7 C 410/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování certifikačních služeb [číslo] na základě které žalobkyně vydala žalované k její žádosti ze dne [datum] kvalifikovaný certifikát pro podpis. [jméno] za poskytnuté služby jsou dle čl. 6 odst. 6.4 shora uvedené smlouvy uvedeny v Ceníku žalobkyně. Poskytnuté služby vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum], [variabilní symbol], znějící na částku 990 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaná poskytnuté služby nikdy nereklamovala. Žalovaná, ač upomenuta předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh doposud ničeho neuhradila. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 990 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo odesláno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování certifikačních služeb [číslo] na základě které žalobkyně vydala žalované (k její žádosti) dne [datum] kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis s platností certifikátu na 3 roky, o čemž byl téhož dne sepsán protokol. Vydání kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum], [variabilní symbol], znějící na částku 990 Kč, která byla stanovena dle Ceníku žalobkyně, splatnou dne [datum]. Žalovaná fakturovanou částku žalobkyni ke dni její splatnosti neuhradila, proto jí byla ze strany právního zástupce žalobkyně odeslána dne [datum] předžalobní upomínka. Přes uvedenou výzvu však žalovaná ničeho neuhradila. 6. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 7. Podle § 1746 odst. 2 o. z., mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena 8. Mezi účastníky řízení byla podle § 1746 odst. 2 o. z. uzavřena nepojmenovaná smlouva, na základě které se žalobkyně coby kvalifikovaný poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zavázala vydat žalované kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis s platností na 3 roky a žalovaná se naproti tomu zavázala za tuto službu uhradit cenu dle Ceníku žalobkyně ve výši 990 Kč. Žalobkyně svou povinnost splnila dne [datum], na žalované pak bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 990 Kč uhradila, to však neučinila, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny za vydání kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis ve lhůtě splatnosti se žalovaná zároveň dostala do prodlení a žalobkyni tak vůči ní vznikl dle § 1970 o. z. nárok požadovat vedle dlužné částky také zákonný úrok z prodlení, a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti výše uvedené faktury a nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 990 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na zaplacení služeb spočívajících ve vydání kvalifikovaného osobního certifikátu), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.