4 C 157/2020-45 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 24 877 334 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci vznikl restituční nárok podle ust. § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě za nevydané pozemky (uvedena současná čísla parcel a názvy katastrálních území) parc. [číslo] (část), [číslo] (část), [číslo], v kat. ú. [část obce], [územní celek], dále pozemky parc. [číslo] v kat. ú. [část obce], [územní celek], pozemky parc. [číslo] (část), [číslo], [číslo], [číslo], 393 v kat. ú. [část obce], [územní celek]. V současné době je na pozemcích vybudováno metro, dopravní komunikace kolem ulice [ulice], sídliště, dálniční sjezd a část obchodní zóny [část obce]. Žalobce požádal žalovaného dopisem ze dne 11.11.2019 o poskytnutí finanční náhrady za nevydané pozemky. Hodnotu restitučního nároku určeného podle vyhl. 316/1990 Sb. žalobce vyčíslil na částku 4 139 164 Kč s tím, že aktuální tržní cena pozemků činí 108 368 581 Kč. Podanou žalobou se pak domáhal šestinásobku svého restitučního nároku (tj. 4 139 164*6). 2. Řízení bylo přerušeno do doby rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci návrhu Nejvyššího soudu ČR na zrušení části § 16 odst. 1 zákona o půdě (Pl.ÚS 21/19). Tento nález byl vyhlášen 12.1.2021 tak, že návrh Nejvyššího soudu ČR byl zamítnut a Ústavní soud odkázal na své rozhodnutí ve věci II.ÚS 4139/16. 3. Žalovaný se následně k žalobě vyjádřil tak, že soud má postupovat podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 3772/2018-161, a že výše restitučního nároku žalobce nečiní částku 4 139 164 Kč, když původní pozemky byly pozemky zemědělské a je potřeba je ocenit sazbou 3,90 Kčs/m2 a nikoliv sazbou 250 Kčs/m2. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, ze kterých uvedené zjištění vyplývá, jsou dále v textu uvedeny kurzívou): 5. Žalovaný dne 25.5.2015 pod č.j. PÚ 5212/92/1 vydal rozhodnutí, že žalovaný není vlastníkem pozemku parc. č. (původní) [číslo] role, o výměře 1825m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) [číslo] pastvina, o výměře 21815m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) 565 role, o výměře 60m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) [číslo] pastvina, o výměře 16m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) [číslo] role, o výměře 36m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) 74 role, o výměře 3240m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) 96 role, o výměře 3m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) 94 role, o výměře 234m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) 93 role, o výměře 315m2 v [katastrální uzemí], [územní celek] a rozhodl, že mu přísluší náhrada za vyvlastněný pozemek podle § 11 odst. 2 a § 17, popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě (rozhodnutí Státního pozemkový úřad, dne 25.5.2015 pod č.j. PÚ 5212/92/1). Výše uvedené pozemky přešly do vlastnictví čs.státu na základě smluv uzavřených dne 10.6.1988 Dopravním podnikem hl.m. Prahy a dne 4.2.1987 Výstavbou inženýrských staveb. 6. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 12.6.2018 č.j. 60C 261/2015-187 částečně nahradil rozhodnutí Státního pozemkový úřad, dne 25.5.2015 pod č.j. PÚ 5212/92/1 tak, že žalobce není též vlastníkem pozemků parc. č. (původní) [číslo] pastvina, o výměře 172m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemku parc. č. (původní) [číslo] role, o výměře 971m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) 565 role, o výměře 486m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) 74 role, o výměře 700m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) [číslo] role, o výměře 4298m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) [číslo] louka, o výměře 102m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) [číslo] cesta, o výměře 171m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) [číslo] pastvina, o výměře 114m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) [číslo] role, o výměře 5041m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], parc. č. (původní) 563 louka, o výměře 3877m2 v [katastrální uzemí], [územní celek] a parc. č. (původní) 565 role, o výměře 1544m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], a přísluší žalobci náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. 