21 C 701/2019-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum] a [datum], domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 12 989 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva a na jejím základě byla uzavřena smlouva o úvěru. Rámcová smlouva i na ni navazující smlouva o úvěru měly být uzavřeny prostřednictvím webových stránek žalobkyně [anonymizováno], kde žalovaný vyplnil své osobní údaje, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po schválení ze strany žalobkyně, měl žalovaný smlouvu elektronicky podepsat SMS kódem zaslaným na jeho telefonní číslo, čímž měla být smlouva uzavřena. Při uzavírání první smlouvy o úvěru měla být ověřena identita žalovaného tak, že žalovaný zaslal žalobkyni kopii výpisu ze svého bankovního účtu. Žalovanému byla následně zaslána požadovaná částka ve výši 20 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný měl za poskytnutí úvěru uhradit žalobkyni poplatek ve výši 660 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný si v souladu se smluvními podmínkami prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem tím, že uhradil částku 2 980 Kč, která se skládá z 10 % z poskytnutého úvěru, tj. 2 000 Kč, a z poplatku za tuto službu ve výši 980 Kč. Žalovaný v souvislosti s tímto tzv. desetiprocentním odkladem uhradil částku 2 980 Kč celkem třikrát, a to dne [datum], [datum] a dne [datum]. Žalovaný si v souladu se smlouvou prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem tím, že uhradil částku 1 Kč, přičemž mu za toto prodloužení byl účtován poplatek 1 580 Kč. Žalovaný v souvislosti s tzv. korunovým odkladem uhradil dne [datum] částku 500 Kč a dne [datum] částku 1 Kč. Žalovanému byla v souladu se smlouvou dne [datum] účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 470 Kč. Dále pak byla žalovanému účtována úhrada účelně vynaložených nákladů, a to částka 100 Kč dne [datum] a následně pak [datum]. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 14 441 Kč (zahrnující však i platby za tzv. desetiprocentní odklad či korunový odklad), přičemž jednotlivé platby byly započteny dle sjednaných smluvních pravidel. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 989 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 11 659 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, smluvní pokuty ve výši 470 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 194,3 Kč za dobu od [datum] do [datum] a dále pak zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 12 989 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] s tím, že má dlužnou částku uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Z předložené listiny úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného. Podpis žalovaného měl nahradit SMS kód, který mu byl zaslán na jeho mobilní telefon. Ve smlouvě je ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, splatnou spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč do [datum] (viz úvěrová smlouvy ze dne [datum]). Dne [datum] byla žalobkyní poukázána částka ve výši 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (viz potvrzení o provedené platbě), který je dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] účtem žalovaného (viz sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný celkově žalobkyni uhradil částku 14 441 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě ze dne [datum] mezi žalovaným a žalobkyní). Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne [datum], a to do 30 dnů ode dne sepsání výzvy (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). 5. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 7. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 8. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně zasláním SMS kódu na mobilní telefon žalovaného. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byl žalovaný, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z. SMS kód nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že žalobkyně poukázala dne [datum] žalovanému částku 20 000 Kč (že se jedná o účet žalovaného, soud zjistil z oznámení [právnická osoba] ze dne [datum]). Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno a z předložených listin i prokázáno, že žalovaný žalobkyni celkově uhradil částku 14 441 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 5 559 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení, tj. rozdíl mezi žalovanému poskytnutou částkou ve výši 20 000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou ve výši 14 441 Kč. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zaplacení poplatků, náhrad nákladů a pokut sjednaných smlouvou o úvěru, soud tak žalobu zamítl co do částky 7 430 Kč, která měla představovat výše uvedené, tj. třikrát poplatek za tzv. desetiprocentní odklad po 980 Kč, dvakrát poplatek za tzv. korunový odklad po 1 580 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, smluvní pokutu ve výši 470 Kč a účelně vynaložené náklady účtované ve výši 200 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 12 989 Kč do 30 dnů ode dne sepsání předžalobní výzvy ze dne [datum], tj. do [datum], od [datum] se žalovaný dostal do prodlení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyni tak vznikl pouze nárok na zaplacení částky 5 559 Kč, nikoliv nárok na zaplacení částky ve výši 12 989 Kč, jak v řízení žalobkyně uplatňovala, soud žalobu zamítl i co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 7 430 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výš