17 C 24/2021-482 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu 26. 1. 2021 se žalobkyně domáhaly finanční náhrady za nevydané pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (původně PK [číslo], PK [číslo] a PK [číslo] v kat. území [část obce]). Restituční nárok na vydání pozemků uplatnil jejich právní předchůdce [jméno] [příjmení] [datum] u Pozemkové úřadu Brno. Po smrti [jméno] [příjmení] v roce 1995 se stali jeho právními nástupci zákonní dědici, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně c)). Po smrti [jméno] [příjmení] se stali jejími právními nástupci [jméno] [příjmení] a žalobkyně a) a b). Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Brno, dne 21. 12. 2005 rozhodl, že žalobkyně nejsou vlastnicemi shora uvedených pozemků. V řízení o podané správní žalobě pak bylo v rámci řízení u Městského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. 55 C 61/2006 rozhodnuto, že žalobkyním nelze dané pozemky vydat podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a c) zákona o půdě, a že jim přísluší náhrada. Dne 24. 7. 2020 vyzvaly žalobkyně žalovaného k poskytnutí finanční náhrady, když mají za to, že výše náhrady by měla činit obvyklou cenu pozemků. 2. Žalovaný namítl nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyň a uvedl, že podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě může vyplatit pouze cenu podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. a v zákonné tříleté lhůtě. 3. Žalobkyně v průběhu řízení svoji žalobu měnily, poslední změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 7. 11. 2022 tak, že se žalobkyně domáhají finanční náhrady žalobou s eventuálním petitem. Žalobkyně a) se domáhá částky 2 678 167 Kč, in eventum částky 1 186 500 Kč, žalobkyně b) částky 2 675 557,50 Kč in eventum 1 186 500 Kč, žalobkyně c) částky 10 702 230 Kč, in eventum částky 4 746 000 Kč. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou). 5. Z rozhodnutí ministerstva zemědělství, Pozemkové úřadu Brno ze dne 21. 12. 2005 č. j. 389/92/2-RNP+RN soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], každý k id. 1/3, nejsou vlastníky nemovitosti – části pozemků PK [číslo], o výměře [výměra] a PK [číslo] a [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [část obce], které přešly na stát na základě vyvlastňovacího výměru Městského národního výboru v Brně 286/1952-H- -27/6-19563 ze dne 26. 5. 1954 a č. 1480/1954/232 ze dne 21. 3. 1955. Všechny pozemky byly vyvlastněny pro účely vojenské správy za náhradu. 6. Proti shora uvedenému rozhodnutí byla podána správní žaloba, věc byla několikráte projednávána Městským soudem v Brně, kdy konečným rozhodnutím Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 29. 10. 2020 č. j. 18 Co 165/2019-806, rozhodl o tom, že se žalobkyním nevydávají pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. U žalobkyň a) a b) v rozsahu 1/12, u žalobkyně c) v rozsahu 1/3 (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2013 č.j. 55 C 61/2006-297, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.10.2014 č.j. 18 Co 168/2013-328, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2019 č.j. 55 C 61/2006-737, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2020 č.j. 18 Co 165/2019-806 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2020 č.j. 18 Co 165/2019-811). 7. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2013 č. j. 58D 650/2013-113 bylo určeno, že dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení] nabývají poz. syn [jméno] [příjmení] co do id. 1/4, poz. vnučka [celé jméno žalobce] co do id. 1/24 a poz. vnučka [jméno] [příjmení] co do id. 1/24. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2021 č. j. 58D 650/2013-234 bylo určeno, že restituční nárok po zemřelé [jméno] [příjmení] (1/3) nabývají poz. Syn [jméno] [příjmení] co do id. 1/2, poz. vnučka [celé jméno žalobce] co do id. 1/4 a poz. vnučka [jméno] [příjmení] co do id. 1/4 (tzn. 1/12 z celého restitučního nároku). 8. Z vojenské geografické mapy [část obce], z konceptu rozhodnutí Ministerstva národní obrany, z dopisu adresovaného Sekretariátu náměstka ministerstva národní obrany z 8. 