20 C 347/2023-13 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 944 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny vycházející ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené stranami dne 24. 7. 2019 Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodávka elektřiny byla žalobkyní vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 23. 6. 2022 znějící na částku 47 574 Kč, splatnou dne 11. 7. 2022 a fakturou [číslo] ze dne 26. 7. 2022 znějící na částku 195 Kč, splatnou dne 12. 8. 2022. Žalovaný uhradil částku ve výši 27 825 Kč. Je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 19 944 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého peněžitého dluhu dostal do prodlení, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu úroku z prodlení, a to od 13. 8. 2022, dne následujícího po datu splatnosti nejmladší faktury, do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až§ 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. 5. Smlouvou ze dne 24. 7. 2019, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny a související služby žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se oproti tomu zavázal hradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Svoji povinnost žalovaný porušil, když na spotřebu elektřiny vyúčtovanou žalobkyní fakturou [číslo] s datem splatnosti 11. 7. 20212, ve výši 47 574 Kč uhradil pouze 27 825 Kč a na fakturu [číslo] s datem splatnosti 12. 8. 2022, ve výši 195 Kč, již neuhradil ničeho. Zbývající částku ve výši 19 944 Kč žalovaný neuhradil. O zaplacení dlužných částek byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán, naposledy Výzvou k plnění ze dne 11. 4. 2023. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícímu: Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalobkyně prokázala, že vůči žalovanému své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však za dodané energie neuhradil sjednanou kupní cenu. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení je stanovena prováděcím předpisem, jímž je nařízení vlády č. 351/2013. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 14. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.