5 C 292/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 138,09 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným dne 16. 11. 2022 uzavřela distančně smlouvu o úvěru [číslo] na základě které téhož dne poskytla žalovanému částku 10 100 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaných poplatků žalobkyni vrátit ve lhůtě splatnosti úvěru do 16. 12. 2022. K tomuto dni a ani později k předžalobní upomínce žalovaný úvěr žalobkyni nesplatil. Dluh žalovaného sestává: -) z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 100 Kč, -) z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 730 Kč, -) z nesplaceného poplatku za sjednanou službu„ presto“ ve výši 165 Kč, -) ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 995 Kč od 17. 12. 2022 do zaplacení, -) ze smluvní pokuty ve výši 1 143,09 Kč (0,1 % denně z dlužné částky od 17. 12. 2022 do 17. 3. 2023). 2. Žalovaný, ač se k podané žalobě písemně nevyjádřil, na jednání u soudu uvedl, že se pokusí dluh uhradit ve splátkách, pokud tomu bude žalobkyně nakloněna. Doplnil, že je v současné době bez příjmů, veden jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce. 3. Soud žalobkyni vyzval, aby předložila listiny (výpisy z účtu žalovaného, dokumenty prokazující údaje, které jí sdělil ke své majetkové situaci žalovaný) a doplnila svá tvrzení (zda a případně z jakých listin ověřovala výdajovou stránku žalovaného) osvědčující skutečnost, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu soudu žalobkyně nijak nereagovala. Soud vyzval také [právnická osoba] [příjmení] a.s., u které je veden bankovní účet, na který žalobkyně zaslala žalovanému finanční prostředky ve výši 10 100 Kč. Ta potvrdila, že žalovaný je majitelem dotčeného účtu a dne 16. 11. 2022 na něj byla připsána částka 10 100 Kč. 4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 5. Účastníci dne 16. 11. 2022 spolu uzavřeli smlouvu [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky výše 10 100 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutou částku žalobkyni vrátit ve lhůtě do 16. 12. 2022, a to spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 730 Kč a poplatkem za sjednání služby„ presto“ ve výši 165 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním). 6. Žalobkyně zaslala žalovanému finanční prostředky ve výši 10 100 Kč dne 16. 11. 2022 na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného u [právnická osoba] (výpis z běžného účtu žalovaného ke dni 16. 11. 2022). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve lhůtě splatnosti do 16. 12. 2022 poskytnuté finanční prostředky včetně poplatků žalobkyni nevrátil, byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2023 k úhradě celého dluhu do tří dnů (předžalobní výzva ze dne 14. 7. 2023 včetně podacího lístku ze dne 14. 7. 2023). 8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 9. Dne 16. 11. 2022 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému téhož dne poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 100 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru a sjednané poplatky ve lhůtě do 16. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěru žalobkyni ničeho nevrátil, vyzvala ho žalobkyně před podáním žaloby dne 14. 7. 2023 k úhradě celé dlužné částky ve lhůtě tří dnů. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění s účinností do 31. 12. 2023 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 547 OZ, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 14. Podle § 580 odst. 1 OZ, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 OZ, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Mezi účastníky byla dne 16. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, která svojí povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála své povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy řádně, v rozsahu odpovídajícím tomuto případu, posoudit úvěruschopnost žalovaného, když nenabídla soudu dostatečné množství důkazů, ze kterých by soud mohl ověřit údaje o příjmové a výdajové stránce žalovaného, se kterými pracovala. Za této situace bylo zapotřebí žalobkyni vyzvat, aby ve vztahu k tomu, jakým způsobem a na základě jakých podkladů posuzovala před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet, doplnila svá tvrzení a k těmto označila přiléhavé důkazy. Takové poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) jí však s ohledem na její nepřítomnost na ústním jednání nemohlo být dáno. 22. Vzhledem k tomu, že nebylo v řízení prokázáno zákonu o spotřebitelském úvěru odpovídající posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před poskytnutím úvěru, je třeba na danou smlouvu o úvěru pohlížet dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako na smlouvu neplatnou s tím, že se ve smyslu § 580 odst. 1 OZ jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 OZ a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 23. Žalobkyně prokázala, že byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 100 Kč, a proto byl také žalovaný povinen je vrátit, avšak s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by tak žalovaný učinil, rozhodl soud ve výroku pod bodem I. rozsudku o jeho povinnosti částku 10 100 Kč žalobkyni zaplatit, a to dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, běžícím od 25. 7. 2023, jakožto třetího dne po dni, kdy se má dle § 573 OZ za to, že předžalobní upomínka ze dne 14. 7. 2023, žalovanému došla. Co do zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl, neboť při závěru o absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy neexistuje právní důvod pro jeho přiznání. 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 015,11 Kč, př