11 C 342/2019-89 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou ze dne 8. 8. 2019 a jejím doplněním ze dne 4. 12. 2019 (č.l. 20) a 22. 7. 2020 (č.l. 32) a upřesněnou při jednání dne 21.1.2021 (č.l. 64) domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu shora specifikovaného bytu. Strany uzavřely dne 6. 5. 2016 nájemní smlouvu č. [rok] [číslo], na základě které byl žalovanou žalobci přenechán byt [číslo] (dříve [číslo]) o velikosti 1+1, standardní kvality, ve [číslo] podlaží domu [adresa], na adrese [adresa žalobce] (dále jen„ předmětný byt“) k užívání. Dne 14. 6. 2019 byla žalobci doručena výpověď z nájmu shora označeného bytu ze dne 22. 5. 2019, která byla odůvodněna tím, že žalobce hrubě porušuje povinnosti nájemce, když byt sám neužívá a bez souhlasu pronajímatele jej přenechal k užívání dalším osobám, což žalovaná zjistila místním šetřením ze dne 29. 7. 2019. Výpověď však postrádá formální náležitosti, ve výpovědi chybí poučení o možnosti podat námitky. Naplněny nejsou ani samotné důvody výpovědi, když k přenechání užívání bytu dalším osobám bez souhlasu pronajímatele nedochází, všechny osoby jsou hlášeny u správce a jsou vedeny v evidenčním listu, k souhlasu ze strany žalované tak dochází minimálně konkludentně. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Předně uvedla, že nájem bytu žalobci ukončila výpovědí ze dne 22. 5. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalobce dnem, kdy byla připravena k vyzvednutí na poště, tedy dnem 4. 6. 2019. Žalobce podal žalobu až dne 8. 8. 2019 a žaloba je tudíž opožděná (viz vyjádření ze dne 15.10.2019 na č.l. 13). K oprávněnosti výpovědi a naplnění výpovědního důvodu dále uvedla, že tento byl jednoznačně dán, žalobce byt trvale neužívá, umožnil užívání bytu svou bývalou přítelkyní [jméno] [příjmení] a její rodinou bez souhlasu pronajímatele. Odkázala dále na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2018, sp. zn. 26 Cdo 4157/2017 s tím, že i uvedení osob v evidenčním listu nenahrazuje výslovný souhlas pronajímatele s podnájmem (viz vyjádření žalované v závěrečném návrhu). 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z nájemní smlouvy č. [rok] [číslo] ze dne 6. 5. 2016 (viz přílohy spisu) soud zjistil, že mezi stranami byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalobce nájemníkem předmětného bytu. Žalobce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 294 Kč měsíčně. Jako další osoba bydlící v bytě byla v nájemní smlouvě označena [jméno] [příjmení], družka žalobce. Dle čl. V. smlouvy pronajatý byt nebo jeho část v případě, že nájemce v něm sám trvale nebydlí, může nájemce přenechat jinému do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti je důvodem k výpovědi nájmu bytu. V článku VII. je zakotveno právo pronajímatele vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou dle ust. § 2288 odst. 1 občanského zákoníku zejména pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu. 5. Z evidenčního listu ze dne 19. 2. 2018 (č. l. 35) bylo zjištěno, že spolu s nájemcem (žalobcem) specifikovaného bytu jsou v předmětném bytě hlášeny dále osoby: [jméno] [příjmení] od 19. 2. 2018, [jméno] [příjmení] od 1. 6. 2015 a dále [jméno] [příjmení] od 1. 3. 2017. 6. Ze zápisu z místního šetření v objektu [adresa], k. ú. [část obce], [ulice a číslo], byt [číslo] (nájemce [celé jméno žalobce]) ze dne 18. 4. 2018 (viz přílohy spisu) bylo zjištěno, že žalovaná provedla uvedeného dne v čase 10:00 – 10:35 hod. za přítomnosti [jméno] [příjmení], zastupitele MČ [obec a číslo], člena bytové komise, [jméno] [příjmení], člena bytové komise, a [jméno] [příjmení], vedoucí bytové odboru na základě pověření Bytové komise RMČ [obec a číslo] místní šetření v bytě pronajímaném žalobci. Dle záznamu byt otevřela česky špatně hovořící paní, která uvedla, že v bytě uklízí, úklid hradí paní s dítětem. Předseda [příjmení] [jméno] [příjmení] telefonicky sdělil, že žalobce byt dlouhodobě nevyužívá a podnajímá jej rodině s dítětem. 7. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 22. 5. 2019 (č. l. 8) soud zjistil, že žalovaná podala žalobci výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) z důvodu opakovaného hrubého porušení povinností nájemce, neboť žalobce byt sám neužívá a bez souhlasu pronajímatele jej přenechal k užívání cizím osobám. Žalovaná žalobce poučila o možnosti podat podle § 2290 o. z. návrh soudu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žalovaná žalobce nepoučila o možnosti podat námitky. 8. Z doručenky (č. l. 15) bylo zjištěno, že výpověď z nájmu bytu byla připravena k vyzvednutí na poště dne 4. 