5 C 170/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částky 22 775,50 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení spolu účastníci uzavřeli dne 28. 4. 2017 Smlouvu o nájmu nemovité věci č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl nájem pozemkové parcely [číslo] zapsané na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, která je ve vlastnictví žalobce. Žalovaná se smlouvou zavázala platit žalobci nájemné ve výši 40 260 Kč ročně, splatné čtvrtletně po 10 065 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne 1. 4. 2017 do 31. 3. 2022. Nájemné pro rok 2021 bylo v souladu se smlouvou zvýšeno, a to na částku 44 702 Kč ročně, splatné čtvrtletně po 11 175,50 Kč. Nájemné pro rok 2022 bylo v souladu se smlouvou zvýšeno, a to na částku 46 401 Kč ročně, splatné čtvrtletně po 11 600 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné za období 1. 10. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 11 175,50 Kč a nájemné za období od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 ve výši 11 600 Kč. Celkem je tak dlužna žalobci na nájemném částkou 22 775,50 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky žalobcem opakovaně vyzývána, naposledy výzvou ze dne 19. 4. 2022. 2. Soud usnesením č. j. 5 C 170/2022-7 ze dne 26. 5. 2022 žalovanou v souladu s § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla spolu s ním doručována. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy, které vyplývají ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Uvedené usnesení bylo žalované do její datové schránky doručeno dne 30. 5. 2022, a to do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 4. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), rozuměno tam, kde to povaha věci nepřipouští, a také tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve smyslu § 114b o. s. ř. k žalobě nevyjádřila ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 29. 6. 2022, má soud za to, že nárok žalobcem uplatněný uznala (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). V předmětné věci hmotné právo nevylučuje uzavření a schválení smíru mezi účastníky ohledně předmětu sporu (§ 99 odst. 1 o. s. ř.), a nárok žalobou uplatněný není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou (§ 99 odst. 2 o. s. ř.), a proto vzal soud tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu za nesporná a na tomto základě, aniž by prováděl dokazování, rozhodl ve věci v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobce a žalovaná spolu platně podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřely smlouvu o nájmu. Z ustanovení § 2201 o. z. vychází i nárok žalobce na úhradu nájemného za přenechání předmětu nájmu k dočasnému užívání žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek hradit nájemné řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z., je povinna zaplatit žalobci také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby). 8. Zároveň soud uložil žalované dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinnost zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1 139 Kč, neboť žalobce je od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen a současně soud jeho návrhu vyhověl. Soudní poplatek je žalovaná povinna uhradit v kolcích na připojeném tiskopise nebo na bankovní účet Obvodního soudu pro Prahu 3 č. 3703-524031/0710, variabilní symbol 0511017022. 9. O třídenní lhůtě ke splnění všech povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.