19 C 70/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] umístěnou ve čtvrtém podlaží domu [adresa] v ulici U vinohradské nemocnice 4, k. ú. [část obce]. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobkyni byla svěřena správa nemovitostí ve vlastnictví obce, Hlavního města Prahy k bytu [číslo] nacházejícím se ve čtvrtém podlaží v domě [adresa] stojícím na pozemku parcely [číslo] k. ú. [část obce], U vinohradské nemocnice 4, [obec a číslo]. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu k bytu na dobu neurčitou. Nájemní vztah byl vypovězen výpovědí ze dne [datum], výpověď byla žalovanému doručena dne [datum]. Proti výpovědi se žalovaný bránil žalobou na neplatnost výpovědi z nájmu bytu u zdejšího soudu, o které bylo rozhodnuto soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 20 C 103/2020 tak, že žaloba byla zamítnuta, rozsudek nabyl právní moci [datum]. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo žalovaným podáno odvolání, kdy odvolací soud rozsudkem č. j. 54 Co 217/2021-102 rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 2981/2021-126 ze dne 12. 1. 2022 bylo odvolání žalovaného zamítnuto. Vzhledem k tomu, že nájemní vztah z důvodu ukončení nájemní smlouvy výpovědí již netrvá, nemá žalovaný právní důvod v bytě setrvávat, neboť předmětný byt užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] (č. l. 24) mj. jiné sdělil, že má za to, že je nájemcem bytu, na této skutečnosti nemění nic ani podaná výpověď, neboť ta je absolutně neplatná, resp. je zdánlivá a nelze k ní tedy přihlížet vzhledem k tomu nezpůsobila zánik nájemního vztahu k bytu. Namítá nepravdivost výpovědního důvodu, odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 2596/2014 ze dne 15. 10. 2014 a žádá, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 4. Z informace o jednotce má soud prokázané, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] je Hlavní město Praha, které svěřilo správu nemovitostí ve vlastnictví obce žalobkyni [příjmení] části [obec a číslo], [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce]. Ze smlouvy o nájmu NS [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalovanému s účinností od [datum] přenechán do užívání byt v domě [adresa] v ulici [anonymizována čtyři slova], označení bytové jednotky [číslo] na dobu neurčitou, součástí nájemní smlouvy je evidenčně list ze dne [datum] stanovící výpočet nájemného z bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu od [datum] v celkové výši 7 584 Kč. 5. Z výpovědí z nájmu bytu ze dne [datum] (č. l. 8) má soud prokázané, že žalobkyně vypověděla nájem předmětného bytu v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm.a) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Důvodem k výpovědi je skutečnost, že žalovaný hrubým způsobem porušuje dlouhodobě své povinnosti nájemce, kdy bylo z místního šetření i od SVJ domu zjištěno, že byt není užíván nájemcem, je dlouhodobě pronajímán bez souhlasu pronajímatele jiným osobám, tyto osoby se v bytě střídají, což bylo v domě zaznamenáno v souvislosti s opakovanými problémy při rušení nočního klidu a vytopení bytu sousedů. Nájemce jednoznačně porušuje povinnosti nájemce bytu dle ust. § 2275 a § 2272 odst. 1 o. z. i ustanovení čl. V. nájemní smlouvy a jde o naplnění výpovědních důvodů. Součástí výpovědí je i sdělení žalobkyně, že neužívání bytu a protiprávní dispozice s bytem nasvědčují i skutečnost, že žalovaný svou bytovou potřebu má uspokojenou ve vlastním bytě v [obec] – [část obce], [ulice a číslo], zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]. Součásti výpovědí je sdělení, jak dlouhá je výpovědní doba, kdy výpovědní doba začíná, komu má žalovaný po uplynutí výpovědní doby vyklizený byt předat. Žalovaný byl ve výpovědi z nájmu bytu v souladu s ustanovením § 2186 odst. 2 o. z. poučen, že proti výpovědi může vznést námitky a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď bude doručena a má možnost podat návrh soudu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi dle § 2290 o. z. Součástí výpovědi z nájemní smlouvy je doručenka prokazující, že výpověď byla žalovanému doručena do datové schránky dne [datum]. 6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. 20 C 103/2020-65 ze dne 26. 1. 2021, právní moc [datum] má soud prokázané, že byla zamítnuta žaloba žalovaného o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalovaný promeškal prekluzivní hmotněprávní dvouměsíční lhůtu k podání žaloby od doručení výpovědí dle § 2290 o. z., neboť předmětná výpověď ze dne [datum] byla žalobci (v řízení sp. zn. 20 C 103/2020) doručena dne 23. 1. 2020 a žalobce (v řízení sp. zn. 20 C 103/2020) podal žalobu ke zdejšímu soudu až dne [datum]. 7. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 217/2021-102 ze dne 13. 7. 2021, právní moci [datum] byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. 8. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 2981/2021-126 ze dne 12. 1. 2022 bylo dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, č. j. 54 Co 217/2021-102 zamítnuto. 9. Po právní stránce soud věc posoudil ve smyslu ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. účinného ke dni podání výpovědi z nájmu bytu, tedy dle zákona [číslo] Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 10. Dle ustanovení § 2286 o. z. výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu, vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 11. Dle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 12. Dle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce by takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 13. Dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. 14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto právnímu závěru: Soud má za to, že výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] je platná, obsahuje všechny náležitosti požadované občanským zákoníkem (písemná forma, uvedení určitého a srozumitelného výpovědního důvodu, podpis pronajímatele, poučení nájemce o možnosti vznést námitky proti výpovědi, podat žalobu podle ust. § 2290 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nepodal ve hmotněprávní prekluzivní lhůtě stanovené v § 2092 o. z. žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu z bytu, nemůže se soud v řízení o vyklizení bytu zabývat existencí výpovědního důvodu (i kdyby výpovědní důvod nebyl použit po právu, jak tvrdí žalovaný v této věci). Po marném uplynutí lhůty k podání žaloby na přezkum oprávněnosti již nájemce nemůže úspěšně zpochybnit existenci výpovědního důvodu; může jen namítat neplatnost či nicotnost výpovědi pro jiné vady (např. neuvedení výpovědního důvodu, nedostatek písemné formy, absence podpisu pronajímatele), k nim by soud musel přihlédnout z úřední povinnosti. O takové vady však v projednávané věci v žádném případě nejde, neboť výpověď z nájmu bytu obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem, včetně dostatečně určité specifikace výpovědního důvodu. To, že označení osob, kterým žalovaný přenechal byt bez souhlasu žalobkyně do užívání a do doby, v níž se tak mělo dít, se zabýval již odvolací soud ve svém rozhodnutí č. j. 54 Co 217/2021-102 (bod 13 rozhodnutí), s tím, že dospěl k závěru, že výpověď je platná, neboť není nicotná a zdánlivá. Soud uzavírá, že nájem bytu skončil výpovědí danou podle § 2288 odst. 1 o. z. Žalovaný porušil povinnost odevzdat byt žalobkyni, kdy výpovědní lhůta skončila dne [datum]. Soud proto žalobě, kterou se žalobkyně domáhala splnění povinností, zcela vyhověl, neboť žalovaný užívá byt bez právního důvodu. 15. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ust. § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobkyně byla v řízení úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální hotové výdaje účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby (žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení se s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/201