6. 2019, žalobce si ji vyzvedl dne 14. 6. 2019. 9. Z námitek proti výpovědi ze dne 22. 5. 2019 datovaných dne 29. 7. 2019 (č.l. 7) soud zjistil, že žalobce podal proti výše specifikované výpovědi z nájmu bytu námitky, které odůvodnil tím, že výpověď z nájmu bytu nesplňuje formální požadavky kladené na ní zákonnou úpravou. Věcné důvody výpovědi žalobce rozporoval, všechny osoby užívající byt jsou hlášeny u správce (SZM [obec a číslo]) a jsou vedeny v evidenčním listu. Žalobce byt užívá, byť ne každodenně s ohledem na jeho zaměstnání. Současně žádné hrubé porušení povinností nájemce nebylo žalobci vytýkáno. 10. Z emailu ze dne 26. 9. 2019 od JUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 16) právní zástupkyni žalobce soud zjistil, že žalovaná připustila formální nedostatky výpovědi, nicméně na věcných důvodech výpovědi z nájmu bytu setrvala. 11. Z potvrzení o pozici ředitele Hotelu [název] [anonymizováno] ze dne 15. 6. 2020 (č.l. 34) soud ověřil, že žalobce byl v období od 15. 4. 2019 ředitelem Hotelu [název] [jméno]. V období od 1. 6. 2019 do 14. 6. 2019 byl soustavně přítomen na pracovišti za účelem zajištění zahájení letního provozu. 12. Z emailové korespondence mezi právní zástupkyní žalobce a žalovanou ze dne 21.10.2019 (č.l. 36) bylo zjištěno, že žalovaná odeslala žalobci novou výpověď z nájmu bytu v průběhu podzimu 2019 z důvodu formálních nedostatků výpovědi ze dne 22. 5. 2019. 13. Z výpisu plateb ze dne 6. 1. 2020 (viz přílohy spisu) je zřejmé, že minimálně v období od 8. 1. 2018 do 6. 12. 2019 hradila sjednané nájemné za užívání bytu [jméno] [příjmení]. Z výpisu z bankovního účtu žalované ze dne 9. 12. 2019 je zřejmá platba ve výši 6 934 Kč připsaná na bankovní účet žalované z bankovního účtu [jméno] [příjmení]. 14. Z dopisu adresovaného žalobcem žalované opatřeného razítkem žalované ze dne 23. 5. 2018 označeného jako„ Žádost o změnu v nájemní smlouvě z důvodu trvalého opuštění domácnosti“ (viz přílohy spisu) soud zjistil, že žalobce požadoval převést nájemní smlouvu k předmětnému bytu na [jméno] [příjmení] z důvodu, že sám se zdržuje pracovně v zahraničí s úmyslem se tam v budoucnu zdržovat trvale. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne 1. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná (konkrétně Komise pro bytovou politiku a [jméno] městské části [obec a číslo]) nedoporučila, aby se stala [jméno] [příjmení] nájemkyní předmětného bytu. 15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č.l 64-65) soud zjistil, že svědek jako zastupitel Městské části [obec a číslo] byl jmenován členem bytové komise a z titulu člena bytové komise se účastnil místního šetření ve vztahu k žalobci. Místní šetření se konalo na základě podnětu předsedy SVJ bytového domu, kde měl žalobce pronajatý byt od žalované. V průběhu místního šetření byla zjištěna pouze přítomnost paní s přízvukem, která uvedla, že v bytě uklízí a žalobce nezná. Po provedení místního šetření byl telefonicky kontaktován předseda SVJ pan [příjmení], který sdělil, že žalobce je v bytě těžké zastihnout. 16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 79-80) soud zjistil, že svědkyně je zaměstnancem žalované na pozici vedoucí odboru bytů, z tohoto důvodu se rovněž účastnila místního šetření v budově, kde je předmětný byt umístěn. Byt zpřístupnila česky špatně hovořící paní, která uvedla, že v bytě pouze uklízí a žalobce nezná. Platby spojené s užíváním bytu hradí výhradně paní [příjmení]. V bytě jsou hlášeny čtyři osoby, a to žalobce, [jméno] [příjmení] s dítětem a svým druhem. 17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č.l. 80-81) bylo zjištěno, že svědek je předsedou SVJ [ulice a číslo] SVJ má povinnost hlásit vlastníkům bytů, zda nedochází k nějakým podnájmům či pronájmům. Krátce po vzniku SVJ, odhadem čtyři až pět let zpět, byly kontrolovány evidenční listy, přičemž bylo zjištěno, že žalobce se v bytě nezdržuje. Svědek se žalobcem jednal rovněž s ohledem na provádění rekonstrukce v bytě, kdy SVJ nemělo od žalované informaci, že v bytě má probíhat rekonstrukce. Žalobce při té příležitosti svědkovi sdělil, že je nájemcem bytu. V současné době byt obývá rodina se dvěma dětmi. Svědek s místopředsedkyní SVJ paní [příjmení] provádí pravidelné kontroly bytových jednotek, provádí odečty měřidel, a proto má SVJ přehled, kdo jaký byt užívá. Ohledně tohoto stavu rovněž probíhá komunikace s žalovanou. Ohledně odečtů měřidel SVJ vždy komunikovalo s paní, která tento byt užívá, nikoliv s žalobcem. Skutečnost, že byt neužívá žalobce, SVJ zjistilo zhruba před