21 C 396/2019-241 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2019 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 40 989 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 4. 11. 2014 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo dodání systému (automatického kotle) dle kalkulačního listu, jeho montáž, zkouška a uvedení do provozu. Na konci roku 2016 žalobce objednal u žalované opravu závady kotle. Dne 6. 1. 2017 žalovaná provedla servis kotle a žalobce vůči žalované uplatnil reklamaci výměníku. Tu však žalovaná zamítla s odůvodněním, že dno výměníku bylo zaneseno. Podle vyjádření výrobce a žalované ze dne 9. 2. 2017 poškození výměníku nastalo v důsledku silného zanesení na dně výměníku a nelze je již opravit. Současně ve vyjádření bylo uvedeno, že v rámci prevence závady je třeba provádět měkčení topné vody podle směrnice [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova]. Žalobce však nebyl před předáním díla ani po něm na uvedené nebezpečí upozorněn, porucha na výměníku vznikla v důsledku jednání žalované, resp. jejích pracovníků, kteří uvedené měkčení topné vody neprovedli při instalaci kotle, ani žádným způsobem nepoučili žalobce, že by je měl provádět a případně, jak často. Žalobce respektoval pokyny pracovníků žalované týkající se přípravy místa pro provedení montáže, které mu byly zaslány dne 7. 11. 2014, zároveň za tímto účelem obstaral 560 l destilované vody, kterou si pracovníci žalované vyžádali. Žádné jiné požadavky žalovaná nevznesla. Dle názoru žalobce mu jednáním žalované vznikla škoda odpovídající ceně opravy tepelného výměníku. Žalobce proto v dopisu ze dne 2. 3. 2017 odmítl zaplatit částku, kterou mu žalovaná v této souvislosti vyúčtovala fakturou ze dne 14. 2. 2017, č. 271343 na částku 40 989 Kč, byť žalovaná poskytla žalobci slevu ve výši 50 % na nákup nového výměníku. Následně žalobce informoval žalovanou dopisem ze dne 13. 3. 2017, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uplatnila nárok na zaplacení částky 40 989 Kč, započetl žalobce proti tomuto nároku svůj nárok z vadného plnění žalované, tj. nárok žalobce na odstranění vady dodáním nového výměníku. Nároky účastníků tak byly vyrovnané. Poté dne 4. 5. 2017 nahlásil žalobce žalované závadu a žádal její opravu a pravidelný servis a v uvedené souvislosti uhradil žalované zálohu ve výši 6 081 Kč. Žalovaná však žalobci sdělila, že dokud žalobce nezaplatí žalované částku vyúčtovanou faktura č. 271343, tj. částku ve výši 40 989 Kč, nepřistoupí žalovaná k opravě další závady ani neprovede pravidelný servis. Vzhledem k jednání žalované, sdělil žalobce žalované, že provedení opravy již nepožaduje a žádá pouze provedení servisu. Zaplacenou zálohu ve výši 6 081 Kč žalovaná žalobci nevrátila s tím, že ji započetla jako částečnou úhradu na částku vyúčtovanou fakturou č. 271343, přičemž nedoplatek měl nadále činit 34 908 Kč, zápočet však nebyl možný, neboť pohledávka žalované na zaplacení částky 40 989 Kč zanikla již předtím zápočtem ze dne 13. 3. 2017. Žalobce byl nicméně nucen nechat provést každoroční servis kotle, přičemž žalovaná je jedinou společností oprávněnou servis provést, proto žalobce musel opětovně u žalované servis objednat, žalovaná však nebyla ochotna servis provést, pokud jí žalobce nezaplatí částku 40 989 Kč. Žalobce tedy pod nátlakem žalované uvedenou částku zaplatil dne 28 6. 2017. Žalovaná poté dne 10. 8. 2017 servis kotle provedla a žalobce v uvedené souvislosti uhradil žalované v hotovosti částku ve výši 4 552 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že částku ve výši 40 989 Kč provedl žalovaný pod nátlakem a bez právního důvodu, vyzval žalobce prostřednictvím svojí právní zástupkyně žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení upomínkou ze dne 13. 1. 2019, která byla právnímu zástupci žalované doručena dne 16. 1. 2019, od 18. 1. 2019 je proto žalovaný v prodlení s vrácením uvedené částky. Kromě zaplacení částky 40 989 Kč, tak žalobce po žalované také požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 40 989 Kč za dobu od 19. 1. 2019 do zaplacení. V doplnění ze dne 29. 7. 2021 (č. l. 124-125 spisu) žalobce uvedl, že vůči žalované uplatňuje nárok na náhradu škody, kterou způsobila žalovaná tím, že žalobce řádně nepoučila ohledně užívání předmětného kotle. Škoda pak vznikla tím, že žalobce musel vynaložit náklady na opravu vady, která se u kotle projevila po záruční době. V podání ze dne 14. 2. 2022 (č. l. 156 spisu) žalobce doplnil, že nárok na náhradu škody není promlčený, neboť o škodě se dozvěděl nejdříve dne 14. 