19 C 508/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 34 100,19 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), a žalovanou byla uzavřena dne 13. 11. 2017 smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 45 000 Kč. Na základě smlouvy se pak žalovaná zavázala také zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování smlouvy a flexibilní splácení ve výši 11 390 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 13 541 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 13. 5. 2019. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky pouze částku 47 900 Kč Poslední platbu uhradila dne 16. 1. 2018. Nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne 13. 5. 2019, k tomu však nedošlo, a proto se neuhrazená jistina od 14. 5. 2019 úročila úrokem ve výši 29 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 34 100,19 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 23 913,93 Kč a z dlužných poplatků ve výši 10 186,26 Kč, dále žalobkyně uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 11 915,41 Kč (29 % ročně z 23 913,93 Kč od 14. 5. 2019 do 18. 12. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 377,67 Kč (8,50 % ročně z 23 913,93 Kč od 21. 6. 2018 do 18. 12. 2020), úrok 29 % ročně z dlužné částky 23 913,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné částky 23 913,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Výše zápůjčky činila 45 000 Kč. Poplatek za zápůjčku byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování smlouvy a komfortní splácení ve výši 11 390 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 13 541 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 80 959 Kč měla žalovaná hradit formou celkem 18 splátek ve výši 4 498 Kč měsíčně. Při 18 splátkách byly sjednány úroky ve výši 29 % ročně. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2021 ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila na uvedenou smlouvu celkem částku ve výši 47 900 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, jak vyplývá z oznámení ze dne 6. 1. 2021. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 21. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalované zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 24. 5. 2021. 5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaná měla spolu s poplatky ve výši 35 959 Kč hradit celkem 80 959 Kč formou měsíčních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení a následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně: Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. 2392 odst. 1 věty prvé o. z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o. z. platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Podle § 1813 o. z. platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Soud se nejprve zaobíral tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení tzv. poplatků (poplatek za zpracování smlouvy a komfortní splácení ve výši 11 390 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 13 541 Kč). Jde-li o poplatek za zpracování smlouvy, která má formulářovou povahu, pak tato služba zřejmě představuje rutinní, časově nenáročný úkon, a tudíž částka účtovaná v tomto případě za jeho provedení je dle soudu zcela neadekvátní. Jde-li o zpoplatnění administrativní činnosti a komfortního splácení (hotovostní režim splátek), pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2015, č. j. KSPA 60 INS 5615/2015 60 ICm 3236/2015, kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši 60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše, nežli o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby, o další skrytý úrok. Sjednané poplatky v celkové výši 24 931 Kč představují 55,40 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 45 000 Kč. S ohledem na uvedené, kdy tedy požadované poplatky zjevně představují skryté úroky a dále i s přihlédnutím ke sjednanému úroku u obou smluv ve výši 29 % ročně, považuje soud skutečnou výši úroků za zcela nepřiměřenou, a to i s přihlédnutím k tomu, že ke dni podpisu smlouvy činil úrok u spotřebitelských úvěrů pro domácn