11 C 51/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2022 domáhal na žalovaných zdržení se jednání popsaného ve výroku I. tohoto usnesení. K odůvodnění uvedl, že se svou družkou [jméno] [příjmení], narozenou 18. 2. 1966 a synem [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným 14. 9. 2001, užíval na základě smlouvy o nájmu bytu po dobu sjednanou v této smlouvě, tedy v období od 3. 10. 2020 do 3. 10.2021 jednotku [číslo] v domě na adrese [adresa žalované] (dále jen„ předmětná jednotka“). Jednotka je ve vlastnictví žalovaných ad 1) a 2), ale se žalobci komunikovala vždy žalovaná ad 3), která podniká v oblasti realitního zprostředkování a zastupovala vlastníky jednotky. Po uplynutí původně sjednané doby nájmu projevil žalobce zájem o prodloužení na další období a i nadále řádně platil sjednané nájemné a další poplatky. Zároveň nedošlo k podání písemné výzvy k vyklizení. S ohledem na skutečnost, že prodloužení nájmu nebylo výslovně vyloučeno, je tedy na daný případ třeba aplikovat ustanovení § 2285 občanského zákoníku s tím, že po splnění podmínek ke dni 3. 1. 2022 se nájem prodloužil do 3. 10. 2022. Dne 27. 1. 2022 žalovaná ad 3) v době nepřítomnosti žalobce a jeho rodiny vyměnila„ zadlabávací“ zámek ve dveřích a znemožnila žalobci do předmětné bytové jednotky přístup. Poté, kdy se žalobce domáhal vysvětlení, uvedla, že tak učinila z důvodu skončení nájmu. 2. V bytě však zůstaly veškeré osobní věci žalobce a jeho rodiny, doklady o nájmu a platbách za bydlení vkládaných v hotovosti na účet, bytové zařízení a léky a zdravotní pomůcky pro syna [jméno], který je tělesně postižený a je odkázán na invalidní vozík. Žalobce se obrátil na pomoc se zpřístupněním bytu k HZS a Policii ČR, s ohledem na skutečnost, že nemá k dispozici nájemní smlouvu, která zůstala v bytě, si však nemohl zjednat do bytu přímý přístup a dne 29. 1. 2022 podal trestní oznámení na PČR MO Praha Žižkov, které do dnešního dne nebylo vyřešeno. Žalovaná ad 3) poté přestala s navrhovatelem komunikovat, nereaguje na SMS a nezvedá mu hovory. S ohledem na tyto skutečnosti nemá žalobce k dispozici nájemní smlouvu ani potvrzení o platbách, užívání bytu však dokládá prohlášením celkem 4 sousedů. Žalobce se obává snahy žalovaných, zejména pak žalované ad 3) daný byt znovu pronajmout a odstranit věci žalobce a jeho rodiny, které jsou zde umístěny. Tím by byly odstraněny důkazy o pronájmu a úhradě plateb a zmařena jakákoliv snaha žalobce domáhat se soudního rozhodnutí o pokračování nájemního vztahu, jednak pro nedostatek důkazů a nemožnost identifikace nájemního vztahu, jednak pro praktickou nevykonatelnost, pokud by k bytu vzniklo právo jiné osoby. Věci uložené v bytě a jeho zařízení navíc představují prakticky celý majetek žalobce a jeho rodiny. 3. V důsledku svémocného jednání žalované ad 3), k němuž již došlo a jehož pokračování lze očekávat prakticky s jistotou, hrozí navrhovateli a jeho rodině definitivní ztráta bydlení, veškerého majetku a také možnosti domoci se nápravy či náhrady. Žalobci není známo, do jaké míry jsou do výše uvedeného jednání žalované ad 3) zapojeni žalovaní ad 1) a 2) a zda o něm vědí, s ohledem na skutečnost, že veškerá oprávnění žalované ad 3) s uvedenou jednotkou nakládat jsou odvozena od jejich vlastnického práva, je však žalobce přesvědčen, že je třeba okruh žalovaných vymezit tak, jak žalobce v žalobě učinil. Popsané jednání je svémocným řešením, žalovaným nic nebránilo žalobce k vyklizení bytu vyzvat a případně se svého práva domáhat u soudu. Skutečnost, že tomuto svémocnému jednání nepředcházela žádná výzva, je dle názoru žalobce dokladem skutečnosti, že si minimálně žalovaná ad 3) byla vědoma prodloužení nájmu a schopnosti žalobce prokázat splnění podmínek. Uvedeným jednáním tak byl žalobci znemožněn přístup do bytu a využívání práva užívat byt na základě nájemní smlouvy, u níž byla doba nájmu ze zákona prodloužena. Žalobce tedy je držitelem jiného