4. 1954, z dopisu o schvalování řízení, ze schváleného projektu z 22. 5. 1954ministrem národní obrany JUDr. Alexejem Čepičkou, z dostavby kasáren a z konceptu Ústředního národního výboru Brno soud zjistil, že na předmětných pozemkách byl schválen plán výstavby kasáren [část obce] – [obec], který navazuje na stavební práce započaté v roce 1953. V listinách je popsáno, co vše má být v areálu vystavěno, včetně sportovního stadionu, sadové úpravy apod. s tím, že celý areál má být oplocen. 9. Z výzvy ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že touto žalobkyně vyzvaly žalovaného k poskytnutí finanční náhrady, když mají za to, že výše náhrady by měla činit obvyklou cenu pozemků, která činí podle vypracovaného posudku 11 000 000 Kč. Dle podací stvrzenky byla výzva odeslána téhož dne. 10. Z písemného znaleckého posudku č. 11567 - 392 - 2021 ze dne 26. 1. 2022 vypracovaného znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [celé jméno znalce], z jeho dodatku ze dne 4. 10. 2022 a jeho ústního podání při jednání soudu, soud zjistil, že všechny oceňované pozemky byly vyvlastněny na základě požadavku Ministerstva obrany za účelem obrany státu a že byly určeny k výstavbě kasáren. Zemní práce byly zahájeny již v roce 1953, tj. před vyvlastněním. Jednotlivé budovy areálu kasáren byly projektovány v letech 1952 – 1953. Rozsah výstavby je seznatelný z ortofotomapy z let 1950 – 1959, ze kterých jsou zřejmé hranice zástavby. Pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] se nacházely mimo výstavbu, nelze však vyloučit, že tvořily zázemí areálu, tvořily s ním funkční celek. Žádné plány výstavby z 50. let nebyly znalcem v archivech dohledány. Všechny pozemky tedy byly oceněny jako stavební. Dle stavu ke dni přechodu na stát (26. 5. 1954 a 21. 3. 1955) a dle cenové vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 319/1990 Sb., je znalec ocenil částkou 2 373 000 Kč (200 Kčs/m2). 11. Z výzvy ze dne 5. 4. 2022 soud zjistil, že touto žalobkyně vyzvaly žalovaného k poskytnutí finanční náhrady za nevydané pozemky ve výši 1 758 900 Kč pro žalobkyně a) a b) (event. 780 000 Kč) a 7 035 600 Kč pro žalobkyni c) (event. 3 120 000 Kč). Na to žalovaný dopisem z 5. 4. 2022 sdělil, že může poskytnout finanční náhradu pouze dle zákonných ustanovení, tedy odpovídajících cenových předpisů. 12. Z dalších provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve věci potřebná skutková zjištění neučinil. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3772/2018-161 a 28 Cdo 2775/2021-109 byly ve věci již nadbytečné. 13. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu. Žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle § 4 odst. 2 písm. c), odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákona o půdě“) a dle § 11, §11a a § 16 odst. 1 zákona o půdě jim náleží náhrada za nevydané pozemky ve smyslu restitučního rozhodnutí ministerstva zemědělství, Pozemkové úřadu Brno ze dne 21. 12. 2005 č. j. 389/92/2-RNP+RN ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2019 č.j. 55 C 61/2006-737 a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2020 č.j. 18 Co 165/2019-806 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2020 č.j. 18 Co 165/2019-811. Žalobkyni a) a b) v rozsahu 1/12 (Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2021 č. j. 58D 650/2013-234) a žalobkyni c) v rozsahu 1/3 (rozhodnutí ministerstva zemědělství, Pozemkové úřadu Brno ze dne 21. 12. 2005 č. j. 389/92/2-RNP+RN). Žalobkyně vyzvaly Státní pozemkový úřad k poskytnutí peněžité náhrady dopisem z 24. 7. 2020. Výše restitučního nároku byla zjištěna podle znaleckého posudku [celé jméno znalce], který v souladu se skutkovými zjištěními soudu ocenil odebrané pozemky PK [číslo], PK [číslo] a PK [číslo], kat. území [část obce], jako stavební. Pozemky byly oceněny ve stavu ke dni odnětí (26. 5. 1954 a 21. 3. 1955) podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. v cenách platných ke dni 24. 6. 1991. Zjištěná hodnota restitučního nároku žalobkyň činí 2