2. 2017, kdy mu byla vystavena faktura č. 271343 na částku 40 989 Kč za nový výměník a v této době se dozvěděl i o škůdci. V podání ze dne 29. 8. 2019 (č. l. 213-214 spisu) uvedl, že k zanesení výměníku by nedošlo, kdyby postupoval dle obecných znalostí výrobce, tj. směrnice VDI 2035 list 1, tj. pokud by před zapojením kotle provedl měkčení vody, nebo pokud by při zapojení kotle bylo žalobci doporučeno provedení systémového dělení topné soustavy, na to však žalobce nebyl upozorněn. Škoda, případně bezdůvodné obohacení žalobce vzniklo, když žalobce uhradil cenu nového výměníku dne 28. 6. 2017. Později došlo ještě k dalšímu zanesení výměníku, jediným způsobem, jak zabránit jeho zanášení je vybudování odděleného topného systému. 2. Žalovaná k žalobě v podání doručeném soudu dne 30. 8. 2019 uvedla, že mezi účastníky byla dne 4. 11. 2014 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo dodání, montáž a uvedení do provozu kotle [anonymizována dvě slova]. Dílo bylo provedeno a kotel uveden do provozu dne 12. 11. 2014 a od uvedeného okamžiku, tj. od předání díla počala běžet záruční doba v délce 24 měsíců. Žalobce však uplatnil u žalované reklamaci výměníku až dne 6. 1. 2017, tj. až po uplynutí reklamační doby, přičemž žalobce uplatnění reklamace ani nedoložil. K zanesení výměníku nemohlo dojít v důsledku provedení díla žalovanou. Zároveň také není pravdou, že by si žalovaná za účelem instalace kotle od žalobce vyžádala 560 l destilované vody. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. V doplnění ze dne 28. 6. 2021 (č. l. 118-120 spisu) žalovaná uvedla, že k zanesení výměníků došlo z části otopného systému, kterou nedodala žalovaná, ani do ní nezasahovala a na nebezpečí z této části otopného sytému nemohla žalovaná žalobce upozornit, nemohla se s jeho stavem seznámit a byla vyrozuměna, že tato část zařízení je v pořádku. Podle bodu 11 všeobecných obchodních podmínek žalované měl žalobce nechat kotel projít roční revizní kontrolou za účelem předejití poruch, neprovedení revize mohlo znamenat nepřiznání záruk v druhém roce užívání kotle, revizi provádí vyškolená servisní firma, žalobce tuto povinnost nesplnil a kontrolu si objednal až dne 6. 1. 2017. Kdyby si kontrolu objednal včas, byly by zjištěny problémy s výměníkem a nemuselo by dojít k jeho poškození. Podle bodu 11 všeobecných obchodních podmínek, pokud není provedena roční kontrola po skončení topné sezony, zkracuje se záruční doba o jeden rok. K zanesení výměníku nedošlo vadou nebo poruchou zařízení dodaného žalovanou. Podle protokolu o uvedení do provozu byl systém již žalobci napuštěn vodou. Podle článku V bodu 7 smlouvy se žalobce zavázal zajistit připojení na elektrickou síť a odběr pitné vody o maximálním tlaku 3 bar pro napuštění zkoušku systému. Žalovaná požadovala pro systém vodu pitnou nikoliv destilovanou, pokud žalobci naplnili systém destilovanou vodou, způsobili zanesení výměníku. Při ústním jednání dne 17. 12. 2021 vznesla žalovaná námitku promlčení nároku na náhradu škody s odůvodněním, že kotel byl uveden do provozu dne 12. 11. 2014 a žaloba byla sepsána až dne 15. 4. 2019. V doplnění ze dne 30. 8. 2022 (č. l. 219-2020 spisu) žalovaný uvedl, že dne 6. 7. 2017 byla provedena výměna výměníku za částku 40 989 Kč (dílo již nebylo v záruce), žalobce vyúčtovanou částku odmítl zaplatit, dne 4. 5. 2017 požadoval žalobce opravu chyby a servis, proto vystavila žalovaná zálohovou faktura na částku 6 081 Kč, kterou žalobce uhradil dne 5. 5. 2017, servis nebyl proveden, protože žalobce nezaplatil dříve vyúčtovanou částku ve výši 40 989 Kč. Poté dne 28. 6. 2017 žalobce částku 40 989 Kč uhradil. Dne 9. 8. 2017 provedl pracovník žalované u žalobce [anonymizováno] a [anonymizováno] a žalobce v hotovosti v této souvislosti zaplatil žalované částku 4 552 Kč, další servis už žalobce nechtěl, proto mu byla dne 11. 8. 2017 částka ve výši 6 081 Kč vrácena. 3. Mezi účastníky bylo nesporným, že dne 4. 11. 2014 uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalované dodat a provést montáž kotle [anonymizována tři slova], že kotel byl uveden do provozu dne 12. 11. 2014 a že žalobce uhradil žalované straně částku 40 989 Kč dne 28. 6. 2017. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Podle kalkulace nákladů na dodávku a montáž kotelny [anonymizováno] – objednávka ze dne 31. 10. 2014 na akci rekonstrukce kotelny v rodinném domě činila cena za dodání kotle [anonymizována tři slova] částku ve výši 297 138 Kč. Listina byla podepsána dne 4. 11. 20