19 C 321/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 2 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě svojí zřizovací listiny provádí odtah vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka], o čemž svědčí protokol o odtahu [číslo]. Následně žalobkyně zaslala žalovanému (provozovateli vozidla) oznámení o provedení odtahu a vyzvala ho k úhradě parkovného a nákladů vzniklých za odtah, žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak na žalovaném požaduje částku za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku 250 Kč denně za první až třetí den střežení (parkovného), částku 400 Kč denně za parkovné za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného, za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se nijak nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř. Účastníci se v tomto směru nevyjádřili, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, a jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Dne [datum] byl proveden žalobkyní technický úkon - odtah vozidla [registrační značka] - a tento technický úkon byl vyúčtován částkou 1 900 Kč. Provozovatelem vozidla byl žalovaný. Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti cena za odtah činí 1 900 Kč, parkovné za 1. až 3. den činí 250 Kč, za 4. až 180. den činí parkovné 400 Kč za den a za každý následující den po 180. dni činí parkovné 50 Kč za den. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, tu však dosud neuhradil. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že odtah vozidla byl proveden dne [datum]. Žalovaný převzal vozidlo osobně dne [datum], což ztvrdil svým podpisem. Žalovanému tak byla účtována cena za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné za 1. den parkování ve výši 250 Kč, celkem 2 150 Kč. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně: Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hl. m. Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území hl. m. Prahy provádět odtahy vozidel. Ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát. Cena za provedení odtahu a poplatek za parkování vozidla na odstavném parkovišti je stanovena § 2 odst. 1 nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013, a to v sazbách uvedených shora. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla technický úkon (odtah) s vozidlem značky Renault, [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah provedený s uvedeným vozidlem a následné parkovné, přičemž výše této úhrady vyplývá ze shora uvedeného nařízení. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že částku v celkové výši 2 150 Kč uhradil. To neučinil, soud proto na základě uvedeného žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Za podání žalobkyně ze dne [datum] nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, byť bylo žalobkyní o toto žádáno, neboť podání bylo činěno na základě výzvy ze strany soudu, za což účastníku řízení nenáleží náhrada nákladů.