáhla zletilosti. 27. 11. 2015 požádal žalobce o další odročení ústního jednání, tentokrát z důvodu kolize s jiným jednáním. Soud 10. 12. 2015 informoval žalobce, že dosud nesplnil uloženou povinnost usnesením ze 12. 11. 2015 a poskytl mu dodatečnou lhůtu tří dnů s tím, že teprve poté bude zvážena žádost o odročení jednání, současně informoval právního zástupce žalobce, že s ohledem na termín jednání lze zajistit rovněž i substituci. 16. 12. 2015 žalobce doplnil svá tvrzení, respektive fakturu, ze které vyplývá, že mu jako zhotoviteli byly fakturovány subdodavatelem stavební práce v nemovitosti původního žalovaného a tohoto subdodavatele navrhl slyšet poté 22. 12. 2015. Ústní jednání odročil na 3. 2. 2016, na žádost žalobce a současně předvolal navrhovaného svědka. 3. 2. 2016 se ve věci konalo ústní jednání, kdy bylo provedeno dokazování, soud přistoupil k výslechu žalobce výslechu svědka a poté jednání odročil za účelem výslechu při ústním jednání navržených svědků na 23. března 2016. 10. 2. 2016 požádal soud Krajský soud v Brně o zaslání kopie zakládací listiny, stanov firmy P stavby družstvo. 16. 2. 2016 soud jednání odročil na 30. 3. 2016 z důvodu nepřítomnosti předsedy senátu. 12. 2. 2016 informoval Krajský soud v Brně, že veškeré listiny jsou založeny ve veřejně dostupné sbírce listin, listiny následně byly do spisu založeny. 18. 2. 2016 podal žalobce námitky proti pro