5 C 285/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

Návrhem podaným u soudu dne 26. 10. 2020 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 2 799,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ účastnická smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly také Všeobecné podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“). Součástí účastnické smlouvy byla rovněž smlouva kupní, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě jeho kupní ceny formou pravidelných splátek na základě měsíčního vyúčtování. Pro případ, že by žalovaný některou ze splátek řádně a včas neuhradil, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zesplatnit zbývající část kupní ceny tohoto koncového zařízení. Žalovaný své povinnost vyplývající ze smlouvy porušil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou zesplatnila zbývající část kupní ceny, jež měl žalovaný uhradit na základě vystaveného vyúčtování [číslo] splatného dne 4. 2. 2014. Žalovaný však na výše uvedené vyúčtování ničeho neuhradil. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, domáhala se žalobkyně rovněž zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětného vyúčtování. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě ze dne 25. 2. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za souhlasu žalobkyně a předpokládaného souhlasu žalovaného bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu žádným způsobem nevyjádřil. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž smlouva kupní, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému ke koupi koncové zařízení. Kupní cenu zařízení se žalovaný zavázal hradit v pravidelných splátkách dle měsíčního vyúčtování. Žalovaný porušil svou povinnost hradit řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož žalobkyně v souladu se smlouvou vyúčtováním [číslo] splatným dne 4. 2. 2014 zesplatnila zbývající neuhrazenou část kupní ceny. Žalovaný však tuto částku neuhradil, a žalobkyni tak dluží 2 799,54 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o koupi přijímacího zařízení, které bylo posouzeno dle ust. § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a to v souladu s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když k uzavření předmětné smlouvy došlo před 1. 1. 2014. Žalovaný porušil svou povinnost hradit řádně a včas své závazky. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., žalobkyně má proto vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši 2 799,54 Kč. Žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, že by žalovaný dluh zaplatil, nezpochybnil žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovaný dluh vůči žalobkyni nesplnil řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a to podle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti předmětného vyúčtování. Výše zákonného úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za tři hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH (189 Kč). Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo dřívější opakované podávání žalob právní předchůdkyně žalobkyně ve sporech týkajících se skutkově i právně totožných nároků jako je ten, který uplatňuje v tomto řízení žalobkyně, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to i přes skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.