20 C 392/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 8 806,90 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazených plateb za odběr zemního plynu v období od 6. 2. 2021 do 9. 2. 2022, kdy se odběrné místo nacházelo na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně vystavila žalované za poskytnuté plnění fakturu [číslo] s datem splatnosti 8. 3. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni i žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný ani žalobkyně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne 8. 8. 2011 Smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami, zatímco žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas sjednanou cenu zemního plynu a související služby. Za takto poskytnuté služby žalobkyně žalované vystavila fakturu. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 8 806,90 Kč za dodávky zemního plynu, a to se splatností do 8. 3. 2022. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. 6. Soud ve věci dospěl k následujícím právním závěrům. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena 8. 8. 2011, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 7. Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 8. Podle § 588 občanského zákoníku z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 9. Podle § 517 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách zemního plynu ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 588 občanského zákoníku (kupní smlouva). Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky zemního plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalované také zákonný úrok z prodlení podle § 517 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, jejich plnou náhradu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 806,90 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Dále pak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za právní úkon dle ust. § 2 odst. 1 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění), neboť předžalobní upomínka byla žalované zaslána přímo žalobkyní a nikoliv prostřednictvím jejího právního zástupce. Celkem tedy soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 226 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b a. t. je třeba uvést následující. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky ze smluv o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, přičemž právě takové řízení lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ustanovení § 14b advokátního tarifu.