5 C 230/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] cestovala linkou [číslo] kterou provozovala žalobkyně, čímž uzavřela smlouvu o přepravě. Následnou kontrolou revizorem žalobkyně se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaná porušila povinnosti cestujícího a žalobkyni vzniklo právo na uhrazení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dosud i přes výzvu na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná dne [datum] cestovala hromadným dopravním prostředkem – linkou [číslo] který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalované bylo uloženo jízdné ve výši 24 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dle informací pro cestující činí přirážka 1 500 Kč. Žalovaná byla o úhradu vyzývána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a to dopisem ze dne 25. 8. 2020. 6. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalované dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ve spojení s ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu, s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (dopravce), ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku a že se neprokázala platnou jízdenkou, žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení jízdného (24 Kč) a přirážky k jízdnému (1 500 Kč). Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pohledávku žalobkyně zaplatila, to však žalovaná neučinila. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které žalobkyni vzniklo právo dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 200 Kč, zvýšené o 21 % DPH a náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé), zvýšená o 21 % DPH. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.