5 C 396/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 26. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 172,41 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela [právnická osoba] s (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným dne 24. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 16,90%. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z úvěrového limitu (tedy 1 000 Kč) vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se však se splácením dostal do prodlení. Na základě toho právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru ke dni 4. 9. 2021. K tomuto datu představovala jistina částku ve výši 13 172,41 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 10. 2021. Žalobkyně se dále domáhá smluvního úroku ve výši 8,5% ročně dle § 122 odst. 4 a § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nijak nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání na základě této výzvy nepožádal. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 24. 9. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli tuto smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do limitu 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč vždy 16. den každého kalendářního měsíce společně s úroky a dalšími poplatky (poplatek 50 Kč za každé čerpání úvěru). Úrok byl sjednán ve výši 16,90% ročně. Dále bylo sjednáno, že pokud ze strany žalovaného dojde k prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než 2 splátek může žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. 6. Z dopisu ze dne 4. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o rozhodnutí žalobkyně zesplatnit celý úvěr ke dni 4. 9. 2022 a o dlužné částce ve výši 16 428 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021 včetně přílohy č. 1 a č. 7 k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dne 1. 11. 2021. 8. Z podkladů pro soudní řízení ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalovaného nesplacenou částku ve výši 13 172,41 Kč. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. 10. Z dopisu ze dne 8. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o údajích týkajících se zpracování jeho osobních údajů žalobkyní jako novým věřitelem. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 7. 2022 bylo zjištěno, žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě svého dluhu ve výši 16 099,80 Kč nejpozději do 29. 7. 2022. Tato zásilka byla odeslána dne 20. 7. 2022, jak vyplývá z výtisku stránek České pošty. 12. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 17. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně umožnila žalovanému čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a žalobkyně proto úvěr v souladu s podmínkami ujednanými ve smlouvě zesplatnila dne 4. 9. 2021 a vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku uhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Protože žalovaný dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále žalobkyni přiznal smluvní úrok v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 172,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 22. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.