29 Co 60/2019-237 ze dne 25.4.2019. 7. Pozemek [číslo] v kat. ú. [část obce] o výměře 3083m2 stát vyvlastnil za účelem výstavby obytného souboru [část obce] [anonymizováno] (Rozhodnutí o vyvlastnění ONV [obec a číslo] ze dne 30.1.1986). Dopisem ze dne 28.11.1986 sdělila organizace Výstavba inženýrských staveb právnímu předchůdci žalobce, že vykupuje pozemek parc. [číslo] v kat. ú. [část obce] – [anonymizováno] za účelem výstavby komunikace [anonymizována dvě slova] [část obce]. Rozhodnutím o umístění stavby IV. provozního úseku trasy stavby metra B ze dne 31.7.1989 bylo rozhodnuto o stavbě metra B, samotné pozemky, na nichž bude výstavba provedena, nejsou v rozhodnutí vyjmenovány, rozhodnutí pouze odkazuje na koordinační situaci v měřítku 1: 1000. 8. Z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11.9.1998 č.j. D 636/96-62 má soud za prokázáno, že žalobce je jediným dědicem původního vlastníka nevydávaných pozemků pna [jméno] [celé jméno žalobce] – je tedy dána jeho aktivní legitimace jako oprávněné osoby dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. 9. Dne 11.11.2019 vyzval žalobce žalovaného k poskytnutí peněžité náhrady za nevydané pozemky ve smyslu ust. § 16 odst. 1a) zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, která byla týž den doručena žalovanému dle otisku razítka na listině (výzva k poskytnutí peněžité náhrady ze dne 11.11.2019). Žalovaný dopisem ze dne 10.1.2020 sdělil žalobci, že výše jeho evidovaného restitučního nároku činí 6 008,80 Kč, a tuto je ochoten vyplatit žalobci (dopise ze dne 10.1.2020). Na to žalobce reagoval zasláním předžalobní upomínky podle ust. § 142a o.s.ř. dne 14.4.2020 (předžalobní upomínka ze dne 14.4.2020). 10. Ze znaleckého posudku č. N44113/19 znaleckého ústavu [právnická osoba] soud zjistil, že: část pozemkové parcely původní PK 74 o výměře 700m2 je situována na rozhraní kat.ú. [část obce] a [část obce] a je umístěna ve sjezdu z [anonymizováno 5 slov], byl odňat za účelem výstavby komunikace, pozemek byl znaleckým ústavem oceněn jako pozemek stavební dle § 14 odst. 1 vyhl. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. sazbou 250 Kčs/m2. Pozemková parc.č. PK [anonymizováno] o výměře 486m2 byl vyvlastněn za účelem výstavby komunikace, v letech 1988 -1989 na něm byla postavena asfaltová silnice, nyní tvoří izolační zeleň, když silnice byla přesunuta o několik metrů dále. Pozemek byl znaleckým ústavem oceněn jako pozemek stavební dle § 14 odst. 1 vyhl. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. sazbou 250 Kčs/m2. Totožné se týká o pozemku část PK [číslo] o výměře 172m2, PK [číslo] o výměře 971m2, PK [anonymizováno] o výměře 1655m2 (nad pozemkem vede tubus metra), PK [anonymizováno] o výměře 3877m2, část PK [číslo] o výměře 5041m2, část PK [číslo] o výměře 114m2. Pozemek původní část PK [číslo] o výměře 4298m2 byl odňat za účelem výstavby sídliště [část obce] II a skutečně se na něm nachází několik bloků panelového sídliště, pozemek byl znaleckým ústavem oceněn jako pozemek stavební dle § 14 odst. 1 vyhl. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. sazbou 200 Kčs/m2 po srážkách 20%. Pozemek původní část PK [číslo] o výměře 102m2 byl odňat za účelem výstavby komunikace a tato se na něm skutečně nachází, pozemek byl znaleckým ústavem oceněn jako pozemek stavební dle § 14 odst. 5 vyhl. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. sazbou 250 Kčs/m2; shodně pozemek původní část PK [číslo] Celkem činí restituční nárok žalobce částku 4 139 164 Kč. 11. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobce je oprávněná osoby dle ust. § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě za nevydané pozemky (nová parc. č.) parc. [číslo] (část), [číslo] (část), [číslo], v kat. ú. [část obce], [územní celek], dále pozemky parc. [číslo] v kat. ú. [část obce], [územní celek], pozemky parc. [číslo] (část), [číslo], [číslo], [číslo], 393 v kat. ú. [část obce], [územní celek]. Výše jeho nevypořádaného restitučního nároku činí 4 139 164 Kč. Žalobce se domáhá výše spravedlivé a přiměřené náhrady, která je mezi účastníky sporná, sporná byla i kategorizace pozemků jako stavebních (o právním hodnocení viz níže). 12. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3772/2018-161 byly ve věci již nadbyte