5 C 352/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení byla dne 1. 10. 2014 mezi [právnická osoba] s. r. o., [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] která byla uzavřena v souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku z téhož dne. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit zpět částku v celkové výši 11 988 Kč a to v 12 měsíčních splátkách po 999 Kč počínaje dnem 5. 11. 2014. Jelikož žalovaný tyto splátky nehradil ani částečně a dostal se do prodlení, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2014. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 000 Kč předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2022, a to se lhůtou k úhradě do 21. 07. 2022. Nyní se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč a zákonných úroků z prodlení od 22. 7. 2022, tedy dne následujícího po dni, do kterého požadovala zaplacení dluhu v předžalobní výzvě. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině částky 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci práva odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (výdajový pokladní doklad č. HV1410000006, smlouva o půjčce [číslo] Rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku ze dne 1. 10. 2014, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2014 včetně přílohy, předžalobní upomínka ze dne 13. 7. 2022) učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 1. 10. 2014 smlouvu nadepsanou jako„ rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku“, na základě které si mezi sebou strany upravily postup při budoucím uzavírání smluv. Téhož dne spolu strany uzavřely smlouvu nadepsanou jako„ smlouva o půjčce [číslo]“, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit společně s částkou 6 988 Kč, a to vše v 12 měsíčních splátkách po 999 Kč počínaje dnem 5. 11. 2014. Částka 5 000 Kč byla žalovanému předána téhož dne v hotovosti. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2014. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 7. 2022 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši 5 000 Kč, a to do 21. 7. 2022. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Jelikož smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), posoudil ji soud jako smlouvu o zápůjčce, i když je nadepsaná jako smlouva o půjčce. 8. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 6 988 Kč, a to vše v 12 měsíčních splátkách po 999 Kč počínaje dnem 5. 11. 2014. Žalovaný tuto povinnost nesplnil. Protože žalovaný dluh neuhradil, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne následujícího po dni, který žalobkyně určila žalovanému v předžalobní výzvě, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.