práva dle ust. § 1002 o.z. jako poslední pokojný uživatel. Jednání žalovaných tedy naplňuje znaky rušení držby dle ust. § 1003 o.z. a žalovaní tak zasahují do držby práva, jehož výkonu brání. Dle žalobce jsou splněny hmotněprávní i procesní podmínky pro řízení o ochraně rušené držby dle ust. § 176 a násl. o. s. ř., které je zřejmě jediným prostředkem způsobilým zajistit ochranu práv žalobce v dohledné době, neboť možnost užití předběžného opatření je omezena v důsledku skutečnosti, že jsou to žalovaní, kteří by měli podat žalobu na vyklizení jako žalobu na plnění a procesním prostředkem dostupným žalobci je pouze subsidiární a přímo nevykonatelná žaloba na určení, že došlo k prodloužení nájemního vztahu. 4. Na základě žalobcem předložených důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 5. Prvá a druhá žalovaná jsou spoluvlastnicemi v rozsahu ideálního podílu ½ jednotky [číslo] byt, vymezené dle občanského zákoníku, nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] s podílem na společných částech [číslo] a [list vlastnictví], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] (pozemek parc. [číslo]) a [číslo] (byt) (viz výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [číslo] na č. l. 5 verte a 7). 6. Z čestného prohlášení ze dne 2. 2. 2022 a ze dne 9. 2. 2022 (č. l. 8 verte -10) soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pan [příjmení] a další soused žalobce prohlásili, že je jim známo, že žalobce„ se svou manželkou a synem užívají byt v domě [ulice a číslo], konkrétně byt [číslo] ve druhém patře domu“. 7. Z výpisu u živnostenského rejstříku soud zjistil, že 3. žalovaná je zahraniční podnikající fyzickou osobou, předmětem podnikání je mimo jiné zprostředkovatelská činnost realitních agentur, realitní zprostředkování. 8. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 29. 1. 2022 (č. l. 11) soud zjistil, že žalobce podal na žalované trestní oznámení na Policii ČR, č. j. KRPA - [číslo]. 9. Dle ust. § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. 10. Dle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 11. Dle ust. § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 12. Dle ust. § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. 13. Dle ust. § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon 14. Dle ust. § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 15. Dle ust. § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 16. Dle ust. § 1008 odst. 2 o. z. k námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1. 17. Dle ust. § 2285 o. z. pokračuje - li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 18. Z předložených listin soud zjistil, že žalobce užíval předmětnou jednotku se svou družkou a synem. Tuto skutečnost soud zjistil z předložených čestných prohlášení uživatelů bytů v domě [adresa]. Žalobce tak byl posledním pokojným uživatelem předmětné bytové jednotky. Dne 27. 1. 2022 3. žalovaná měla zasáhnout do držby žalobce tím, že vyměnila zámek v předmětné jednotce a zamezila tak žalobci a jeho rodinným příslušníkům v přístupu do bytu. Žalobce se doposud danou situaci snažil řešit prostřednictvím policie a Hasičského záchranného sboru, prozatím jeho postup nevedl k žádným výsledkům. 19. Soud konstatuje, že smyslem podané žaloby není ochrana práva, ale pokojného stavu, přičemž v daném řízení, které musí být rychlé, soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou či poctivou, nebo pravou. Dle ust. § 1003 o. z. je podmínkou úspěchu žaloby držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. Žalobce tvrdící rušení musí být držitelem práva, ať vlastnického či jiného. Žalobce může být i držitelem jakéhokoliv jiného práva. Ochrana držby je tak poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem. Na žalobci je, aby prokázal rušenou držbu a to, že ji žalovaný ruší. Z ust. § 180 vyplývá, že usnesení, jímž soud poskytuje ochranu držbě, je formálně vzato rozhodnu