7 C 437/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky 18 385,43 Kč s příslušenstvím. Mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření Rámcové smlouvy [číslo] v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně (dále jen„ Rámcová smlouva“), na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřeli účastníci [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jímž žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 19 295 Kč (dále též jako„ Dodatek“). Poskytnutí úvěru bylo žalobkyní žalované schváleno dne [datum], žalovaná jej mohl téhož dne na výše specifikovaném účtu čerpat. Z důvodu porušení podmínek poskytnutí úvěru došlo dne [datum] k jeho zesplatnění, o čemž byla žalovaná informována předžalobní výzvou ze dne [datum]. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru ke dni podání žaloby činil na jistině částku ve výši 18 385,43 Kč, spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem 752,77 Kč, spolu se smluvním úrokem 17,9 % ročně z částky 18 385,43 Kč od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 385,43 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 11,75 % ročně z částky 18 385,43 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 466 Kč sestávající z dlužné částky za záporný zůstatek, poplatky za výběr hotovosti z bankomatu, nezaplacených nákladů vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu (zasílání informačních sms) a dlužného pojistného. Ani přes předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky žalovaná žalobkyni nic nezaplatila. 2. V doplněném podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dle informací od žalované, který uvedla výši měsíčního čistého příjmu ve výši 15 000 Kč, výpisem z běžného účtu žalobkyně a úvěrovou zprávou z [anonymizováno] registru klientských informací. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření Rámcové smlouvy [číslo] na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] byl na základě žádosti žalované uzavřen Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový a nezajištěný úvěr k běžnému účtu č. [bankovní účet] ve výši 19 295 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 17,90 %. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla žalované připsána na účet částka ve výši 19 295 Kč. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalované, informovala žalobkyně žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne [datum] o zesplatnění. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradila. 6. Co se týká povinnosti žalobkyně prověřit řádné úvěruschopnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tu má soud za prokázanou, neboť žalobkyně vycházela z výdajů a příjmů žalované za období dvou měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, které byly vyrovnané. Výpisy z účtu, které žalobkyně soudu předložila, věrohodně popisují výdaje a příjmy žalované. Zároveň žalovaná nesplácela jiné úvěry. Úvěr ve výši 19 295 Kč byl nízký, kdy navzdory tomu, že příjmy žalované dosahovaly výše 15 000 Kč, byly splátky rozloženy do širokého období, celkem 96 měsíčních splátek po 378 Kč. Soud proto měl za to, že prověření úvěruschopnosti žalované bylo dostačující. 7. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě nichž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas a žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvenými podmínkami zesplatnila dne [datum] a vyzvala žalovanou, aby jej uhradila nejpozději do [datum]. Protože žalovaná dluhy ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb ve výši 11,75 %. Soud dále žalobkyni přiznal smluvní úrok jednak v kapitalizované výši a dále ve výši 17,90 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění od [datum] do dne [datum], dále soud přiznal smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o prodlení delší než 90 dní. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařila prokázat veškerá tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku zaplatila. Toto však neučinila. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba). 9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.